Nenápadný modrý kontejner stojí kousek od dálničního mostu u táborské příměstské části Stoklasná Lhota už dva roky. O tom, že ukrývá důležité zařízení, napovídá třeba to, že okolní prostor střeží kamera. Jedná se o srážecí stanici fosforu na Košínském potoce, která napomáhá zlepšovat kvalitu vody v nádrži Jordán, oblíbeném místě pro letní koupání obyvatel Tábora.
Vodu znečišťuje především fosfor, což je základní živina pro řasy a sinice. Pokud je ho ve vodní nádrži přebytek, řasy a sinice se přemnoží a vytvářejí vodní květ.
„Proto je potřeba jim fosfor znepřístupnit. Dělá se to tak, že se fosfor pomocí chemikálií, běžně používaných na úpravu pitné vody, promění na sraženinu hydratovaných oxidů železa. V této formě je pak pro řasy a sinice obtížně dostupný. Sraženina klesne ke dnu a dál odtéká voda bez fosforu,“ popsal princip technologie hydrobiolog Jakub Borovec.
Odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV) měli společně s firmou Photon Water Technology na starost monitoring zařízení po celou dobu jeho fungování. Po dvou letech však smlouva mezi vědci a městem končí.
„Na radě města jsme zadali veřejnou zakázku malého rozsahu biologickému centru na nový monitoring. Nemůžeme ho přerušit, protože pokud bychom ztratili souběžná data, nedávalo by to smysl,“ řekl táborský místostarosta Radoslav Kacerovský. Odborníci z Hydrobiologického ústavu, který je součástí BC AV, se tím pádem budou o zařízení starat i nadále.
„Dvouleté zkoumání nám zatím ukázalo, že nás čekají další opatření kolem Malého Jordánu, což je v podstatě nárazová nádrž, která má zadržet větší příliv fosforu. Je tam problém s korytem, kdy jím to srážedlo proteče víckrát. Není to na škodu, ale potřebovali bychom, aby se rozprostíralo rovnoměrně. Do budoucna se bavíme také o jeho odbahnění,“ zmínil Kacerovský.
Velké množství nečistot se do vodních toků a nádrží dostává z rybářské a zemědělské činnosti a hlavně ze špatně čištěných komunálních odpadních vod. „Letos začneme ve Stoklasné Lhotě budovat vodovod a kanalizaci, což by mohlo čistotě vody v Jordánu výrazně pomoci,“ zmínil místostarosta.
Investovali už deset milionů
A jak funguje srážecí stanice? Největší část kontejneru zabírá nádrž na srážedlo, ta má objem 12 metrů krychlových. Důležitá jsou i dvě dávkovací čerpadla. Jejich pomocí srážedlo putuje ze stanice podzemním potrubím několik desítek metrů až k potoku. Na konci se pak nacházejí trysky, které dávkují jeho potřebné množství.
Další součástí technologie je měření průtoku vody, teploty a pH v Košínském potoce na odtoku z Malého Jordánu. Hodnoty o aktuálním průtoku vody odcházejí automaticky do řídicí jednotky srážecí stanice a po jejich vyhodnocení se online dávkuje množství srážedla. Dávkování se tak řídí průtokem.
Aby byla srážecí stanice účinná, museli ji hydrobiologové sestavit vodní nádrži přesně na míru. Zcela zásadní je pak přizpůsobit správný provoz stanice podle vlastností dané vodní plochy.
„Výzkumu nádrží a přehrad se hydrobiologové věnují už bezmála půl století a konkrétně kvalitu vody v Jordánu začali sledovat již v roce 1999. Zároveň už mají zkušenosti s podobným opatřením na Brněnské přehradě, kde navrhovali parametry pro provoz podobné stanice,“ přidala mluvčí BC AV Daniela Procházková.
Tábor za pořízení a provoz srážecí stanice ve Stoklasné Lhotě zatím investoval deset milionů korun. Za prodloužení spolupráce s vědci zaplatí další dva miliony.
