Zhruba padesátistránková brožura se vejde do kapsy a vy s ní můžete prozkoumávat budějovická zákoutí.
„Město představí na třech trasách. Všechny začínají u radnice, kde jsou i QR kódy, které zájemcům přes Google Maps načtou různé body na oněch trasách. Nejsou dlouhé, ta nejdelší má přes šest kilometrů a zavede lidi na židovský hřbitov na Pekárenské či k bývalé židovské plovárně. Ta bývala za protektorátu u Voříškova dvora. Tam například vznikl samizdatový časopis Klepy,“ přibližuje ředitel jihočeské pobočky Paměti národa Tomáš Trantina.
Podle něj průvodce není publikace, se kterou byste si měli večer lehnout pod deku. „Chtěli bychom, aby náš průvodce lidi vybudil k tomu jít do města a nahlédnout na něj trošku jinýma očima. Spočítat zmínky o Židech či nějaké symboly například na domech můžeme už jen na prstech jedné ruky. Ta komunita je úplně vymazaná,“ doplňuje. I proto brožuru oživují takové střípky, jako je například vyprávění pana Skalického, kterého léčil židovský doktor Fuser, a podobně.
„My chceme tu historii a komunitu zase připomenout, přimět lidi, aby se prošli za historií našeho města. Například o zmíněném novodobém židovském hřbitově na Číně málokdo ví, že tam vůbec je. Je hodně zastrčený. Nebo nejznámější židovský relikt ve městě je menora (pomník ve tvaru sedmiramenného svícnu na místě bývalé židovské synagogy) u parkovacího domu. Kdybych se zeptal fanoušků Motoru, kteří tudy chodí na hokej, tak většina ani neví, proč to tam vůbec je. To však není jejich chyba, ale je to prostě zapadlé,“ míní Trantina.
Synagogu za války vyhodili do povětří
Velká synagoga postavená v roce 1888 byla nejvýraznějším symbolem židovské budějovické komunity. O její stavbě rozhodl krajský rabín Adam Wunder a představený obce Leopold Löwy. A to na Lineckém předměstí, kde býval Krumlovský rybník.
„Staveniště o rozloze 4 200 metrů čtverečních zakoupila Židovská náboženská obec od města. Projekt synagogy vytvořil vídeňský architekt Max Fleischer. Zdejší synagoga vystavěná v novogotickém stylu patřila k jeho nejvýznamnějším pracím,“ hovoří o monumentální stavbě Encyklopedie Českých Budějovic.
Velká synagoga s vysokým dvojvěžím, která pojala až pět stovek lidí, patřila k nejvýznamnějším židovským stavbám ve střední Evropě. Měla 26 metrů dlouhou hlavní loď s křížovou klenbou, 11 metrů širokou i vysokou. Stávala v místě dnešního finančního úřadu a parkovacího domu v ulici F. A. Gerstnera.
Za druhé světové války ji však potkal krutý osud. Stejně jako většinu budějovických židovských rodin. „Na rozkaz německého starosty města F. Davida ji dne 5. července roku 1942 vyhodili do povětří a zbylé zdivo bylo demolováno,“ píše se v encyklopedii. V Budějovicích se traduje, že řada kamenů ze zbořené synagogy skončila na stavbě základů nově vznikajícího zimního stadionu. Ten stavěli hned naproti přes ulici.
Nový bedekr je dostupný v řadě místních knihkupectví, a to ve třech jazykových verzích – česky, německy a anglicky.