Stačí jeden pohled a hned vám naskočí podoba, kterou čeští fotbaloví fanoušci dobře znají. A nejen oni. Tomáš Sivok se proslavil po celé Evropě, zažil hvězdnou kariéru, dělal kapitána v reprezentaci.
Jeho patnáctiletý syn Thomas André má řadu podobných rysů – ve vzhledu, ale i při pohybu po hřišti. „Vidím v něm jeho tátu,“ přiznává Stanislav Rožboud, šéftrenér Úseku velkého fotbalu v akademii Dynama, který nadějného středního obránce dobře zná.
Podobně jako táta je i patnáctiletý mladík urostlé postavy a pár centimetrů ještě určitě přidá. Tělo má samý sval, samou šlachu. I přezdívku „Sivi“ zdědil, byť jí alternuje křestní jméno André. Také post v obraně drží stejný.
„André umí hrát i defenzivního záložníka, podobně jako táta. To je důležité,“ zmiňuje trenér Rožboud. Kouč vývoj talentovaného mladíka pravidelně konzultuje se sportovním manažerem A týmu pražské Sparty.
Pro Tomáše Sivoka je důležité, aby jeho syn dělal hlavně to, co ho baví, a nezapomínal na školu. „Chceme z něj hlavně vychovat dobrého a vzdělaného člověka. Přirozeně si přejeme, aby se mu i na hřišti dařilo co nejlépe,“ potvrzuje bývalý kapitán národního týmu.
V tom už se syn otci vyrovnal, byť zatím v mládežnické reprezentaci. Thomas André Sivok vede jako kapitán národní tým do 16 let. „Myslím, že o něm dobře ví celý český fotbal a částečně i v zahraničí. Souhlasím s tím, že v první řadě je třeba vychovávat hráče jako osobnost. Je otázka, jakou zvolí cestu. Ale rodiče ho podporují, on sám je zodpovědný a cílevědomý,“ chválí Rožboud.
Je vůdce, vítězný typ
Navazovat na kariéru slavných rodičů, to je pro děti vždy složité. Nosit jmenovku Sivok znamená pozornost a očekávání. Aby předešel možným narážkám, musí být vždy lepší než ostatní. „On na to moc nekouká. Má své cíle, za kterými si jde. Okolí nevnímá a zůstává pokorný,“ ujišťuje trenér.
Na hřišti i v kabině je Sivok mladší přirozeným lídrem, stejně jako býval jeho táta. „Má to v sobě. Je to vůdce, přirozeně vítězný typ. Předpoklady má velké,“ dodává.
Jeho vzestup je opravdu rychlý a věkem doporučené kategorie pro něj moc neplatí. Byť mu na konci června bude teprve šestnáct, už na podzim odehrál šest zápasů za ligový dorost U19 v Dynamu. „Dobře vnímá hru a dokáže správně vyhodnotit situace. Umí se rychle adaptovat na vyšší úroveň, takže po domluvě s trenéry jsme ho posouvali do vyšších kategorií,“ popisuje.
V zimní přípravě dokonce nastoupil i za třetiligový B tým. „A zvládl to, byly na něj dobré ohlasy. V béčku je dobrá atmosféra, máme to propojené s dorostem, kluci ho přijali. Uvidíme, jak rychle půjde nahoru,“ přemítá Stanislav Rožboud.
V současném fotbale musejí být i obránci technicky dobře vybavení, což Sivok je. „Umí vyvést balon, dobře rozehrát. Měl by ještě zlepšit levou nohu,“ tvrdí kouč.
Budoucnost mladíka z akademie Dynama je nadějná, ale má před sebou ještě řadu kroků. Otázkou také je, jak dlouho zůstane v Dynamu. Letos končí základní školu a i výběr té střední bude s rozhodováním souviset.
„Uvidíme, jak to bude. Já bych byl přirozeně rád, kdyby zůstal u nás. S takovými kluky je radost pracovat. Ale hlavní je, aby finální rozhodnutí bylo dobré pro něj. Má na to, aby se ještě hodně posunul,“ uzavírá Rožboud.
