O krok blíže čistšímu a obnovitelnému zdroji energie se dostává českobudějovická teplárna, která v uplynulých týdnech zahájila testování nového kotle na biomasu.
Ve skladech štěpky, jíž se v něm bude topit, pracovníci průběžně doplňují palivo. Zatím je ho zde pouze několik stovek kubíků. Na podzim se ale silo, které pojme desítky tisíc kubických metrů štěpky, vyprázdní za pouhé tři dny.
„Vybudovali jsme ho na místě původního uhelného kotle, palivo odtud bude postupovat dál do výrobního bloku. Je to nejmodernější zařízení svého druhu v Česku, možná i v Evropě,“ vysvětlil přímo na dně jedné ze dvou částí sila předseda představenstva českobudějovické teplárny Václav Král.
Štěpkový kotel je stejně jako ten původní vysokotlaký, vstupním médiem je tedy přehřátá pára o teplotě 535 stupňů Celsia při tlaku 9,6 megapascalu. „Výkonově umí kotel vyrobit 55 tun páry při spotřebě přibližně 20 tun štěpky za hodinu. Je třeba také vybírat štěpku dostatečné kvality. U nás stačí mít materiál o výhřevnosti okolo osmi až 10 megajoulů na kilogram,“ přidal technické parametry člen představenstva teplárny Martin Žahourek.
Pokud podle něj všechny testy nového kotle dopadnou dobře, bude se brzy moci začít se zkušebním provozem. Vedení teplárny počítá, že bude vyrábět teplo už v příští topné sezoně. Celkové náklady na jeho pořízení včetně příslušenství jsou bezmála 1,5 miliardy korun.
Více než pětinu pokryly prostředky z programu HEAT modernizačního fondu, jehož v pořadí už pátou výzvu přijel do budějovické teplárny představit ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Kapacita této výzvy je 20 miliard korun a je určená na přechod od uhlí v teplárenských soustavách a centrálním zásobování teplem. V předchozích výzvách jsme podpořili přes 60 projektů za téměř 70 miliard korun,“ vypočítal ministr.
ZEVO má stát 7,6 miliardy korun
Zároveň také dodal, že nová výzva už se netýká zařízení pro energetické využití odpadů, tedy takzvaného ZEVO Vráto. „Pro něj se vyčlenily prostředky už v jedné z dřívějších výzev,“ dodává Hladík. Stále však není definitivně rozhodnuto o poskytnutí dotace, protože se jedná o nadlimitní projekt, jejž musí schválit Evropská investiční banka.
„Také musí získat rozhodnutí o financování ze strany Evropské komise. Nejsou to tedy prostředky ze státního rozpočtu, ale pocházejí z emisních povolenek. Tyto peníze slouží právě k podobným posunům v energetice,“ vysvětlil Hladík s tím, že i tak by mělo být ZEVO na okraji Budějovic dokončené do avizovaného roku 2028.
„Nyní máme pro ZEVO zařízená důležitá povolení i vyjádření mapující vliv na životní prostředí, tedy EIA. Máme vydané také územní rozhodnutí a postupujeme dál v povolovacích procesech. Náklady na jeho vybudování odhadujeme na 7,6 miliardy, ale bude záležet na výsledcích soutěže na dodavatele stavby,“ doplnil Král.
Modernizační fondy by se měly na financování podílet až ze 60 procent, zbytek pokryjí úvěry. Pro českobudějovickou teplárnu je vybudování ZEVO posledním krokem k proměně společnosti k místně dostupnému bezemisnímu a obnovitelnému zdroji tepla a elektřiny. Přitom ještě v roce 2017 spotřebovávala ročně 230 tisíc tun hnědého uhlí.
Instalaci kotle na biomasu předcházelo v minulých letech budování horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín, který má za sebou první sezonu ostrého provozu.
„Zkušenosti s ním máme zatím dobré. Ladíme jednotlivé parametry a rádi bychom zlepšili například automatické předpovědi dodávek tepla. Tam však potřebujeme více času, abychom se naučili s novým zdrojem správně pracovat. Nejdůležitější pro nás je, že si zákazníci neměli šanci všimnout změny zdroje tepla,“ ujistil Král a dodal, že díky zajištění více zdrojů tepla se produkce stává z dlouhodobého pohledu cenově daleko stabilnější.
