Bezdrátovou kameru, kterou pojmenovali TreeInsp, vyvíjeli vědci společně se specialisty Greativity Group více než rok. Na konci výzkumu měli v ruce nástroj, díky němuž se mohou odborníci podívat na vyšší partie jednotlivých stromů z bezprostřední blízkosti. Kamera na sondě pak bezdrátově přenese nasbíraná data do mobilního telefonu.
Vědce zajímají především takzvané závrty a dutinky, které kůrovec na povrchu stromů hloubí. Právě ty jsou indikátorem přítomnosti škůdce. Podle rektora JU Pavla Kozáka má tento přístroj k odhalování kůrovce velký potenciál, protože klimatická změna působí v lesích obrovské škody.
„Ty vznikají především tím, že šíření kůrovce není odhaleno včas, což vede k rozsáhlému a často zbytečnému kácení i zdravých stromů,“ poznamenal Kozák.
Tým stojící za vývojem nové sondy tvrdí, že včasným odhalením kůrovce pomocí tohoto nástroje lze zachránit 30 až 60 procent stromů, které ještě napadené nejsou.
„Za jednu hodinu jsme schopni prohlédnout desítky stromů a k pokácení označit jen ty napadené. Bez kamery lesníci a arboristé používají dalekohledy nebo žebříky, což je zdlouhavé a nepřesné,“ vysvětlil praktické zkušenosti entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR.
Lesníci i vědci při monitoringu horních pater stromů využívají také drony. Jejich uplatnění je ale v takovém případě podstatně omezené, ať už z administrativního, nebo i technického hlediska.
„Nedostanou se snadno ke kmeni a lesník by tak místo kůrovce musel sledovat let dronu. Potřebujeme snadno ovladatelnou bezdrátovou kameru, která rychle a přesně odhalí závrty a dutinky. Navíc dokáže pořídit GPS záznamy a umožňuje přisvícení či inverzní zobrazení povrchu. Nasbíraná data je navíc snadné dále vyhodnocovat,“ připomněl technický autor sondy Milan Novák z katedry informatiky PřF JU.
Zapojili i umělou inteligenci
I tak by ale měli badatelé při průzkumu lesů pro drony práci. Týkalo by se to létajících zařízení s multispektrálními senzory, jejichž data by mohla hrát významnou roli při plošném monitoringu lesů.
„Drony mohou analyzovat změny ve vegetaci pomocí vegetačních indexů či jiných indikátorů získaných z těchto senzorů. To by signalizovalo napadení škůdci a následný průzkum pomocí sondy by byl přesnější,“ objasnil Novák.
Odborníci také do sondážního monitoringu kůrovce zapojili umělou inteligenci, která jim pomáhá se zpracováním a vyhodnocením nasbíraných dat. „Bude klíčovým nástrojem pro analýzu velkého množství dat nasbíraných pomocí sondy,“ shrnul ředitel NeraAgro Technology Jaroslav Křtěn.
Novinka ale může najít uplatnění i mimo kůrovcem napadené lesy. Arboristé a zahradníci ji mohou využít i při ochraně městské zeleně či parků. „Se sondou lze pracovat i při odhalování dalších škůdců, jako jsou houbové patogeny, nebo invazivních druhů napadajících listnaté stromy,“ upozornil Křtěn.
Společnost plánuje sondu prodávat i v dalších evropských zemích, které se potýkají zejména s invazí kůrovce. Zástupci firmy jsou již v kontaktu s odborníky z národního parku Bavorský les v bavorské části Šumavy.
