Letos se sucho projevilo dříve, než bývá zvykem. I kvůli srážkově chudé zimě se oheň v krajině šíří mnohem rychleji. Nedostatek vody dělá starosti také rybářům.
„Není to vůbec standardní. Většinou takové požáry nastávají později v dubnu nebo květnu, kdy lidé uklízejí zahrady a lesy. Proto nás zimní zásahy v přírodě překvapily. Bylo jich víc a v jiném období, než jsme očekávali,“ sdělila mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.
Poslední větší událost řešili minulý pátek, kdy pálení suché trávy zapříčinilo požár lesa u Budíškovic na Jindřichohradecku. Oheň se rychle rozšířil a zasáhl plochu pěti hektarů, na místě zasahovalo sedm cisteren.
Od března je podle zákona zakázáno vypalování trávy i pálení biologického odpadu, jako jsou větve nebo listí. Lidé by místo toho měli odpad kompostovat nebo ho odvézt do sběrného dvora. Přesto Matějů neočekává, že by požárů ubylo.
„Pálení jako takové zakázané není. Lidé mohou na zahradách stále spalovat suchý materiál, zákaz se týká mokrého bioodpadu, jako je čerstvě shrabané listí nebo posečená tráva. Proto neočekáváme, že by počty požárů nějak výrazně klesly,“ dodala mluvčí hasičů.
Půdní sucho je podle portálu Intersucho, který mapuje a analyzuje zásoby vody v půdě, v tuto chvíli patrné zejména na Jindřichohradecku a Táborsku. Nedostatek vláhy analytici pozorují v okolí Dačic a Budějovic a méně vody, než bývá v březnu obvyklé, je zároveň na Šumavě.
I v řekách je málo vody
Výrazně sušší byl nejen únor, kdy napršela jen necelá čtvrtina dlouhodobého průměru, ale i celá zima. „Celkový úhrn za prosinec, leden a únor činil v průměru 64 milimetrů, což je polovina dlouhodobého normálu od 90. let pro tyto tři měsíce,“ zhodnotil meteorolog a klimatolog Pavel Zámečník z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Na řekách se průtoky v povodí Otavy a Horní Vltavy po soutok s Lužnicí aktuálně pohybují převážně mezi 30 a 60 procenty dlouhodobého průměru.
„Co se podzemních vod týče, vydatnost pramenů je převážně normální. Hladiny v mělkých vrtech jsou také normální s výjimkou třeboňské pánve, kde jsou hladiny mírně až silně pod normou,“ doplnil Zámečník.
Se starostmi proto sledují vývoj sucha rybáři. Například největší tuzemský producent sladkovodních ryb Rybářství Třeboň se obává, že po jarních výlovech rybníků je nebude čím napustit.
„Celá naše rybniční soustava je napájená vodním kanálem Zlatá stoka. A pokud v tom povodí bude chybět voda, tak ty rybníky ve vyšších polohách nebude čím zaplnit,“ zamyslel se předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Sucho má přitom vliv na množství i kvalitu ryb. „Když je v rybníku méně vody, tak to má nepříznivý vliv na přírůstek ryb. A když půjdu do extrému, tak sucho ve spojení s teplem by způsobilo nedostatek kyslíku ve vodě a úhyn ryb,“ upozornil Malecha.
Stromy si sáhnou pro vodu hlouběji
Zemědělci v regionu zatím žádné komplikace spojené s nedostatkem vláhy nezaznamenali. „Nemáme žádné stížnosti na sucho, i když to není úplná hitparáda. Myslím, že žádné drama se zatím nekoná. Lokálně však zemědělci řeší, že na podzim bylo hodně vody, a tak budou muset zaorat a přesít řepku s uhnilými kořeny,“ zaregistrovala šéfka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Podle předsedy Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petra Lebera bude pro nadcházející úrodu nejzásadnější stav vláhy od května, kdy začnou růst první plody. „Stromy s tím nemají takový problém, protože si pro vodu sahají hlouběji do země. Zatím jsme v klidu,“ řekl.