Většina lidí jezdí k moři kvůli rekreaci. Galina Prokopčuk si od něj odváží lahvičky se vzorky, které pak zkoumá v laboratoři. Vědkyně z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích získala prestižní ocenění Prémie Otto Wichterleho, které je určené mladým vědcům a vědkyním.
Pětatřicetiletou rodačku z Ukrajiny, žijící přes 12 let v Česku, ocenili za výzkum mořských mikroorganismů, konkrétně diplonem.
Komu jste jako prvnímu sdělila zprávu o tom, že jste vyhrála?
Byla jsem zprvu hodně překvapená, úplně mi došla slova. O ceně jsem jenom tajně snila. Když jsem se to dozvěděla, tak to bylo hodně dojemné, i když jsem nebrečela. Jako první se to dozvěděli kolegové z práce, kteří jsou zároveň mými kamarády.
Jak významný je to pro vás úspěch?
Obrovský. Doteď si to ještě neuvědomuji. Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla získat podobnou cenu. Už když mě nominoval profesor Lukeš, tak jsem to šla víceméně jen zkusit. Nakonec to vyšlo výborně. Je mi velkou ctí, že jsem se mohla potkat s lidmi, kteří jsou až neskuteční. Publikují skvělé články, zabývají se náročnými projekty.
Galina Prokopčuk (35 let)Původně vystudovala biofyziku a při doktorátu se nadchla pro různé zobrazovací metody od světelné až po elektronovou mikroskopii, které jí umožnily nahlížet do mikrosvěta. Poté se začala zabývat biologií mořských prvoků, zejména málo zkoumanými diplonemami. Nyní se zaměřuje na porozumění funkčnosti mořského ekosystému a zkoumá rozmanitost proteinů u prvoků, zejména těch s neznámou funkcí. K výzkumnému týmu profesora Julia Lukeše se připojila již v květnu 2016, těsně před dokončením doktorského studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Studijní stáže absolvovala například na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře (USA), Univerzitě v Oxfordu (UK) a Windsorské univerzitě (Kanada). |
Kromě ocenění je to pro vás i motivace?
Ano. Být v prostředí, kde jsou samí profesionálové, je vždycky obohacující. Byli to samí skvělí vědci. Jsou pro mě inspirací, protože za sebou mají skvělé výsledky ve vědě i v osobním životě.
Zaznamenala jste již nějaký efekt vašeho úspěchu?
Ne, zatím ne. Ale chystá se Wichterleho kemp pro oceněné, kde budeme přednášet o svých projektech. Z toho by mohla vyplynout další spolupráce. Těším se na to moc. Už při předávání jsem se cítila dobře, takzvaně mezi svými.
Můžete přiblížit váš úspěšný projekt?
Věnuji se studii mořských prvoků, zejména diplonem, což je jedna z nejpočetnějších skupin mořských mikroeukaryot. Když jsem začala pracovat v Biologickém centru, ještě skoro nic se o nich nevědělo. Byly popsané pouze dva druhy. Jelikož se tak hojně vyskytují v oceánu, zajímalo nás, jak se tam chovají a jaké funkce plní. Devět druhů diplonem se povedlo dostat do kultur, které jsme pak podrobně popsali, zejména jejich ekologie, ultrastrukturu a pohyb. Přišli jsme na to, že tyto jednobuněčné organismy mají spoustu složitějších věcí než mnohobuněčné, tedy třeba i člověk.
Jak je to možné?
Například mají obrovské jaderné a mitochondriální genomy. Je to malá buňka, není ani viditelná okem, přesto musí zvládat přežít v oceánu a má na to spoustu pomůcek. Mohou se přizpůsobit různě. Toužím se věnovat i tomu, jak přijímají potravu, jako osmotrophové se mohou živit z roztoků nebo mohou také pozřít bakterie či rozsivky. Dále když jsou hladové, tak se dokážou proměnit. Navíc zvládají plavat, pak se z plazivých buněk rychle stanou plavající, někdy jim vyrostou bičíky. Pod mikroskopem je to úžasná podívaná.
Kam bude váš výzkum pokračovat?
Zaměřuji se na to, jak funguje mořský ekosystém. Chci ho poznat, je tam úplně fascinující jiný svět. Občas tam vznikají mezi organismy interakce, které jsou fakt neuvěřitelné.
Takže zatímco většina lidí se jezdí k moři rekreovat, vy pracujete a do lahviček sbíráte vzorky?
Přesně tak. Lidé se koupou mezi mikroorganismy, které mají úžasný a mnohdy nepoznaný svět. Kamarádka už si ze mě dělá srandu, že si chci od moře vždy brát s sebou trochu vody.
Letní seriál – ocenění vědciVe čtyřdílném seriálu představíme vědce, kteří působí na jihu Čech a letos získali Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce do 35 let za rok 2024, kterou uděluje AV ČR. |
Je pro vědce lepší, když projekty střídá a oživí tím mysl, nebo by se měl zaměřovat na jedno téma?
Vždy jsem si myslela, že radši budu expert na jedno téma. Ale pak jsem zjistila, že to není úplně dobře. Jsem ráda, že šéf Julius Lukeš mi dal možnost dělat také jiné věci. Pořád se pohybuji u mikroorganismů, ale trochu z jiného pohledu. Pro vědce je důležité, že studuje a posouvá se. Nestojí na místě. Věda není fabrika. Je to pořád něco nového, odlišného. Navíc neustále získáváte nové poznatky a souvislosti.
Věda však není jen o samotném úspěchu. Pomáhá vám překonávat slabší období vaše pozitivní povaha?
Věřím, že ano. Občas potkávám studenty, kteří jsou zklamaní, že jejich experimenty nefungují. Ve vědecké kariéře však člověk pozná, že to je normální. A je třeba něco změnit a zkusit to znovu. Někdy fakt nezbývá, než se toho vzdát. Ale já jsem loni strávila celý rok na jedné věci, také mě to frustrovalo, ale nakonec to vyšlo, což mi pak udělalo velkou radost. Je třeba trpělivost. Kdyby to bylo jednoduché, tak to už dávno někdo vymyslel. Musíte udělat něco navíc, abyste byl úspěšný.