Nejedno překvapení letos připravuje počasí jihočeským zemědělcům a ovocnářům, kteří už od začátku dubna sčítají škody. Zejména pěstitelé ovoce přijdou o naprostou většinu úrody. Mnohde si už ani nedělají naděje, že by letos mohli vůbec nějaké plody sklidit.

Na vině je hlavně březnový prudký vpád veder, s ním spojené nastartování vegetačních procesů a následné ochlazení, kdy na některých místech klesala teplota pod bod mrazu. Ten následně v případě ovoce spálil květy nebo poškodil plůdky, které ovocnáři nakonec nebudou moci sklidit.

„Odhadem pomrzly více než čtyři pětiny veškeré české produkce. Na mých sadech ve Lhenicích na Prachaticku je to něco málo přes tři čtvrtiny všech stromů. Teď musím počkat, jestli se plůdky vůbec udrží. Spousta jich je poškozených uvnitř, takže se dále nevyvíjí a odpadnou,“ vysvětluje předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber.

Podle něj vyšší vegetační fáze způsobily řídnutí tekutin ve stromech, čímž se staly náchylnější na pomrznutí. „Pokud není velký mráz, dokážou se stromy ochránit, což tentokrát nezvládly. U nás bylo jen jedinou noc asi čtyři stupně pod nulou, ale i tak to stačilo k tomu, aby to květy a plůdky spálilo. Přitom na začátku jara bylo i hodně opylovačů. Vypadalo to, že bude stačit jen malá probírka, tu za nás ale udělal ve velkém mráz,“ podotýká Leber.

Protimrazové postřiky jsou příliš drahé

Ovocnáři takto špatnou sezonu nepamatují. Zatím se zdá, že pokud nějaké ovoce dozraje, bude se to týkat spíše peckovin. „Relativně dobře to vypadá s višněmi, třešně ale mají popraskané plůdky. Uvidíme, co to s nimi udělá, až budou dále narůstat. Se švestkami to vypadalo bídně, ale zdá se, že se nakonec u mě vzpamatovaly. Stále je ale na finální odhady příliš brzy,“ připomíná Leber.

Ještě hůře na tom je Pavel Fríd, který rovněž na Lhenicku pěstuje zejména jablka. Podle svých odhadů letos přijde až o 95 procent veškeré úrody. „Vidím to maximálně na nějakou bednu jablek do sklepa na zimu, jinak vše pomrzlo. Sice to nyní na stromech nevypadá až tak špatně, ale zřejmě mi všechno opadá ještě před sklizní,“ tuší Fríd.

Kromě jablek pěstuje také okrajově třešně, které jsou na první pohled v pořádku. „Jenže uvnitř plodu chybí jádro. Plod sice dožije sklizně, ale kvalita bude mizerná. Pokud se někdo raduje, že mu zůstaly třeba švestky na stromech, může se stát, že bude při sklizni zklamaný,“ říká Fríd a dodává, že v takovém případě mohly pomoci protimrazové postřiky.

„Jenže ty jsou velmi drahé. Dnes se běžně rozdělává v sadech oheň v sudech, jenže při větru to moc nepomůže,“ myslí si.

Rozmary počasí se ale podepsaly také na zemědělských plodinách, poškozené jsou některé druhy obilovin, pícniny, mák nebo řepka. „Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou,“ jmenuje ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.

Bude čím krmit skot?

Zemědělci také upozorňují na pomrzlé vrcholové listy na ozimech. To by mohlo způsobit, že se na rostlinách nevytvoří klasy. „Každopádně až příští dny ukážou, do jaké míry budou škody fatální, zda narušená pletiva plodin zregenerují, nebo bude potřeba porosty zaorat a přesít například kukuřicí,“ upozorňuje Šťastná.

Zdrženlivější v odhadech dopadů jarního počasí je zatím Václav Jungwirth, předseda Zemědělského družstva Brloh ve stejnojmenné obci na Českokrumlovsku, podle něhož bude jasno až v době sklizně.

„Na ozimech jsme si všimli spálených vrcholků jednotlivých listů, ale pokud nejsou zasažené praporcové listy, není důvod k panice. V době mrazů navíc ještě nevzešla kukuřice nebo hrách, takže tam škody nejsou,“ říká Jungwirth.

Větší obavy však má o travní porosty a pícniny, které jsou kvůli vláhovému deficitu a extrémně vysokým teplotám v březnu nekvalitní. „Kvůli tomu trávy rychle vymetaly, ukončily růstový cyklus a v podstatě je tak u nich velmi nízký výnos. Kdo chová skot, tak začíná být nervózní, kolik travin a pícnin sklidí, aby měl vůbec čím krmit,“ dodává.

Podle Jungwirtha se kvůli teplému startu jara posunul harmonogram polních prací až o tři týdny oproti normálnímu stavu. „Loni jsme měli opačný problém, kdy jsme seli kukuřici až v půlce května, teď už je téměř čtyři týdny v zemi. Vidět je to i na obilninách, u kterých by mohly být žně o dva až tři týdny dříve,“ odhaduje.