Dlouhodobě je na ústupu celá řada řemesel či oborů. Do pozadí se ale dostávají i zaměření jako obráběč kovů nebo strojní mechanik, na ně se při letošních přijímačkách na jihočeské střední školy a učiliště hlásily jen desítky dětí.
I kvůli tomu se v uplynulém roce rozhodli zástupci společností ČEZ a EG.D otevřít vlastní centra či třídy na partnerských školách, které jim nedostatek absolventů pomůžou vykrýt.
Nad založením vlastní třídy uvažují také v mlékárenském podniku Madeta, díky čemuž by do ní měli proudit absolventi především na dělnické pozice.
„Týkalo by se to potravinářského oboru na zemědělské škole v Táboře. Nejsme si však jistí, jestli by se to osvědčilo. Na škole ve Veselí nad Lužnicí jsme stáli u zrodu oboru technologie potravin, odkud k nám jdou jen jednotky absolventů. Většina z nich míří dále na vysoké školy,“ poznamenal personální ředitel Madety Pavel Buryánek.
Podobný model je však výsadou jen těch největších firem. Svou třídu si na jihu Čech nemůže dovolit téměř žádný podnik, i když by o to kolikrát stál. Přitom podobný princip, kdy se úzce provázaly s vybranými školami, fungoval v českém školství už v dobách komunismu.
Místo oboru plastikář bude lyceum
Zaměstnavatelé proto daleko častěji volí cestu učňovských středisek ve firmách, kam chodí žáci na praxi. I když ani v tomto případě není úspěch zaručený.
„Máme ho už asi sedm let. Loni a předloni se nám ho podařilo naplnit elektrikáři, mohli jsme si mezi nimi dokonce vybírat. Tento rok je ale zájem mnohem menší,“ vysvětlil David Dědič, vedoucí střediska HR společnosti Engel v Kaplici na Krumlovsku. Problém podle něho není ani tak v tom, že by letos byl slabší ročník. „Spíše vše směřuje ke všeobecnému vzdělávání,“ naznačil.
Podobný názor zastává také jeho kolegyně Gabriela Jeřábková ze společnosti Yanfeng, která má pobočku v Plané nad Lužnicí na Táborsku.
„Společně s dalšími firmami a jednou školou v regionu jsme se domluvili, že obnovíme obor plastikář, který je velmi žádaný. Na poslední chvíli ale dostal ředitel školy z kraje nabídku otevřít technické lyceum. Najednou je tento obor nezajímal. Je to velká škoda,“ přiblížila Jeřábková.
Tím zároveň naráží na krok Jihočeského kraje, který se rozhodl pro příští školní rok otevřít trojici nových lyceí. Hejtmanství se chce tímto krokem vyhnout rozšiřování gymnázií.
„Aktuální trend směřuje právě ke všeobecnému vzdělávání a otevírání lyceí je daleko lepší cesta než přidávat další třídy na gymnáziích. Pokud to kapacita zapojených škol a výsledky žáka dovolí, bude možné z učebního oboru zamířit třeba do lycea,“ prohlásil už dříve náměstek hejtmana Pavel Klíma.
Právě otázku lyceí a podpory všeobecného vzdělávání řeší s vedením kraje také Jihočeská hospodářská komora (JHK), podle níž lycea mohou nabídku vzdělání vhodně doplnit. „Na druhou stranu některé obory na podporu všeobecného vzdělávání doplácejí. Bohužel u nás moc dobře nefunguje predikce trhu práce, takže nevíme, kolik budeme potřebovat odborníků či řemeslníků z různých odvětví,“ podotkl ředitel JHK Luděk Keist.
Duální systém mají v Rakousku
Někteří zástupci firem i kvůli tomu volají po duálním vzdělávání, kdy se celý systém prováže s trhem práce, čímž se vyladí poptávka firem po absolventech. „Muselo by se k tomu ale přikročit jako ke koncepčnímu systému, do kterého by se zapojila většina firem. Současná spolupráce se školami na jihu Čech se nám jeví jako neefektivní, protože absolventy musíme řadu věcí doučit. To se bohužel týká většiny škol,“ navrhl manažer řízení lidských zdrojů krumlovské společnosti Fronius Jiří Jíša.
Výhody duálního systému vidí také Dědič z kaplického Engelu, podle něhož se tento systém v sousedním Rakousku dlouhodobě osvědčuje. „Praktická i teoretická část výuky se přesunula do firmy, u nás to vypadá tak, že se žák po týdnu střídá mezi školou a firmou. V duálním systému se dítě více sžije s prostředím ve firmě a má k němu i jiný vztah. Obecně však mám pocit, že se moc nepodporují ani učňovská střediska,“ konstatoval.
Keist si však není jistý, zda by přechod k duálnímu systému byl za současných podmínek ideálním krokem. „Nemyslím si, že by bylo dobré vše zbourat a přejít na jiný systém. I když by to byl podle mě v principu krok správným směrem, školy by to bez státní podpory nezvládly. Střední školy i učiliště jsou navíc velmi dobře vybavené a mají kvalifikovaný personál,“ uvedl.
Ministerstvo školství navíc minulý měsíc oznámilo, že chystá novelu zákona, která má zavést prvky tohoto typu vzdělávání. Mělo by však zůstat dobrovolné. První pokusy o zavádění duálního systému podnikl Svaz průmyslu a obchodu už v roce 2017 v Moravskoslezském kraji. Dodnes se rozšířil do dalších tří regionů jako součást projektu Kompetence 4.0.
