Nikdo toho nejen o sto let starém objektu a strojích uvnitř neví víc. Vždyť Antonín Novotný na malé vodní elektrárně v Soběnově pracuje už téměř padesát let. Nastoupil v roce 1976 a dnes tu vypomáhá kolegům už jako důchodce.
„Pamatuji například původní řemeny, které poháněly čerpadlo. Tlakovými maznicemi jsme museli neustále veškeré stroje promazávat. A byl tu nepřetržitý, 24hodinový provoz. Dnes se elektrárna řídí spíše už na dálku,“ zavzpomínal na dobu před několika desetiletími, kdy ještě na chod elektrárny nedohlížely počítače.
Dnes je možné v elektrárně najít původní, a tedy přesně sto let staré obaly generátorů, které už však byly v minulosti dvakrát převinuté. Novotný zažil pod Soběnovskou přehradou hodně.
Zásadním byl nejen pro něj, ale i pro vodní dílo samotné rok 2002. Ničivé povodně se nevyhnuly ani Kaplicku. Začátkem srpna se po silných deštích hráz protrhla. Elektrárna měla zatopený suterén, poškozené akumulátory i kompresory. Zůstala mimo provoz až do března roku 2003, kdy se ji podařilo opravit, stejně jako hráz přehrady.
Za den vyrobí energii pro rodinný dům na rok
„Tenkrát jsme ani nevěděli, co je za den, byli jsme tu nepřetržitě. Pořád pršelo. Pamatuji si, jak jsme v noci procházeli po hrázi a už tam byla průrva. Volali jsme z elektrárny do dětského tábora, který je jen přes řeku, a varovali je,“ přiblížil dramatické chvíle srpnových dní před 22 lety. „Děti pak přes les utekly nahoru do Soběnova a ráno, když jsme šli k přehradě, tak jsme nevěřili vlastním očím, jaká byla v hrázi díra,“ přidal Novotný.
V těchto dnech je elektrárna mimo provoz, protože je přehrada kvůli odbahnění vypuštěná. Vedle povodní z roku 2002 se jedná o jednu z nejdelších odstávek. Provozovatel, společnost E.ON, ji využil k instalaci nového řídicího systému a dalším úpravám na elektrárně i v přívodním potrubí. Jinak však běžně dodává energii do sítě.
Malá vodní elektrárna SoběnovZemský správní výbor vodoprávní ji postavil u říčky Černá v roce 1924. Má dvě horizontální spirálové Francisovy turbíny, její celkový výkon činí 1230 kW. Průměrně za rok při správných podmínkách vyrobí okolo 4 tisíc MWh elektřiny. Jedná se jednu z nejstarších vodních elektráren v kraji. Elektrárna čerpá vodu z nedaleké Soběnovské přehrady. Tu dostavěli v roce 1925 a je považována za nejstarší přehradu na jihu Čech. Jejím primárním účelem je zadržovat vodu pro malou vodní elektrárnu a ochrana údolí Černé proti povodním. |
„Tady záleží vždy na stavu vody. Musíme tedy sledovat přítoky, hladinu v přehradě. Když je dostatek vody, tak neustále vyrábíme,“ zdůraznil Miroslav Draxler, správce jihočeských vodních elektráren společnosti E.ON.
Když je elektrárna v plném provozu, tak minimálně jedna ze dvou turbín funguje. „Denně vyrobíme při průměrném přítoku zhruba pět megawatt. Když si to představíte, je to něco jako roční spotřeba v rodinném domě,“ přepočítal Draxler. Ročně tu vyrobí téměř čtyři tisíce MWh.
K bílé budově malé vodní elektrárny v údolí Černé, která pramení na území Rakouska přibližně 26 kilometrů nad hrází přehrady, patří ještě jeden objekt. Ten je ukrytý o několik desítek metrů výš v lese. Jedná se o vyrovnávací komoru. I díky současné odstávce jsme se mohli podívat do míst, kde při běžném provozu za velkého hluku proudí tisíce litrů vody dolů do elektrárny.
„Voda teče z přehrady dolů štolou, která je dlouhá 577 metrů. Na ni navazuje krytý betonový kanál dlouhý 544 metrů. Ten ústí do vyrovnávací komory. Z ní dále vede tlakové ocelové potrubí dlouhé 177 metrů. Voda tak od přehrady do elektrárny musí urazit více než jeden kilometr,“ přidává zajímavost o jedné z nejstarších vodních elektráren na jihu mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz