Cílem projektu je kromě zachování výjimečných genů psa také zkoumat možnou dlouhověkost na molekulárně-genetické úrovni. Táborská zoologická zahrada ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR objevila u rasy cane corso čtyři geny související s dlouhověkostí. „Pokud by byly vytvořeny dlouhověké linie, mohla by se významně prodloužit střední doba dožití jednotlivých plemen,“ stojí ve vyjádření ZOO Tábor.
Zachování původních specifických genů daného jedince je možné právě jenom díky klonování. Rozdíl mezi klasickým pohlavním rozmnožováním u savců a klonováním spočívá v tom, že první přirozený způsob vede ke vzniku potomků se směsí genů otce a matky, zatímco při klonování vznikne geneticky identická kopie jediného zvířete.
První naklonovaný pes ve střední Evropě pochází z úspěšné linie. Otcem jeho předobrazu byl šampion Itálie Hulk Hogan dell´Impero Maya.
„Klonování je biologickým zázrakem, které umožňuje vznik identického jedince. Při tomto procesu se z buněk kůže nakultivuje tkáňová kultura a mikromanipulací se místo jádra vajíčka zárodečné buňky implantuje jádro buňky kůže jedince, který se klonuje. Vznikne tak identická kopie klonovaného zvířete,“ sdělil Korec.
První naklonování psa ve střední Evropě je považováno za úspěch i proto, že embrya reprodukována tímto způsobem se často přestanou vyvíjet. První úspěšný pokus klonování proběhl až v roce 1996 u ovce Dolly, byť první snahy probíhaly už v 50. letech minulého století.
