Společnost LB Minerals, která je součástí rakouského koncernu, chce těžit živec v přírodně chráněné lokalitě u místních osad Dvorec a Třebeč nedaleko Borovan.
Jen za první tři dny minulého týdne podepsaly petici Zastavme těžbu tři stovky lidí. „Těžbu tu nechceme. Proč drancují naše přírodní bohatství cizí firmy? Měli bychom víc myslet na naše děti,“ myslí si místní obyvatelka Edita Strusková, která petici iniciovala. S deseti přáteli založila uskupení Stop lom.
Podobně jako Strusková podezřívají další lidé vedení města, že jedná s firmou za jejich zády a chce jejímu byznysu přizpůsobit územní plán. Ten současný plán zatím těžbu v lokalitě nedovoluje.
Podle Petra Bartizala, který k záměru založil spolek, jde o přírodně hodnotné území s borovicemi, tůněmi a chráněnými rostlinami a živočichy. Je proto nemyslitelné, aby soukromá firma území zdevastovala. „Spolek jsme založili, abychom se mohli stát právoplatnými účastníky řízení,“ odůvodnil Bartizal.
Zároveň chtějí ukázat politikům, jaká je vůle lidí. Společnost totiž v oznámení argumentuje veřejným zájmem při těžbě vzácné suroviny. Odpůrci se bojí, že tento důvod nakonec převáží. V místě má firma závod, kde pokračuje v tradici po bývalém státním podniku Calofrig. Vyrábí stavební materiál, mimo jiné dlažbu.
Dopravu z lomu má zajistit připravovaný obchvat Borovan, ke kterému se uskutečnilo před několika dny veřejné projednávání. Hodně lidí se proto domnívá, že náhlá aktualizace obchvatu, o kterém se jinak mluví už 20 let, vypovídá o snaze záměr soukromé firmě ulehčit. Nová tranzitní silnice povede právě od osady Dvorec směrem na Trhové Sviny.
Starosta cítí tlak od státu
Starosta Borovan Vít Fialka odmítá, že cokoliv ze záměru veřejně zatajuje. Vedení města k pokračujícímu povolovacímu procesu založilo pracovní skupinu, ve které jsou i zástupci dotčených osad. Do zjišťovacího řízení k projektu se vyjadřovali s připomínkami také zastupitelé.
Podle nich je za lomem velký tlak státu, a proto požadují v případě souhlasu s těžbou kompenzace. Mezi ně patří například šetrné nakládání s životním prostředím, neobtěžování hlukem a prachem, poplatky za provoz nebo ujištění, že surovina se bude zpracovávat v místním závodu a nebude se vyvážet. V posledním vydání radničních novin připomněl, že se k tomu brzy uskuteční veřejné projednávání, kde se budou všechny dotazy vysvětlovat.
„Osobně jsem proti otevření těžby. Nechceme ani účelově měnit územní plán, ale jsou případy, kdy stát přesto takové záměry povolí. Pociťuji tlaky z ministerstva průmyslu a obchodu nebo z báňského úřadu,“ přiznal Fialka.
Vedení společnosti už dříve deklarovalo transparentní jednání s městem a s jeho obyvateli. Jednatel LB Minerals Pavel Bárta nedávno v médiích uvedl, že všechny připomínky akceptují. Zájmovou těžební plochu proto zmenšili skoro o polovinu na 13,44 hektaru. Dobývat budou z hloubky až 35 metrů, a to po etapách.
„Přispějeme k tomu, aby se lokalita změnila na ještě vyšší stupeň ochrany, spolupracujeme na tom s krajem,“ řekl před časem pro MF DNES zástupce společnosti a geolog Jan Zahradník.
Podle průzkumů leží v podzemí lokality, kde se dříve v menším množství živec těžil, jeho zásoby na 50 let. Surovina se hodí například na výrobu keramiky. Potřebné pozemky výhradního nerostného ložiska jsou stále soukromých vlastníků.
Záměr krajský úřad posuzoval od roku 2023 a nakonec ho poslal do procesu takzvané „velké EIA“, ve kterém ho hodnotí nezávislí znalci. K prvotnímu oznámení totiž přišlo množství námitek a nesouhlasných stanovisek nejen od institucí, spolků i od veřejnosti a okolních obcí. Investor musí vše vyřešit.
