„Výzkum ukázal, že s národním parkem na Šumavě je spokojených třikrát více lidí než těch nespokojených. Zároveň se tři čtvrtiny dotázaných považují za ochránce přírody. Těší mě také silná podpora parku i jeho správy u mladých lidí a jejich dobrá informovanost. Potvrzuje se, že Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství a že to učí i své děti,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Výzkumníci si kladli za cíl popsat vnímání národního parku ze strany místních obyvatel, identifikovat úroveň jejich znalostí o činnostech a poslání správy parku a určit hlavní témata v oblasti ochrany krajiny, která u místních rezonují. Na dotazník nejčastěji odpovídali obyvatelé Volar, Horní Plané, Železné Rudy a Kašperských Hor.
Podle Hladíka je dobrou zprávou, že 77 procent dotázaných chápe velmi pozitivně dopad ochrany přírody na místní region. „Zároveň z 66 procent vnímají pozitivně i dopad turismu. Je tedy vidět, že ochrana přírody a turismus se nevylučují, naopak mohou jít ruku v ruce,“ dodal ministr.
Místní vnímají pozitivně přírodu, vzhled obcí a kvalitu služeb pro turisty. Negativně pak dostupnost práce, ceny a dostupnost základních služeb. Pozitivní vliv na region má podle průzkumu nejvíce místní samospráva, což si myslí 78 procent oslovených obyvatel, na druhém místě s 68 procenty jsou místní podnikatelé a Správa NP se umístila na třetím místě, její pozitivní přínos vnímá 62 procent lidí.
„Zvláštní důraz jsme kladli na neutrální formulace otázek, aby spolehlivě podchytily oceňující i kritické hlasy,“ prohlásil ředitel výzkumu Vojtěch Hündl.
Vlci ano, ale s mírou
Zároveň doplnil, že kladný pohled na práci správy parku se umocňuje s vyšší informovaností. „Častěji jsou nespokojení muži v horší ekonomické situaci, kteří se příliš o dění nezajímají a nemají o národním parku informace. Nejsou spíše spokojení s životem v této oblasti a jejich vztah k parku a přírodě je vlažnější. Podle nich správa parku spíše škodí a její činnosti nehodnotí dobře,“ informoval Hündl.
Osobní vztah lidí v regionu k NP a okolní přírodě je velmi pozitivní. Park a přírodu kladněji přijímají ti, kteří do ní chodí pravidelně a zajímají se o tamní dění.
Výzkumníky zajímalo také to, zda na Šumavu patří volně žijící vlci. Celkem 61 procent dotázaných si myslí, že vlk do národního parku patří, zároveň by však jejich počet nezvyšovali. Vlky v národním parku nechtějí častěji ženy, nejstarší generace a obyvatelé se základním vzděláním. Častěji jsou to také ti, kteří se o dění v NP příliš nezajímají a mají k němu negativnější postoj.
„Po třech desetiletích a mnohých názorových půtkách se NP ukazuje jako nejatraktivnější a informačně nejobjevnější model postupného zdivočení. Návštěvnost roste, lidé si mnohem více užívají přírodu bez pařezů, traktorů a odvozních souprav. Pro mě osobně je velmi motivující informace, že Správu NP vnímá pozitivně 62 procent místních obyvatel, především pak mladí, kteří jsou dobře informovaní o dění v parku. Je vidět, že mladí oceňují působení ochrany přírody nejen na zdejší společenstva, ale i na své životy,“ zhodnotil ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
