iDNES.cz

Srážek se zvěří na silnicích rychle přibývá, nehody řidiči často ani nehlásí

  9:12
Od loňského října do letošního února je na jihu Čech nahlášených 1 302 nehod srážek se zvěří. Velkou většinu tvoří srny a srnci, následují divoká prasata. Reálné číslo je ještě vyšší, mnozí incident nenahlásí.

Havarovaný skútr jednačtyřicetiletého řidiče. Dál na silnici je vidět srnu, která při srážce s malým motocyklem zahynula. | foto: Policie ČR

Na šestikilometrovém úseku silnice mezi Starou Oborou u Hluboké nad Vltavou a Novou Vsí na Českobudějovicku řidiči mnohdy musejí kličkovat, aby se vyhnuli tělům přejetých zvířat.

Když si jednatel budějovického okresního mysliveckého spolku Pavel Pletka dělal statistiku, kolik větších kusů zvěře tam motoristé přejedou, za loňský rok napočítal 42. „A to přitom nemusí být konečné číslo. Podobné množství přejetých zvířat je například i u Strážkovic nebo poblíž Kamenného Újezdu,“ popisuje Pletka nedávné zkušenosti.

Srážek se zvěří je podle něho na Budějovicku i v celých jižních Čechách poměrně dost, což potvrzují i čísla z pojišťoven. Například podle Generali Česká pojišťovna je Jihočeský kraj s 1 302 hlášenými událostmi mezi loňským říjnem a letošním březnem druhý nejhorší z celé republiky.

Takzvaný SRNA index pracuje s počtem nehod zanesených v policejních statistikách a je doplněný o odhad z dat jednotného systému dopravních informací (JSDI), výši škod na majetku, zdraví i životech. „Robustnější datový model nám pomáhá získat přesnější obrázek o střetech vozidel se zvěří, a to zejména v krajích, kde policisté přestali se systematickou evidencí těchto nehod,“ vysvětluje odborník z Centra dopravního výzkumu Michal Bíl.

Opatrní musejí být řidiči zejména na Českobudějovicku, kde motoristé nahlásili celkem 304 nehod za 12 milionů korun. Jak ale Pletka upozorňuje, je to jen malá část všech srážek se zvěří. „Evidují se hlavně nehody služebních aut nebo vozů s pojištěním. Obecně je to ale tak, že nenahlášených případů je o poznání více než těch nahlášených. Těch může být maximálně do čtyřiceti procent,“ připomíná.

Meziročně o 15 procent více

Podle dat Generali navíc počty hlášených střetů stoupají, meziročně až o patnáct procent. Podle Pletky lze hledat příčiny i v covidové pandemii, kdy lidé začali trávit více času venku. „Nemohli nikam za zábavou, proto častěji vyráželi na procházky do přírody, což už jim zůstalo. Pokud venčí psy, které mají na volno, často vyplaší zvěř, která bezmyšlenkovitě utíká pryč. Běžně jsou sražena za bílého dne i divoká prasata, která jsou jinak aktivní hlavně v noci,“ zmiňuje Pletka.

I proto se tak celkem běžně instalují podél rizikových úseků různé plašiče, odrazky nebo pachové ohradníky. Jihočeský kraj v souvislosti s tím myslivcům nabízí dotace, v čemž hodlá pokračovat i do budoucna. „V současné době jsou takzvaná opticko-pachová zradidla instalovaná na šesti úsecích na jihu Čech. Účinnost se na jednotlivých úsecích liší a také záleží, jakou dobu jsou zařízení nainstalovaná,“ vysvětluje mluvčí hejtmanství Hana Brožková.

Plašiče fungují spíše dočasně

Nejvyšší účinky mají podle ní krátce po instalaci a postupně klesají s tím, jak si zvěř na zradidla časem zvyká. „Jejich výhodou je, že jsou zaměřená na dva smyslové vjemy, což zvyšuje jejich účinnost, která v průměru dosahuje sedmdesáti procent,“ dodává Brožková.

Do budoucna plánuje hejtmanství instalovat tato zařízení na čtyřech dalších úsecích v regionu. Pokud už řidič nějaké zvíře srazí, má v takovém případě povinnost událost nahlásit. Pokud z místa odjede i se sraženým kusem, jedná se o případ pytláctví. „Podle zákona musí střet řidič nahlásit příslušnému mysliveckému spolku. Kolikrát to ale stačí říci v nejbližší vesnici, kde se lidé znají a informaci si předají. Praxe je však spíše taková, že lidé bez pojištěného auta většinou z místa nehody odjedou i s mrtvým zvířetem,“ připouští Pletka.

Statistiky pojišťoven také naznačují, jaké druhy motoristé nejčastěji v Česku srazí. Pod koly osobních i nákladních automobilů končí nejčastěji srnec či srna, a to až v osmdesáti procentech případů. Následuje prase divoké, které údaje plní z deseti procent. Na ostatní střety připadají už ve velmi malých počtech zbylé druhy zvířat.

Pozor, srny. Seznam úseků, kde řidiči havarují kvůli zvěři, stále roste

„Lze očekávat, že v lesních oblastech jde o jeleny či laně a daňky nebo daněly. V nížinách a tam, kde jsou příhodné podmínky, půjde i o zajíce nebo lišky. Výjimečně se řidič může střetnout i s vlkem či rysem, což je v našich poměrech ojedinělá událost,“ popisuje praxi Michal Bíl. Zároveň ale dodává, že právě šelmy dokážou regulací kopytníků snížit počet jejich střetů s autem.

Na konci letošního února zaznamenali srážku s vlkem například i policisté u Volar na Prachaticku, kterého přejel řidič Škody Fabia. Šelma mu podle výpovědi vběhla těsně před projetím místa pod kola, srážce se tak nedalo zabránit. Podobný případ zaměstnali policisté na Prachaticku i v březnu 2022 nedaleko obce Strážný u hranic s Německem.

13. září 2022

zpět na článek