Nyní lesníci vykácené plochy po lýkožroutovi zalesňují a spustili akci Pomozte obnovit písecké lesy. Jenže kvůli pandemii je o sázení stromků malý zájem. Letos počítají se zalesněním 60 hektarů holin, kam přijde zhruba 500 tisíc stromků.
Když jsem se na rezervační kalendář na vašem webu díval naposledy, byl zamluvený jeden termín na podzimní sázení.
Bohužel je to tak. Vzpomínám si na loňský podzim, to se hlásily různé spolky, školy, hasiči a tak dále. Dneska jsou školy zavřené, hasiči mají práce až až. Běžná veřejnost reaguje minimálně, teď má navíc jiné starosti s omezeními a strach z nákazy. Škoda těch škol, střídaly se tu zemědělka, zdravotnická škola i základky. To mě těšilo, vždycky jsme si s nimi něco řekli, byla to zároveň taková příjemná výuka o lese v lese.
Na druhou stranu, na pomoc dobrovolníků se nemůžete spoléhat. Jak náročné pro vás je stihnout vysázet stovky tisíc sazenic?
Na každém lesnickém úseku má odpovědný hajný jednu až dvě party pěstebních dělníků plus přibíráme vyzkoušené soukromníky, živnostníky z okolí, kteří s námi pracují po celý rok. Ve špičce, jako je jarní a podzimní vysazování, nám pomáhají i agenturní pracovníci z Ukrajiny.
Kolem Písku vysazují na holinách stromky |
Do kdy budete sázet?
U podzimu je výhoda, že pokud brzy nenapadne hodně sněhu, můžeme vysazovat ještě třeba dva týdny v prosinci. Ale ta hlavní část je v listopadu. V polovině října bývá často ještě brzy, začínáme většinou na jeho konci. Je také důležité, aby už byly sazenice vyzrálé, jinak by se špatně ujaly. Musíme čekat, až přijde první mrazík a i listí na stromečkách v záhonech zežloutne a začne opadávat. To je čas, kdy je z lesní školky vyzvedáváme a přesazujeme do lesa.
Jakou skladbu stromů pro lesy v okolí Písku volíte?
Máme čtyři hlavní dřeviny – jehličnany smrk a borovici, listnáče dub a buk. Ale je to mnohem bohatší, mícháme k nim i modřín, douglasku, lípu, olši nebo jilm a další.
Jakým způsobem stromky sázíte?
Pracovníci hned ráno vyjedou do lokality, kde budou zalesňovat. Jiná parta zajišťuje převoz sazeniček na místo. Většinou se při sázení využívá motorový vrták, kterým se dělají díry pro sazenice. S ním stihne člověk zasadit až 500 stromků denně. Zhruba o polovinu pomaleji to jde se sekeromotykou, ty také využíváme. A máme i sázecí stroj za traktor, tam je to o tisících výsadbách za den.
Kolik dřeva letos musíte pokácet kvůli kůrovcové kalamitě?
Asi 140 tisíc až 150 tisíc kubíků. Běžně nám hospodářský plán ukazuje, kolik za rok můžeme v lese pokácet stromů, abychom nesnižovali jeho hodnotu a podstatu. Ale jak přicházejí tyto mimořádné těžby kvůli kůrovci, tak se nemůžeme řídit plánem, ale tím, co si žádá příroda. V takovém případě množství uschlých nebo povalených stromů neovlivníte a musíte je zpracovat. Loni a letos to vychází tak, že těžba třikrát přerostla to, kolik dřeva v lese přibylo. Až tenhle kůrovcový malér skončí, budeme muset těžbu na nějakou dobu značně omezit, abychom les zvládli „napěstovat“.
Některým lesníkům letos při boji s kůrovcem pomohlo více deště, než bylo zvykem z předchozích let.
Velkou roli hraje nadmořská výška. Na Šumavě a v jejím předhůří bylo srážek víc, smrky jsou tam navíc přirozeně odolnější. Tam se letos vývoj kůrovce skutečně zpomalil. U nás v pahorkatině je to trochu jinak, ve středních polohách nás průměrný déšť nezachrání. Déšť ale prospívá malým sazeničkám.
Kromě kůrovce vám letos dělal starosti i vítr.
Při nahodilých těžbách způsobených kůrovcem vznikají holiny v takových rozměrech, které by lesní hospodář jinak neudělal. Vznikají tak stromové stěny, do kterých se vítr snadno opře. Jeden takový problém jsme měli hned zjara, kdy nám padlo 15 tisíc kubíků. A pak během léta to přibývalo při jakékoli bouřce a větru. Těžbu letos z 20 procent tvoří polomy po větru, zbytek je kůrovec.
V posledních letech kvůli kůrovci klesají ceny dřeva. Poznamenává vás to?
Je to malér. Když ještě nabídka a poptávka fungovaly normálně bez vlivu kůrovce, dostali jsme za kubík dřeva 1 300 až 1 500 korun. Letos jsme na sedmi stech, každým rokem to klesá. Je to hodně málo, když jen vytěžit kubík nás stojí 350 nebo 400 korun. Ten výdělek je nízký na to, že musíme zalesňovat, lesy spravovat, opravovat cesty a vést celou firmu.
Když máte tolik vytěženého dřeva, udáte ho?
To zase ano. Ceny jsou sice nižší, ale dřeva prodáme více. Jenže pořád teď vlastně musíme těžit to, co by měly až naše děti. Bez větší podpory státu jen tržby za dřevo na provoz nikdy stačit nebudou.
Kdo od vás dřevo odebírá?
Škoda, že kolem Písku a celkově na jihu Čech nejsou velcí zpracovatelé dřeva. Rádi bychom dodávali do okolí, ale naším největším odběratelem je Rakousko. Tam jsou zpracovatelské kapacity naddimenzované a i naši zvýšenou nabídku jsou schopné odebrat a pořezat.
V příštích dnech vás čeká další akce. Budete řezat stromky k vánočnímu prodeji. Kdy začnete?
Máme plán, že 3. prosince začneme prodávat u Jarníku, kam jsou někteří obyvatelé města zvyklí jezdit kupovat vánoční stromky. Většinou je řežeme až týden před prodejem, aby byly čerstvé. Většina našich stromků jde jednotlivým odběratelům s maloobchodním prodejem. Od nás jich půjde do prodeje až tři tisíce.