Zatímco první týdny byly ve všech směrech poměrně chaotické, dnes už se situace s uprchlíky zcela uklidnila. Velká spousta z nich se navíc zapojila do běžného života v Česku.
Největším problémem byla zpočátku neznalost českého jazyka, jež je limitovala v komunikaci na úřadech nebo ve školách. „Dodnes je výuka češtiny naší hlavní činností, máme kurzy jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé. Zájemci včetně dospělých u nás nyní mohou chodit i na kroužky, které vedou naši dobrovolníci z řad Ukrajinců. Pochopitelně nabízíme i služby psychologa, přímo v centru na to máme odbornici,“ vysvětluje ředitelka ukrajinského centra Nadija v Českých Budějovicích Olena Bilous.
Centrum má také vlastního sociálního pracovníka, který s nově příchozími řeší různé formy pomoci, na niž mají nárok. Zajímají je také informace spojené se zdravotním pojištěním nebo ubytováním, jež si mohou vyřídit v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) v Budějovicích, které od Jihočeského kraje převzalo Ministerstvo vnitra ČR. Momentálně zde nejčastěji žádají informace o různých programech nebo si sem chodí nahlásit změnu adresy.
„Máme zde dva pracovníky ministerstva, kteří zajišťují agendu azylové a migrační politiky. Dále zde působí dva příslušníci cizinecké policie a dva až tři tlumočníci. V současné době se počet klientů pohybuje v rozmezí 250 až 450 za týden. Centrum je i nadále vytížené, ačkoliv počty klientů se postupně snížily,“ popisuje situaci v KACPU mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
Od začátku války až do konce minulého týdne podle něho na jihu Čech dostalo dočasnou ochranu 27 178 ukrajinských uprchlíků, za poslední rok jich pak bylo méně než pět tisíc. „Postupem času klienti žádali také o duplikáty víz poté, co získali nové pasy. Nyní kromě změny adresy zjišťují v KACPU i možnosti prodloužení dočasné ochrany,“ doplňuje Krátoška.
Začlení se do českých tříd
Často se zajímají také o možnosti zápisu na školu, s čímž se setkávají například v Centru pro pomoc Ukrajincům v Českém Krumlově. „O služby je u nás celkově slušný zájem, navíc městský úřad nás pověřil zjišťováním situace ohledně zápisů na školu. My tu maminky zaregistrujeme, dokumenty posíláme zpět na město a tam si rozhodnou, na jakou školu děti půjdou. Všechny se ale podařilo začlenit do českých tříd,“ prozrazuje vedoucí centra Svitlana Pashanina.
Sama si myslí, že ukrajinské děti přechod do jiného prostředí bez větších komplikací zvládly, i když se pochopitelně sdružují nejčastěji se svými krajany. „Není v tom ale žádná zášť nebo strach, spíše se v tomto případě scházejí mladiství s podobnými zájmy. Mladší děti jsou ale více bezprostřední a baví se každý s každým,“ dodává.
Dobré zkušenosti s dětmi mají také v 5. ZŠ Jindřichův Hradec, která je jednou ze dvou škol ve městě, kde malé Ukrajince přijímali. „Obecně panovaly velké předsudky, ale u nás jsme s nimi neměli větší problémy. Pochopitelně jsme museli pracovat na odbourání jazykové i sociální bariéry, ale to rychle opadlo. Naštěstí jsme sehnali paní učitelku přímo z Ukrajiny a jednu asistentku, která odtud pochází,“ říká ředitel školy Pavel Štefl.
Utekla před válkou, teď se vrací pomáhat dětem do města, kam padají rakety |
Zároveň ale připouští, že první měsíce byly pro vedení školy a zejména pro pedagogický sbor mimořádně náročné. Všichni museli připravovat dvojjazyčné dokumenty a učební materiály, s čímž jim pomáhalo i ministerstvo školství. „Ze začátku jsme pracovali s ukrajinskými texty, kterých postupně ubývalo, dnes už jedeme čistě v češtině. Dětem jsme po dobu deseti měsíců dávali bezplatné jazykové vzdělání, což byly dvě až tři intenzivní hodiny češtiny denně,“ připomíná.
Poměrně dobře se nově příchozí Ukrajinci adaptovali i na pracovním trhu. Hodně v této oblasti pomohly zkušenosti firem s agenturními pracovníky z této země, kteří do Česka v uplynulých letech vytrvale proudili.
„Kdo chtěl práci, místo si vždy našel, protože na trhu je spousta volných míst. Obecně bych řekl, že se opravdu snaží, i když stejně jako jinde i zde se drobné problémy objevují. Určitě je k tomu motivují i nastavené podmínky, kdy se musejí sami postarat o své živobytí,“ komentuje současnou situaci ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist.
Dlouhodobou finanční pomoc budou i díky poslední novele zákona Lex Ukrajina brzy dostávat už jen sociálně ohrožené skupiny, například matky s dětmi nebo senioři. I to se ale stává důvodem různých výpadů vůči uprchlíkům.
„Občas se něco takového přihodí, ale je to jen ve slovní rovině. Chápu, že mnohým lezeme krkem, přece jen jsme tu už docela dlouho. Myslím si však, že jinak společně dobře vycházíme. Češi to zvládají skvěle a chápu, že mají také své problémy,“ oceňuje vztahy Pashanina.
28. února 2022 |