Celkem bude společenství tvořit 16 subjektů se 44 odběrnými a výrobními místy. Část už v červnu uzavřela s radnicí dohodu o partnerství a spolupráci.
„Jedná se o budovy škol, zimní stadion, plavecký bazén nebo nemocnici. Například v létě, kdy jsou prázdniny a školy nespotřebují tolik energie, kolik solární panely vyrobí, ji můžeme využít jinde, ať už v nemocnici, nebo na zimním stadionu. Ten je od srpna už v provozu a je potřeba chladit ledovou plochu,“ vysvětlil starosta Michal Kozár.
Zdůraznil, že možnosti využití energetického společenství mají být flexibilní. Konkrétní podmínky, určující, jakým způsobem budou členové ve společenství fungovat, nejsou zatím upřesněné.
„Nejen z důvodu, že jsme nemocnice a krajem založený subjekt, je naší snahou chovat se společensky odpovědně, tedy zvyšovat energetickou soběstačnost a upřednostňovat nízkouhlíkové zdroje. Chceme smysluplně využívat dostupné lokální a ekologické zdroje elektřiny, respektive podporovat jejich další výstavbu,“ vyjádřil se vedoucí technicko-provozního oddělení Nemocnice Jindřichův Hradec Vojtěch Batrla.
Členové uskupení budou k výrobě energií využívat především obnovitelné zdroje. Kromě fotovoltaiky projekt počítá například s malou vodní elektrárnou. Na jedné z nemocničních budov přibude první část solárních panelů do konce tohoto roku.
„Chceme ale využít potenciál pro umístění fotovoltaiky i na dalších objektech, a to v horizontu následujících pěti let. Mohli bychom také zapojit kogenerační jednotku pro zajištění energetické stability,“ přidal Batrla s tím, že dlouhodobý plán ke snížení energetické náročnosti nemocnice počítá se zateplením budov.
„Děláme to pro budoucnost celého regionu. Jde o celkovou práci se spotřebou. Ať už je to výměna zdroje tepla, nebo zateplování objektů. V případě, že objekt není možné zateplit, budeme energii pro daný objekt vyrábět jinde,“ přidal starosta Kozár. Jedním z hlavních cílů je zvýšení energetické nezávislosti města.
Nesmí fungovat za účelem zisku
Vyrábět vlastní elektřinu a komunitně ji sdílet je v Česku možné od začátku letošního roku, kdy vstoupila v platnost novela zákona Lex OZE II.
„Společná výroba a následně i spotřeba elektřiny přináší obcím, firmám nebo domácnostem lepší cenové podmínky. Samozřejmě to s sebou nese některá omezení, která jsou daná zákonem. Jde například o to, že energetické společenství nesmí fungovat za účelem zisku,“ sdělil odborník na energetiku Petr Gaman ze společnosti Flowbox Energy.
V Evropě je nejdále s komunitní energetikou Rakousko a Německo. „V těchto zemích se jedná o oblíbený způsob zajištění energetické soběstačnosti v obcích. Typické jsou případy, kdy zemědělské družstvo vyrábí s kogenerací elektřinu, teplo z bioplynu a profituje z toho celá obec, jak obyvatelé, tak její organizace,“ dodal Gaman.
Hradec aktuálně usiluje o dotaci z Národního plánu obnovy, která by pokryla zpracování podkladových materiálů nebo proškolení a činnost koordinátora. Město proto musí do konce července dopracovat projektový záměr. V něm zformuluje principy fungování společenství či pravidla pro přibírání nových členů.