Obnovili prameniště i mokřady, zrušili mnoho kilometrů odvodňovacích kanálů, ale také přizvali stovky dobrovolníků. To všechno dokázali odborníci zapojení do projektu Life for Mires, který po sedmi letech skončil.
Ve střední Evropě zatím nemá obdoby. Stál přes 150 milionů korun a měl za úkol vrátit vodu do šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňovaná.
„Zrušili jsme odvodňovací kanály v délce 212 kilometrů, což pro představu odpovídá přibližně vzdušné vzdálenosti mezi Šumavou a Libercem. Dále se nám podařilo obnovit 35 kilometrů meandrujících potoků, 28 pramenišť, rašelinné lesy a další mokřady na ploše bezmála 2 200 hektarů,“ vypočítala Iva Bufková, odborná garantka projektu ze Správy národního parku Šumava.
Projekt podpořily peníze z Evropské unie i z ministerstva životního prostředí. Vedla ho Správa NP Šumava coby hlavní koordinátor, jako partneři se na něm podíleli kolegové ze Správy NP Bavorský les, Bund Naturschutz in Bayern a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Přestože projekt nyní končí, práce na revitalizacích budou pokračovat dál. „Můžeme říci, že řadě mokřadů a rašelinišť, potoků a bystřin se podařilo znovu vrátit původní, přírodní podobu. Přesto máme před sebou ještě spoustu práce. Konkrétně nás v nejbližší době čekají revitalizace mokřadů v rezervacích Najmanka a Pasecká slať na území CHKO Šumava a připravují se další. Samozřejmě i nadále budeme pořádat úspěšné Dny pro rašeliniště, při nichž se do obnovy mokřadů zapojuje veřejnost,“ potěšilo Bufkovou.
Šumava je místy jako Sibiř, říká vedoucí projektu na záchranu mokřadů |
Důležitým výstupem projektu Life for Mires je rovněž monitoring. Odborníci sledují, jakým způsobem biotopy a druhy reagují na provedená opatření, jak se chová podzemní voda a zda vystoupala blíže k povrchu. V nadcházejících letech je budou zajímat i další změny, jaké s sebou přinesly revitalizace, tedy zjednodušeně řečeno množství zadržované vody, teplota zemského povrchu, změny ve vegetaci ve sledovaných oblastech a podobně.
„S postupující klimatickou změnou se bez krajiny, která je schopná akumulovat velké zásoby vody, neobejdeme. Je skvělé, že území národního parku Šumava mohlo hostit tak velký a zásadní projekt,“ konstatoval ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Doplnil, že díky akcím, které byly jeho součástí, se podařilo navrátit vodu do krajiny ve velkém množství a alespoň zčásti napravit nešťastné zásahy z posledních dvou století. „Projekt ale také dokázal inspirovat mnoho dalších lidí, nadšenců, vlastníků půdy, úředníků i politiků,“ ocenil Hubený.
Součástí projektu bylo i sestavení výukového programu pro školy nebo třikrát pořádaná velká mokřadní soutěž pro školy v regionu. „Natočili jsme oceňovaný dokumentární film, pořádali jsme také dobrovolnické akce, kdy se lidé přímo zapojovali do revitalizačních prací. Jen dobrovolníků se zúčastnilo 1 840,“ doplnila Bufková.
K výukovému programu vyšla i obrazová kniha Království vod a mokřadů s pracovním sešitem pro školní děti a další výukové pomůcky. Učitelé přírodopisu tak mají k dispozici ucelený materiál k výuce o vodě v krajině. Dokumentární snímek nazvaný Voda ztracená a vrácená režiséra Radka Plíhala byl oceněn na mezinárodních filmových festivalech v Česku i ve světě. Snímek je k vidění na YouTube kanálu Správy NP Šumava.
Při promítání filmu se pořádaly besedy o mokřadech a jejich nezastupitelné roli pro krajinu i člověka v období změny klimatu. Součástí projektu bylo rovněž vydání publikace o vodě v krajině, včetně odborného manuálu obnovy mokřadů v horských oblastech.
„Právě tento manuál může být důležitým pomocníkem pro všechny, kteří chtějí mokřady v krajině obnovovat. Ta chuť navracet vodu do krajiny tady je, potvrzuje se to při pracovních setkáních a exkurzích pro majitele lesních i nelesních pozemků,“ doplnila Bufková.
