Jarní prognózy odborníků týkající se medové snůšky napovídaly, že by letos měla být pouze poloviční, místy dokonce třetinová. To se nakonec nepotvrdilo, alespoň tedy na jihu Čech.

Včelaři z kraje hodnotí letošní produkci jako nadprůměrnou. Nicméně ani tentokrát se nevyhnuli velkým nepříjemnostem, tentokrát v podobě melecitózního neboli cementového medu, jenž se týkal především lesních snůšek.

„Jeho nevýhodou je, že krystalizuje přímo v plástvích. Včelaři tak měli problém ho vytočit, obecně je to ale kvalitní med. Problém je však hlavně s technologií jeho získání. Včelaři ho tak mají buď někde uskladněný v plástvích, nebo ho všelijak vyplavovali a vyhazovali, či z roztoku dělali medovinu,“ přibližuje hlavní úskalí letošní sezony učitel včelařství na Středním odborném učilišti Blatná Petr Texl.

Včelaři se bojí o úly. Včely ohrožují parazité a cementový med

Podle něj je výskyt takového medu poměrně běžný. To se však nedá říci o tom, v jaké míře se s ním letos včelaři potkávali. „A dost možná se nás to bude do budoucna týkat častěji. S takovým medem se setkáváme hlavně v červenci nebo srpnu, kdy včely už mají dostatek zásob, ale letos se plošně objevil už v červnu. Je to asi daň za počasí, naposledy jsme se s ním v takové míře setkali v roce 2002,“ dodává Texl.

Velké problémy s ním měl i včelař Jiří Šika z Oseka na Písecku. Sám odhaduje, že mu v plástvích zůstalo dohromady až čtvrt tuny medu, který se nedá nijak vytočit.

„Mohu ho akorát tak namočit, vrátit včelám, a ty si s ním pak poradí. Pak nějaký menší podíl můžeme i vytočit. Jenže na takovém medu nemohou přezimovat, pak by hrozily úhyny. Řešením třeba je nechat ho přes zimu v medárně a včelám ho dát na jaře příštího roku,“ objasňuje Šika.

Obecně je ale s letošní sezonou celkem spokojený, i když ani srpnové sucho a vedra včelařům úplně nepomohly. „Pokud je takové počasí delší dobu, včelám to nedělá dobře, navíc se i hůře léčí. Co se týče aktivity, větší vliv to však na ně nemělo. Spíš bude důležitější, jak se připraví na zimu a jak se povede léčení proti virovým nemocem či varroáze,“ upozorňuje Šika.

Zdražování neplánují

Václav Kuba, který chová svá včelstva v Bělčicích na Strakonicku, s ním souhlasí. I když zatím problémy s varroázou nemá, v letošní zimě očekává poměrně velké komplikace. „Může za to hlavně počasí a brzký nástup jara. Jak vše začalo ožívat dříve, tak se roztoč způsobující nemoc mohl množit daleko delší dobu,“ upozorňuje Kuba.

Na přítomnost nemoci decimující včely si zvyká také včelařka Romana Punčochářová z Malšic na Táborsku. Podle ní se však nemoci ani cementový med na jeho případném zdražování nijak neprojevují.

„Kilo medu už delší dobu prodávám za 220 a 240 korun. Někomu to může přijít hodně, ale nechávám si ho laboratorně testovat, abych měla jistotu, že je maximálně kvalitní. Pochopitelně používám i nové sklenice či víčka a obecně se starám o své vybavení,“ ujišťuje Punčochářová.

ČR už není v medu soběstačná. Ubylo včel a smrku, přibývá medu z dovozu

Zdražovat neplánuje ani Šika, jenž momentálně prodává 600gramové sklenice za 150 korun. „Jsem hobby včelař a nedělám to pro výdělek. Navíc většinu materiálu jsem nakoupil už před lety, kdy stál podstatně méně. Týká se to sklenic, víček nebo i etiket. Právě sklenice se nyní včelařům nejvíce prodraží, u nich je cena i dvojnásobná ve srovnání s tou před pěti roky,“ zdůrazňuje.

Včelaři se musejí mít na pozoru i před invazní sršní asijskou, která dokáže decimovat celá včelstva. Prozatím se na území republiky podařilo odhalit dva výskyty na Plzeňsku a v srpnu také jedno hnízdo na Opavsku.

„Tam bylo schované v jalovci. Je celkem pravděpodobné, že budou v Česku už i další hnízda. Přítomnost sršně asijské se dá dobře odhalit poblíž kvetoucího břečťanu, jenž je na podzim poslední vydatnou pastvou pro hmyz, který sršeň loví,“ doplňuje Texl.