Dva obžalovaní se hned odvolali. Státní zástupce Petr Pokorný si ponechal lhůtu. Skutek žaloval jako vraždu provedenou společně zvlášť surovým a trýznivým způsobem. Obžalovaným hrozil až výjimečný trest.
Protože u činu nebyli žádní další svědci, měl soud náročné dokazování. Vycházel z výpovědi obžalovaných a znaleckých posudků. „Podrobné dokazování nás ujistilo o hodnověrnosti skutku. Hodnotili jsme i jejich chování a motiv,“ uvedl předseda senátu Milan Kučera.
Nejvyšší trest 17 let dostal osmatřicetiletý František Jirka, kterého soud vyhodnotil jako největšího agresora a vůdce komunity. Od vyššího trestu ho zachránilo jeho prohlášení o vině, kdy s obžalobou souhlasil a k útoku se plně přiznal.
Také jeho mladší druh Alexandr Lebeda si podle soudu počínal surově a byl podobně jako Jirka už několikrát trestán. Soud ho poslal na 16,5 roku do vězení se zvýšenou ostrahou. Vyššímu trestu oba unikli, protože spolupracovali při vyšetřování.
Nejmladší Tomáš Koňarik dostal třináctiletý trest. Soud zdůvodnil jeho mimořádné snížení pod spodní hranici sazby tím, že se podílel na společném útoku nejméně a je dosud bezúhonný.
Obžalovaný Jirka, který požár založil, bude muset navíc podle rozsudku zaplatit také škody na technické místnosti a mostu, které přesahují 1,3 milionu korun.
Podle obhájců obžalovaných, kteří se odvolali, se soud dostatečně nezabýval pravidly soužití v komunitě, kde se nesolidárnost tvrdě trestá a mladší a nezkušenější se musí přizpůsobit řádu a vůdcům skupiny.
To potvrdil i osmadvacetiletý Koňarik. Hájil se, že se starších mužů bál, a proto s nimi událost zamaskoval a spolupracoval. Všichni obžalovaní se scházeli na polévce v krumlovském krizovém centru. K případu vypovídali i jeho zaměstnanci. Po odvolání se obžalobou a rozsudky bude zabývat Vrchní soud v Praze.
Zvažovali, že tělo hodí do řeky
Tragédie se stala letos 24. ledna večer v útulku bezdomovců, což byla technická místnost v pilíři mostu přes Vltavu.
Obžalovaní muži ve věku od 28 do 38 let chtěli svého čtyřiapadesátiletého kolegu potrestat za to, že se s nimi v komunitě nedělí, jak je zvykem, o peníze a tabák.
Podle znalců musel hrubý fyzický útok trvat nejméně hodinu. Oběť čelila ranám do obličeje a hrudníku pěstmi, koleny a lokty a měla nakonec rozlámaná žebra a zhmožděný plicní lalok.
„Mlátit ho začal tady pan Jirka. Já mu dal tak čtyři rány pěstí a několik malých kopanců do hlavy, protože se mi poškleboval,“ líčil u soudu Alexandr Lebeda.
Napadený podle útočníků během ran nemluvil ani se nebránil, jen vydával zvuky. Když se přestal hýbat, zvažovali, jak zápas zamaskovat a tělo zlikvidovat. Zvažovali hodit ho do řeky. Jirka se podle ostatních dvou obžalovaných rozhodl mrtvolu spálit.
Upletl z hadrů a dek provaz, vytáhl konec ven a zapálil ho. Potom všichni tři odešli za město, kde nasimulovali, že zde strávili večer u ohníčku a nakonec přespali v prázdné chatce, kterou občas obýval Lebeda.
