Deset lip malolistých pokáceli stavbaři a hasiči před několika dny v době vegetace. Kritici tvrdí, že některé z nich šlo zachránit.
„Akce to byla rychlá. Sice jsme dostali do schránek od obecního úřadu upozornění o rekonstrukci silnice, ale o kácení tam byl jeden nenápadný odstavec. Obec s tím souhlasila,“ lituje Petra Pixová, která si nafotila zdravé pařezy. Stavbě musela ustoupit většina lip, jeden akát a túje.
Jak obec lidem vysvětluje v letáku, kořenový systém stromů by mohl narušit nový povrch ulice, tedy dílo podpořené pětimilionovou státní dotací. Celkem vyjde rekonstrukce Těšínské ulice i s opravou podzemní infrastruktury na 26 milionů korun.
S takovým vysvětlením se někteří obyvatelé nemohou smířit. Tvrdí, že stavební firma i vedení obce si jen vše zjednodušily. Vedení stavby zase argumentuje, že kořeny stromů těsně u silnice prorůstaly do kabelů podzemního elektrického vedení a několik stromů bylo napadených hnilobou.
To František Leština, který bydlí přímo v Těšínské ulici, kroky spojené s její rekonstrukcí chápe. „Mluvil jsem na toto téma s místostarostou i stavbyvedoucím a rozumím důvodům, proč bylo nutné stromy pokácet. Kvůli kořenům starých lip byla silnice hodně rozbitá,“ řekl a dodal, že je dobře, když obec slíbila vysázet novou zeleň. „Když to půjde, jednu lípu si rád zasadím sám,“ doplnil.
Starosta Petr Stejskal odmítl kácení lip pro MF DNES komentovat.
Hrdějovičtí jsou přitom k takovým zákrokům opatrnější zvlášť po zkušenosti, kdy neznámý pachatel před čtyřmi lety zlikvidoval čtyři vzrostlé a zdravé duby stojící při silnici k sousední obci Úsilné. Úředníci z odboru životního prostředí budějovického magistrátu tehdy mluvili o nevyčíslitelné škodě a případ řešila i policie. Zde bylo podezření, že duby odstranil někdo z okruhu developera, který tam plánoval postavit bytové domy. Viník se nenašel.
Podle zákona na ochranu životního prostředí je možné vzrostlé stromy v době vegetace odstranit, pokud ohrožují zdraví lidí nebo jejich majetek.
Historické záznamy udávají, že původní lipová alej zde rostla už od 19. století jako součást poutní cesty mezi dvěma kaplemi a postupně se obnovovala. Aby odolala snahám pokácení za minulého režimu, který neuznával církevní slavnosti, přejmenovala ji obec na Alej svobody. Podle kroniky se u svěcení opravené kaple Panny Marie Lurdské se založenou alejí sešlo v září 1889 na pět tisíc lidí.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz