Představení konsolidačního vládního balíčku nepotěšilo ani pivovarníky a lihovarníky, jejichž produkty mají nově spadat do vyšších daňových sazeb. Změny se citelně dotknou cen čepovaného piva v restauracích, na které bude dopadat vyšší DPH, namísto deseti procent to má být 21 procent.
S vládním návrhem nesouhlasí řada jihočeských pivovarů. Například ve strakonickém Dudáku očekávají, že novinka může položit další část hospod, které přežily zdražování energií či vstupů i covidovou pandemii. „Za poslední roky skončilo v Česku přes tisíc vesnických hospod a poměr točeného piva se z poloviny snížil na 30 procent. Pokud tento trend bude pokračovat, tak zvýšené DPH český rozpočet rozhodně nezachrání,“ myslí si ředitel pivovaru Dušan Krankus.
Podle něj budou nyní muset pivovary hodně přemýšlet, jestli v příštích měsících či letech budou zvedat ceny. „Kupní síla zákazníka není neomezená, určitě nebude ochotný trvale snášet zdražování. Hodně bude záležet i na vývoji cen energií a výrobních nákladů. Pro řadu pivovarů bude těžké najít cenovou hranici přijatelnou pro obě strany,“ doplňuje Krankus.
O celkovém přínosu pochybuje také majitel Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku Michal Voldřich, podle něhož budou mít vládní plány na pivovary velmi silný dopad. „Na jednu stranu chápu, proč to stát dělá, ale vnímám to spíše jako gesto, ze kterého do rozpočtu zásadně vyšší příjem nebude. Lidé budou spíše volit lahvová piva, která žádná daňová úprava nečeká a kde nejsou výnosy tak velké,“ upozorňuje Voldřich, který je zároveň prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů.
Opatření jsou nutná, zní z Malšic
Podobně se k vládnímu návrhu staví i českobudějovický Samson, který se odvolává na vyjádření ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové. Podle ní je přesun čepovaného piva do vyšší sazby nesystematický krok. „Neměli jsme navíc ani šanci s vládou navrhované změny projednat a případně snížit negativní dopady opatření,“ říká Ferencová.
Najdou se však i zastánci nového opatření, které má za úkol snížit obrovský deficit ve státním rozpočtu. „Byl bych pokrytec, kdybych chtěl ponechat starou sazbu, když předchozí vláda Andreje Babiše poškozovala českou ekonomiku. Za takového stavu krok vlády chápu. Je mi jasné, že se to spoustě pivovarů líbit nebude, ale pokud si budeme chtít dopřát české pivo i za deset let, musí se udělat určitá opatření,“ vysvětluje majitel pivovaru Obora v Malšicích na Táborsku Martin Novák.
Daleko větší odpor mezi pivovary i lihovary vzbudilo vyjmutí producentů takzvaného tichého (nešumivého) vína z plánů na uvalení spotřební daně. Ta zůstane na nule, zatímco u lihovin bude nyní na půllitrové lahvi tvrdého alkoholu činit okolo 80 korun.
„Myslím si, že je to důsledek lobby. Víno by podle mě mělo být také zatížené spotřební daní. Člověk se z vína může opít stejně jako z lihovin. Nejsem proti, aby se daně zvyšovaly, ale mělo by to být spravedlivé pro všechny producenty alkoholických nápojů,“ nesouhlasí s návrhem šéf jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Martin Nejedlý.
„Pomůže to černému trhu“
Podle něj je více než jisté, že velká část konzumentů přejde z lihovin na víno. „Pokud se bude chtít někdo vyloženě opít, sáhne spíše po vínu. Vinaři navíc argumentují, že by se jejich začleněním postihli moravští producenti, ale spotřební daní by se zatížilo i víno z dovozu. Vždyť 70 procent vína se dováží ze zahraničí, za takových podmínek nechápu, jak tohle vláda mohla dopustit,“ dodává Nejedlý s tím, že likérka bude muset v případě schválení konsolidačního balíčku zdražovat.
Jako neférové vnímá rozhodnutí vlády Klára Ledajaksová z Lihovaru Poněšice na Českobudějovicku a upozorňuje na to, že část produkce se kvůli tomu může přesunout na černý trh. „ Spotřební daň zvýší konečnou cenu lihovin, a tím se vytvoří ještě větší cenový rozdíl mezi kvalitními destiláty a produkty na černém trhu. Ty se stanou pro spoustu lidí ještě více zajímavé, ať už to budou spotřebitelé, nebo lidé zapojení do nelegálního obchodu,“ obává se.
Zároveň také stejně jako Nejedlý upozorňuje na to, že vinaři v tomto případě na změnách mohou jenom vydělat, nejvíce právě na úkor lihovarů. „Vidět to bude hlavně na kvalitnějším vínu, které nezdraží. U nás se ale vlivem vyšší spotřební daně automaticky navýší i DPH. My přitom na kvalitní destilát spotřebujeme daleko více ovoce než vinaři. Cena lihovin se tím dostává kvůli státu úplně jinam,“ porovnává Ledajaksová.
