Hrkání se po odmlce vrátí do centra Budějovic. Tradici obnoví divadelníkova rodina

  12:12
Oblíbené velikonoční hrkání se po roční přestávce vrací do Českých Budějovic. Divadelník Víťa Marčík jeho organizaci už předal svým dětem a ty jej obnovují ve spolupráci s městem. Hrkači tak o Velikonocích zase nahradí zvuk zvonů.

Průvod hrkačů prochází centrem Českých Budějovic. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Do černého oblečené postavy s bílými maskami na obličejích jdou pomalým průvodem za tajemným zvukem velkých dřevěných hrkaček. Je jaro a centrem Českých Budějovic zní velikonoční hrkání.

Od roku 2010, kdy divadelník Víťa Marčík s touto tradicí začal, si našlo velikonoční hrkání stovky obdivovatelů. Pro svou atmosféru se stalo jednou z českobudějovických atrakcí, na kterou se už jezdili lidé dívat i z jiných koutů republiky.

Vloni však museli tradici všichni oželet. „Přišlo stáří. Najednou jsem cítil, že energie ubývá. Chtěl bych to dělat s rodinou, ale jsem teď v situaci, kdy na organizaci nemám sílu. Jsou to tři měsíce intenzivní práce - telefony, úřady, domlouvání lidí. Do toho ještě připravujeme divadelní sezonu. Vždycky mě ta práce nabíjela, ale od podzimu cítím, že se musím šetřit,“ vysvětloval Marčík loni pro iDNES.cz.

Letos se však hrkání do ulic Českých Budějovic vrátí, a to ve stejném formátu, na který jsou lidé zvyklí.

Podle tradice od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty nahrazují zvuky zvonů, které odletěly do Říma, právě řehtačky a hrkačky. V Budějovicích začnou hrkači obcházet centrum ve čtvrtek 17. dubna. Program mají divadelníci ale připravený ještě i na neděli.

„Já už hrkání nebudu organizovat, ale moji synové, dcery a kamarádi se toho ujmou. Já se budu už jen účastnit těch radostných věcí, půjdu v průvodu,“ říká dnes už s patrnou úlevou šedesátiletý Víťa Marčík.

Sám dodává, že se jeho nástupci budou snažit, aby se velikonoční hrkání neslo ve stejném duchu, jaké připravoval dlouhá léta on sám.

Nadcházející velikonoční hrkání budou Marčíkovo nástupci spolupořádat oficiálně i s českobudějovickým magistrátem. „Na hrkání se budeme podílet společně, také ho budeme spolufinancovat,“ doplňuje referentka kultury Zuzana Nevařilová.

Čas hrkání a řehtaček

Velikonoční hrkání se pojí se Svatým neboli Pašijovým týdnem a odletem zvonů do Říma. Na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie, a jejich místo zaplní dřevěné hrkače, řehtačky a klapačky – odtud název „Velikonoční hrkání“. I proto na vsích běhají zejména chlapci s ručními řehtačkami.

Každý den má v českobudějovickém podání svůj symbol a význam. Čtvrtek je tedy ve znamení poslední večeře Páně, v pátek se tesají kříže jako při ukřižování a nese se v průvodu rakev a v sobota patří mlze či kouři. V neděli se už nehrká, ale na programu je svatba.

Bílé masky mají lidé v průvodu například jako znamení sjednocení a při vymýšlení se Marčík a jeho kamarádi inspirovali dílem J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce.

14. dubna 2017

Autor: