Dokument, jenž vznikal déle než rok, stanovuje osm cílů, jak bude možné se změnám přizpůsobit. Ty nejdůležitější se týkají například hospodaření s vodou, ochrany obyvatel před dopady takových změn, ale také dopravy, energetické soběstačnosti nebo šetrného turistického ruchu.
„Chceme si díky takovému dokumentu určit, kam chce kraj směřovat. Je dobré mít v ruce podobnou analýzu s jasně popsanými vizemi,“ upozornil náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí František Talíř (KDU-ČSL).
Prakticky okamžitě mu ale začala řada jihočeských zastupitelů oponovat s tím, že podobné strategie mají jen pramalý význam a většinou skončí v šuplíku. „Myslím si, že je to jen další z materiálů, které udělal někdo jen proto, že musel. Podle mě jsou to vyhozené peníze,“ reagoval zastupitel Jiří Švec (STAN) na schvalování dokumentu, jehož vypracování vyšlo na 900 tisíc korun s daní. V podobném duchu se vzápětí vyjádřil i jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Opoziční zastupitel Dan Leština (Piráti) i kvůli tomu navrhl, aby zastupitelstvo zároveň schválilo podmínku, díky níž by se dokumentem mělo vedení kraje řídit. To však hejtman Kuba kategoricky odmítl. „Nepřijde mi vhodné ukládat politické kroky dva měsíce před volbami. Teď bychom se měli zaměřit na to, jak má taková strategie vypadat, ale jestli ji někdo přijme, to by mělo být na novém vedení,“ reagoval Kuba.
Klimatolog: Vedra, která tu měla být až v roce 2030, jsou tu už dnes. A bude hůř |
Podle zastupitele a předsedy hospodářského výboru Josefa Soumara (Piráti) však dokument obsahuje kvalitní analytickou část, s níž mohou politici v budoucnu pracovat. „Jsou tam záležitosti týkající se surovin kraje, kde se nachází, a vztahuje se to také na strategické dokumenty, jako je rozšíření těžby v lomech nebo kde budeme brát kámen na stavbu dálnic,“ narážel na názory části zastupitelů o nepotřebnosti podobné strategie.
S tím však nesouhlasila zastupitelka a předsedkyně výboru pro venkov, zemědělství a životní prostředí Hana Šťastná (ODS), která některé údaje vidí jako zkreslené a predikce jako nejisté. „Více mě však trápí, že dokument má úkolovat zemědělce či rybáře, k čemuž nemá kraj kompetence. Už dnes jsou v dikci požadavků Green Dealu. Má to negativní dopad i na potravinovou soběstačnost a jihočeskou krajinu. V koncepci chybí například i nástroje protierozních cílů vyvážení rostlinné a živočišné výroby. Není to podle mě přínosný materiál,“ dodala Šťastná.
Nejdříve kritika, pak schválení
Adaptační strategii na změnu klimatu jihočeští zastupitelé i přes řadu výhrad téměř jednomyslně schválili, což se nedá říci o doplňujícím návrhu Dana Leštiny, pro nějž hlasovalo pouze 15 zastupitelů z 46 přítomných.
Proměnou klimatu se ale dlouhodobě zabývají také v jednotlivých jihočeských městech. Například v Českých Budějovicích cílí především na hospodaření s vodou a její zadržování v krajině. „Snažíme se při budování nových staveb používat co nejvíce propustné materiály. Při údržbě zeleně rozšiřujeme plochy s delšími intervaly sečení, čímž mimo jiné pomůžeme ochlazení blízkého okolí. Také se zaměřujeme na výsadbu stromů či trvalkových porostů,“ vyjmenoval vedoucí budějovického odboru správy veřejných statků Tomáš Kubeš.
Bude to chtít více peněz
Na táborské radnici v uplynulých letech vypracovali hned tři dokumenty, které se zabývají odtokem srážkové vody na Pražském sídlišti, ale také zadržením vody v krajině na území celé obce s rozšířenou působností. Poslední plán se týká přímo zmírnění dopadů klimatické změny a počítá i s konkrétními kroky, jak toho dosáhnout.
„Cílíme na obnovu vodních nádrží nebo budování tůní. Věnujeme se výsadbě městské zeleně nebo vhodných dřevin v městských lesích. Chceme také podporovat rozvoj fotovoltaiky na městských budovách, a to v kombinaci se zelenými střechami na bytových domech,“ přiblížil místostarosta Tábora Radoslav Kacerovský (Tábor 2020).
V tomto ohledu si pochvaluje zejména zelené střechy, které už město buduje. „Jsou s nimi i přes vyšší pořizovací náklady dobré zkušenosti. V boji s následky změny klimatu nás však limitují finance. I když na boj s dopady klimatu vydáváme z městského rozpočtu nemalé prostředky, do uskutečnění dalších opatření bude potřeba v dalších letech výdaje navyšovat,“ připustil Kacerovský.
A například ve Strakonicích ucelenou strategii nemají, ale připravují tam projekty, které hospodaří s vodou a ochranou před ní. „Kvůli přívalovým povodním máme zhotovené studie pro několik lokalit. Ty nám ukážou, kde bude třeba budovat protierozní opatření kvůli splachu z polí. Počítáme i s obnovou vodních ploch nebo odváděním srážkové vody mimo kanalizaci,“ vysvětlila mluvčí strakonické radnice Markéta Bučoková. Podobné kroky však podle ní přicházejí na řadu tehdy, až na ně město najde vhodný dotační titul.
