Do protinacistického odboje se vojenský četař František Peltán zapojil už v létě 1939. Nejprve pracoval jako záložní radista – byl spojkou šifrovaných zpráv a pomáhal s přemisťováním radiostanic. Balabán, Mašín a Morávek ho k sobě přibrali na jaře 1941.

„Peltán byl jejich jediný radista a podílel se na jejich odbojových úkolech. Tři králové postupně povyšovali, byť byli za první republiky vyššími důstojníky, až do hodností generálů. Před dvěma lety byli všichni tři vyznamenáni Řádem bílého lva vojenské skupiny,“ přiblížil předseda jindřichohradecké jednoty Československé obce legionářské Karel Ludvík.

Řád bílého lva může prezident republiky udělit za vynikající velitelskou nebo bojovou činnost. „To je přesně to, co sedí na Františka Peltána. Třikrát neváhal použít zbraň, aby úspěšně unikl před gestapem. V poslední přestřelce však v roce 1942 zahynul. Proto si myslím, že by si vyznamenání zasloužil,“ konstatoval Ludvík.

Na vyznamenání ho navrhli už před 10 lety

Po osvobození byl Františku Peltánovi udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam a pak jeho jméno na dlouho upadlo v zapomnění. V roce 2013 byl za zásluhy v boji za národní osvobození jmenován do hodnosti kapitána in memoriam.

„Byl to hrdina. V době, kdy už přišel o svoje spolupracovníky a mohl někde v ilegalitě přečkat to nejhorší, stále dál hledal nějaké cesty odboje,“ zdůraznil předseda hradeckých legionářů, který si Peltána cení i pro jeho lidskou stránku.

„I on měl strach. Když prchal v Praze z bytu manželů Mantíkových a procházel přes německou policejní uzávěru, v rozrušení rozkousl ampulku s cyankáli, kterou měl v ústech. Jed však vyprchal a on přežil. Když byl ale na slunci, tak se mu až do smrti objevovaly na těle skvrny,“ popsal Ludvík.

Jindřichohradečtí legionáři navrhovali státní vyznamenání pro Peltána už před deseti lety. „Nedostal se do užšího výběru, přestože jsme měli podporu tehdejšího předsedy Senátu Milana Štěcha,“ doplnil předseda.

Seznam lidí, kteří by mohli být 28. října oceněni, nejdříve projednává senátní výbor a poté plénum. O konečném výběru oceněných rozhoduje prezident Petr Pavel.