Deště přibrzdily žně, na jihu místy úrodu poničily kroupy. Špatně na tom je řepka

  9:06
Sklizeň na jihu začala o dva týdny dříve, v posledních týdnech ji však komplikuje deštivé počasí. Zemědělci hlásí také škody kvůli letním bouřkám. Podle prvních žňových výsledků se navíc zdá, že letošní sezona bude spíše průměrná.

ilustrační snímek | foto: Petr Lundák, MF DNES

Už několik týdnů řádkují jihočeská pole kombajny a traktory. Zemědělci totiž začali se sklizní už v červnu. Místy jsou až ve dvoutýdenním předstihu, zatím se však pustili pouze do ozimých ječmenů, které dozrávaly jako první. Situaci jim v posledních dnech také výrazně komplikuje počasí a prudké bouře s kroupami.

Prozatím se podle ředitelky jihočeské agrární komory Hany Šťastné podařilo sklidit přibližně třetinu ozimých ječmenů. „Ten letos činí asi osminu výměry všech obilovin. Výnos je zatím průměrný a pohybuje se kolem šesti tun z hektaru. Místně se ale výsledky liší mezi osmi až sotva pěti tunami na hektar,“ přibližuje Šťastná první výsledky letošní sklizně.

Už nyní se však ukazuje, že obiloviny i řepka jsou letos silně zaplevelené a zamořené škůdci. „Zemědělci vidí příčinu hlavně ve snížené účinnosti a omezování užívání přípravků na ochranu rostlin. Někteří kvůli velkému podílu trav na polích předčasně sklidili za účelem výroby senáže,“ dodává Šťastná.

Co se týče postupu sklizně, nejdále jsou hospodáři na Budějovicku a Strakonicku, například na Jindřichohradecku zatím vyjeli do polí jen sporadicky. Žně také musí oddalovat například v Rábíně na Prachaticku, kde práce komplikuje především nepříznivé počasí.

„Teď tu prší každý den“

„Minulý týden jsme vyrazili do pole jen na hodinu, pak nás vyhnala bouřka. Prakticky každý den nám tu teď prší. Abychom plodiny sklidili v přijatelné kvalitě, musí to ještě na poli trochu oschnout. A čím déle zůstanou na poli, tím bude jejich kvalita horší. Už bychom se sklizní potřebovali začít,“ popisuje předseda zemědělského družstva ZEAS Rábín František Soukup.

Obavy z nepřízně počasí mají rovněž v Zemědělském a obchodním družstvu Kluky na Písecku, kde se však už podařilo všechny ozimé ječmeny sklidit.

„Taková je situace asi všude v regionu. Tento týden chceme začít i s řepkou a pšenicí. Letos jsme v předstihu asi dva týdny, ale pokud přijdou další deště, moc toho nesklidíme,“ líčí agronom družstva Jaroslav Hubka.

Příliš pozitivní není ani v otázce kvality, která se zatím jeví spíše jako průměrná. „Záleží ale také na konkrétní plodině. Některé vypadají dobře, jinde je to bída. Moc nám nepomohlo ani červnové krupobití, které nám v okolí nedalekých Albrechtic poničilo až pětinu ploch s řepkou. Naštěstí to jiné plodiny nezasáhlo, takže dopady nebudou katastrofální,“ ujišťuje Hubka.

To však nemůže říci předseda zemědělského družstva v Borovanech na Budějovicku Jan Kouba. Právě v okolí čtyřtisícového města se minulý týden prohnala silná bouřka s velkými kroupami.

„Polovinu ploch zasáhly kroupy velké tři centimetry. Škody budeme mít odhadem přibližně na 60 procentech ploch řepky a asi 70 procentech triticale (hybridní obilnina vzniklá křížením žita a pšenice, pozn. red.). Vypadá to, že se kroupy podepsaly také až na třetině ploch ozimé pšenice,“ odhaduje Kouba ztráty.

Doposud borovanští zemědělci zvládli sklidit alespoň ozimý ječmen, na další plodiny si ale zřejmě budou muset počkat. „Nic jiného zatím nedozrálo, bouřka a deště v tom rozhodně nepomohly. Už by nám normálně dozrávala raná pšenice, ale stejně bychom pro ni do polí ani nemohli vyjet,“ upřesňuje Kouba s tím, že výnosy i kvalita sklizeného ječmene jsou horší než loni.

Zemědělci však kromě rozmarů počasí bojují rovněž s nízkými výkupními cenami plodin, které sráží především levnější ukrajinská produkce, jež se na český trh dostává z Polska.

„Výkupní ceny se dostávají hluboko pod naše náklady na pěstování. Momentálně se vykupuje tuna obilovin za čtyři tisíce korun, zatímco před pár lety to byl dvojnásobek. Za takového stavu to není dlouhodobě udržitelné a může se stát, že to postupně všichni zabalíme,“ obává se Soukup.

Podobně se vyjadřuje i borovanský předseda Kouba, podle něhož situaci zhoršují například dražší hnojiva, zemědělská technika, ochranné postřiky, pohonné hmoty a v neposlední řadě i rostoucí mzdy.

„Naopak ceny komodit poklesly a my teď nevidíme žádnou perspektivu. Při těchto výkupních cenách a vysokých nákladech na produkci skutečně zemědělství nedává žádný ekonomický smysl,“ podotýká Kouba.