„Letos to s výskytem kůrovce vypadalo celkem dobře. Žádné extrémní horko nebo sucho nebylo, takže vývoj zůstal po loňském roce dál příznivý. Pomohl také závěr léta, který byl chladný a deštivý,“ vysvětluje entomolog Petr Doležal z Biologického centra AV ČR.
Zároveň dodává, že letos mnohde nevylétla ani druhá generace kůrovce. „Ta se objevila jen na konci vegetační sezony tam, kde měl vhodné podmínky k množení,“ objasňuje.
Potvrzují to také zkušenosti většiny lesníků, podle nichž se v lesích objevují maximálně drobné ostrůvky usychajících nebo jen lehce napadených stromů.
„Při kontrolním letu zkraje října jsme zachytili odhadem maximálně 50 kubických metrů napadeného dřeva. Jinak jsou lesy celkem čisté. Ohniska mají maximálně několik kusů stromů,“ přibližuje situaci v okolí Písku jednatel městských lesů Václav Zámečník.
Sám upozorňuje na to, že kromě počasí se na příznivé situaci podílí také obrovský úbytek smrkového dřeva, které kůrovec stihl zlikvidovat. „Brouk už zkrátka nemá z čeho vylétat a to je znát. Počasí nebylo extrémní. Řekl bych takový klasický rok, na který jsme byli dříve zvyklí. Srážek bylo poměrně dost a suchá horka trvala jen krátkou chvíli,“ hodnotí Zámečník.
Téměř stejná situace je také v lesích okolo Českého Krumlova, kde se daří napadená místa likvidovat hned v zárodku.
„Nyní už více času trávíme prevencí než samotnou likvidací napadených stromů. Nesmíme ale vše jen nechávat na počasí, aby se situace neopakovala. Přece jen máme ještě v lesích lokality, kde by se kůrovec mohl opět množit,“ připomíná Miroslav Štoll, jednatel Lesů města Český Krumlov.
Hospodářům stále zbývá zalesnit poměrně velké množství holin či pasek, což výrazně zasahuje do jejich rozpočtů. Zdražování se nevyhnulo ani jim. Problém tak může být vedle dostatku sazenic i jejich nebývale vysoká cena. Totéž platí třeba u pletiva nebo dalšího materiálu potřebného k obnově lesa.
Podoba lesů se změnila
„Jsme malá firma, takže na pěstování sazenic nemáme kapacity. Špatně se nám shání hlavně smrk, i kvůli tomu se snažíme o přirozené zmlazování lesů, ale ne všude to jde,“ líčí jednatel Správy lesů města Soběslav na Táborsku Petr Matouš.
Podle něho současné zdražování dokáže alespoň částečně vykrýt rostoucí cena dřeva, které je nyní žádané hlavně jako palivo.
„V minulých letech byla extrémně nízká. Teď jsme ale z běžného provozu schopní zdražování celkem zvládat. Dříve jsme museli přemýšlet i nad tím, jestli budeme mít peníze na provoz či výplaty zaměstnancům. Hodně nám v tomto pomohly i vládní dotace,“ podotýká Matouš.
V obnově lesa pokračují také Lesy České republiky (LČR), které letos plánují na jihu Čech vytěžit 1,2 milionu kubických metrů dříví.
„Kalamitního dřeva je z toho ale jen zlomek. Do konce června jsme ho vytěžili 25 tisíc kubíků a dalších 12 tisíc kubíků dřeva jsme použili na kůrovcové lapáky,“ tvrdí mluvčí LČR Eva Jouklová s tím, že podnik chce v kraji za celý rok vysadit okolo 7,5 milionu sazenic.
Zdá se tak, že kůrovcová kalamita na jihu Čech spěje postupně ke konci, což si myslí i entomolog Doležal. Stromy mají podle něho nyní navíc dostatek síly na to, aby současné množství kůrovce dokázaly samy zvládnout. „Díky dostatku srážek jsou v daleko lepší kondici než minulé roky a mají více pryskyřice,“ doplňuje.
I když už je konec kalamity zřejmě na dohled, lesníci si uvědomují, že se podoba lesů výrazně proměnila. „Obzvlášť v okolí Pasek, Albrechtic nad Vltavou a obecně směrem k Vltavě nám ubyla spousta lesů, což je jasně vidět i ze satelitních snímků. Naštěstí se nám zde povedla obnova neskutečně rychle,“ myslí si Zámečník z píseckých lesů.
S tím souhlasí i Petr Matouš ze Soběslavi, kde se vlivem kalamity změnil ráz krajiny na první pohled. „Stačí vyjít na rozhlednu Svákov nedaleko města a podívat se do okolí. Místo krásného smíšeného lesa s velkým podílem smrku tu nyní máme prořídlý listnatý porost,“ srovnává Matouš.
