Kdysi to byla poetická krajina s borovými lesy a klikatící se Lužnicí. Dnes se zde žije mezi bagry a dopravníky. Tak proměnilo 21. století okolí Nové Vsi nad Lužnicí a Halámek na Jindřichohradecku.
Důvodem je masivní těžba štěrkopísků a stavebního kamene, navíc se připravuje její rozšíření. Krajina takzvaného Vitorazska přitahuje díky obrovským zásobám nerostných surovin těžaře a obchodníky s pozemky.
Rozšíření těžby na české straně teď oznámila společnost s rakouským kapitálem. Mezi oponenty jsou nejen místní a ochránci přírody, ale i úřady z Dolního Rakouska.
„Jak vyplývá z dokumentů, hladina podzemní vody klesne na rakouské straně o jeden až jeden a půl metru,“ píše v námitce proti rozšiřování těžby Franz Hauer z dolnorakouského regionálního ministerstva zemědělství a životního prostředí.
Rakušanům také vadí, že plánovaná nová těžba se přiblíží až na 60 metrů k jejich hranici a ohrozí u nich chráněné živočichy, například vzácnou ropuchu krátkonohou. A také řeku Lužnici, která pramení na jejich straně.
Rozšiřování těžby se obávají rovněž obyvatelé Nové Vsi nad Lužnicí a okolí. Do takzvaného zjišťovacího řízení k hodnocení o vlivu na životní prostředí EIA poslali stanovisko, že s ní nesouhlasí.
Připomínají, že už teď trpí hlukem, prašností a úbytkem vody ve studních ze stávajícího provozu. „Vybrali jsme si toto místo k bydlení kvůli krásné přírodě. Těžba narušuje pohodu a znehodnocuje naše nemovitosti,“ napsali do připomínek.
Těžbu podporuje i krajský úřad
Rozšíření těžby oznámila společnost LB Minerals z Plzeňska, která v Halámkách působí od roku 1996. Historie dobývání štěrkopísků je tu mnohem starší, jenže intenzita stále roste. Stávající ložisko chce rozšířit firma severním i jižním směrem.
Lom HalámkySpolečnost LB Minerals provozuje v Česku 41 lomů a patří mezi největší svého druhu. Zabývá se těžbou kaolinu, živců a štěrkopísků a výrobou stavebních směsí. V roce 1996 koupila Calofrig Borovany. Stávající těžební území u Nové Vsi nad Lužnicí chce rozšířit o 60 hektarů na sever a o 70 hektarů na jih. Z obou ložisek chce ročně získávat 130 tisíc tun materiálu po dobu minimálně 8 až 12 let. Včetně rekultivace prostoru tam bude operovat do roku 2043. Kromě štěrkopísků se zde nachází živec, který se upravuje v obci, kam vede 1,7 kilometru dlouhý dopravník. Těžbu v nových ložiscích chce firma zahájit v roce 2023. Lokalita Krabonoš je pojmenovaná po bývalé rakouské obci Zuggers, která v roce 1920 připadla Československu. Po roce 1945 z ní nuceně odešli německy mluvící obyvatelé. Žijí zde chalupáři. Ze starých časů zůstal jen kostel sv. Jana Křtitele. |
„Zahájili jsme legislativní proces, jehož cílem by mělo být pokračování těžební činnosti v této tradiční lokalitě. Na základě geologických prací je ověřený pozitivní vývoj ložiska v severní a jižní části stávajícího dobývacího prostoru,“ uvedl Ladislav Matoušek, jednatel společnosti LB Minerals.
Dolování na dalších pozemcích podpořil i krajský úřad. Upravil pro to zásady územního rozvoje a do dokumentu surovinové politiky zařadil další území vhodné k těžbě severně a jižně od stávajícího lomu Halámky.
„Kroky kraje nás překvapily, nikdo se nás na nic neptal. Už dříve jsme se smířili s postupem těžby severním směrem, ale s rozšiřováním na jih nesouhlasíme,“ říká starosta Nové Vsi nad Lužnicí Josef Dlabik.
Přenášení provozu až k rakouským hranicím a k řece Lužnici je v rozporu s územním plánem obce, který například počítá v této části s rozvojem bydlení. Zahrnuje bývalou obec Krabonoš, kterou vylidnil poválečný odsun a uzavřelo pohraniční pásmo. Staré časy dnes připomíná jen rozpadající se kostel.
Vede zde naučná cyklostezka nazvaná Paměť Vitorazska. Podle aktuálního územního plánu má dojít k obnově zaniklé obce a vytvoření prostředí atraktivní pro turistiku. Starostu Dlabika mrzí, že před tímto veřejným zájmem dostávají přednost podnikatelé bohatnoucí z těžby na úkor krajiny.
Lom se přitom rozšiřuje až na CHKO Třeboňsko, přírodní rezervaci Krabonošská niva a musí mu ustoupit desítky hektarů lesa.
Také podle spolku pro záchranu krajiny Calla by měli mít hlavní slovo místní obyvatelé, a to nejenom Češi, ale i Rakušané.
Ministerstvo životního prostředí teď záměr poslalo do řízení EIA a oznamovateli nařídilo řadu podmínek. Kromě monitorování spodních vod také rozdělit těžbu na etapy. Podle Matouška společnost s etapami od začátku počítá a stejně tak s monitorováním hydrogeologické situace.
„Problematice spodních vod se bude věnovat nový rozšířený posudek, který využije data z monitoringu, jenž zde pokračuje už 50 let. Podařilo se nám k tomu získat i údaje z rakouské strany,“ uzavřel za společnost Ladislav Matoušek.
Vývoj zatím obyvatele ani starostu Nové Vsi nad Lužnicí neuspokojuje. Obává se, že místní příroda bude tomuto byznysu ustupovat stále víc.
„Některé zdejší pozemky jsou obce, další – až k hranicím – už skoupili bohatí podnikatelé. Těžařům pronajímají pozemky státní lesy. Jsem zvědavý, jak se tady všichni nakonec dohodnou,“ říká starosta Josef Dlabik.
Firma plánuje rozšířit lom u česko-rakouských hranic.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
