Zájem o rekvalifikaci roste, všímají si na úřadu práce. Firmy to nepociťují

  9:32
Lidé stále častěji chodí na kurzy, aby zvýšili své šance na kvalitní práci. Nejčastější je informatika, oblíbené jsou i ženské profese jako kosmetička nebo kadeřnice. Oslovené firmy ale zkušenost úřadu práce nepotvrzují.

Za posledních sedm let se míra nezaměstnanosti na jihu Čech nedostala přes čtyři procenta. Nyní se podle srpnových dat Českého statistického úřadu pohybuje těsně nad třemi procenty. Pokud aktuální údaje sečteme s nabídkou volných pracovních míst, jichž je necelých čtrnáct tisíc, dostáváme se prakticky na nulu.

Právě volných pracovních míst v posledních dvou letech vytrvale ubývá, což uchazečům o novou práci začíná ztěžovat podmínky pro přijetí na mnohé pozice. Řada z nich i kvůli tomu volí možnost rekvalifikace. Zájem o ni v posledním roce strmě rostl. Významný skok v posledním měsíci zaznamenali na krajské pobočce Úřadu práce (ÚP).

„Lidé se hlásí především na kurzy informatiky, které navíc pomocí našich projektů podporujeme. Zájem je obecně vyšší i díky tomu, že uchazečům můžeme přispět na řadu těchto kurzů,“ vysvětluje ředitel odboru zaměstnanosti českobudějovického pracoviště ÚP Vladimír Brablec.

I starší lidé chtějí umět s počítačem

Nejčastějšími zájemci o rekvalifikaci jsou zástupci mladší a střední generace, pracovníci ÚP ale cílí i na tu seniorskou. „Právě starším lidem často chybějí základy v oblasti počítačové gramotnosti, což je může na trhu práce podstatně znevýhodňovat. Je nám ale jasné, že v jejich případě to bude chtít ještě více času a širší osvětu,“ uvědomuje si Brablec.

Velmi dobrou obsazenost hlásí kromě informatiky a kyberbezpečnosti rovněž kurzy účetnictví spojené s výpočetní technikou. „Pak jsou to klasické ženské profese spojené i s podnikáním jako kosmetičky nebo kadeřnice. Bohužel nevidíme zájem o profese, které na trhu práce chybějí. Mám na mysli například zedníky, elektrikáře nebo CNC obsluhu,“ dodává Brablec. O něco lepší je situace u svářečů.

Různé kurzy a rekvalifikace nabízí také Dům techniky České Budějovice, kde mají akreditované dvě oblasti. „Jednak jsou to kurzy s péčí o tělo, jednak se týkají dělnických profesí. U nás je to především povolání řidiče vysokozdvižného vozíku, o tento kurz je mezi klienty největší zájem, protože v této oblasti mají velké uplatnění na trhu práce. Každá logistická firma se sklady takové řidiče potřebuje,“ potvrzuje jednatelka společnosti Martina Marková.

Často se podle ní hlásí uchazeči, kteří mají příslib zaměstnání v některé z firem v regionu, pokud ovšem nechtějí podnikat na živnostenský list.

„V takovém případě je u nás velký zájem o kosmetické a řemeslné profese. Pokud se budeme bavit o dělnických profesích, je vždy výhodou, pokud mají slíbené místo ve firmě. I když ale příslib nemají, mají dnes velkou šanci se i tak uplatnit,“ je přesvědčená.

Firmy se s absolventy kurzů moc nesetkávají

Zkušenosti větších jihočeských zaměstnavatelů s rekvalifikovanými pracovníky však zatím chybí. Podle několika oslovených zástupců firem v regionu se na různé pozice hlásili většinou jen jednotlivci s podobnou zkušeností, a ne vždy je navíc do zaměstnání přijali.

„Občas se někdo takový u nás objeví, ale jsou to spíše výjimky. V poslední době jsme tu měli uchazeče po rekvalifikaci na práci řidiče vysokozdvižného vozíku, dále také zájemce s IT rekvalifikací, ten se však hlásil na jinou pozici. Nakonec jsme ale nikoho z nich do firmy nevzali,“ podotýká Arnošt Vydra, HR manažer českobudějovické papírenské firmy Mondi Bupak.

Ve strojírenské firmě Motor Jikov se v poslední době s rekvalifikací neobjevil dokonce vůbec nikdo. Podle personalistky Blanky Novotné se hlásí nejčastěji Ukrajinci a dlouhodobě nezaměstnaní lidé.

„Nové pracovníky z Ukrajiny můžeme vnitřně proškolit v českém jazyce, v tom jim pomáhají také kmenoví zaměstnanci z Ukrajiny. Pokud ale češtinu nezvládají, těžko je pak můžeme nechat dělat odbornější práci,“ vysvětluje Marková.

Zájem o kurzy češtiny ze strany ukrajinských pracovníků hlásí i Brablec z budějovického ÚP s tím, že pro firmy je jejich znalost češtiny zásadní. „To je prioritou i pro firmy, protože pak se tito zájemci mohou ucházet o profese, pro něž mají z domoviny potřebnou kvalifikaci. Právě znalost jazyka je v tomto ohledu u odbornějších pozic velmi výrazně limituje,“ potvrzuje slova Markové z Motoru Jikov.

I když je z vyjádření Brablece patrné, že moderní technologie a IT je stěžejní při rekvalifikacích, některé jihočeské IT firmy se k takové formě proškolení staví skepticky. Třeba v budějovické společnosti Kostax, zaměřující se na dodávání kompletních informačních systémů, dávají přednost spíš absolventům klasického vzdělávání v IT oboru.

„Většinou se je pak snažíme vychovat tak, jak pro firmu sami potřebujeme. Neumím si moc představit, co by nám člověk po tříměsíční rekvalifikaci dokázal nabídnout. Pochybuji, že by se za takovou dobu dokázal vypracovat na specialistu ve svém oboru. Kolikrát trvá rok i lidem s tímto vzděláním, než u nás můžou pracovat na odborné pozici,“ popisuje situaci ve firmě jednatel Kostaxu Petr Kokoř. Dále dodává, že se u nich lidé s rekvalifikací ani příliš nehlásí.