Pátrač to koupil! Pátrač na dvanácté hodině leží a řve. Rychle, zajistit pátrače! Jeden pokyn střídá další. Do toho sténá jeden z vojáků a snaží se mávat na kamarády, aby mu pomohli.
Dva ho za vzápětí chytají za uniformu a vlečou do bezpečí. Z jednotky, která předpisově střeží se zbraněmi polní cestu, se ozve: Zdravotník! Jeden z mužů odpovídá a běží ke zraněnému.
Když se ukáže, že je okolí takzvaně čisté, sbíhají se k postřelenému ostatní, aby ho pomohli odnést na nosítkách do bezpečí k následnému ošetření. Zbylí vojáci zůstávají ve střehu, co kdyby střelec na jednotku zaútočil znovu.
Tak vypadalo jedno z mnoha cvičení, které si pro 25 vojáků v záloze připravili u 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích. Ve velkých mrazech tu záložáci od pondělí do pátku absolvují další výcvik.
„Oživují si základní pravidla střežení, výcviku boje zblízka či zdravotnické přípravy. Do toho spadá právě i ošetření vojáka v bojových podmínkách a následný transport na určené místo,“ popisuje mluvčí strakonického pluku Jana Samcová.
Zdejší jednotka vojáků v záloze se neustále rozrůstá, lidé mají o službu v armádě zájem. Nyní je zaplněná z padesáti procent. Pomáhat profesionálům v uniformách jezdí na cvičení lidé nejrůznějších profesí. Úředníci, studenti či lékaři nebo i právníci. Tou je i Aneta Kalivodová z Prahy. Jedna ze dvou žen ve výcvikové jednotce.
„Studovala jsem zrovna na právnické fakultě a měla jsem čas, chuť a energii se do záloh přihlásit. Baví mě to hodně, už jsem domluvená i se zaměstnavatelem, že mě bude dál na cvičení uvolňovat,“ těší mladou právničku.
„I zdravotnickou přípravu, kterou děláme nyní, máme pravidelně, takže spousty věcí už známe a máme nacvičených. Trošku delší dobu nám trvá, než se s partou sehrajeme, ale myslím si, že i tak děláme pokroky,“ těší Kalivodovou.
Lékař se změnil ve zdravotníka
Své zkušenosti ze zaměstnání mohl na cvičení využít Jan Kovář z nedaleké Volyně. Profesí je totiž lékař. I proto mu vojáci přidělili při čtvrtečním nácviku pozici zdravotníka.
„Jsem zatím na druhém cvičení, takže jsem v zálohách zhruba rok,“ říká po tom, co zrovna „ošetřil“ postřeleného kamaráda. „Přihlásil jsem se hlavně kvůli tomu, že kvůli studiu medicíny jsem přišel o vojnu. A současná situace ve světě, která se zhoršuje, mi vlastně ukazuje, že nevím, co bych dělal, kdyby šlo takzvaně z tlustýho do tenkých. A kde se nejlépe dozvědět, co dělat v krizových situacích, než tady v armádě? A díky tomu, že mám v ordinaci skvělý tým, který mě může zastoupit, tak jsem tady,“ líčí lékař z Volyně.
Ale sám uznává, že přístup k pacientovi v ordinaci a na cvičení, je dost jiný. „Například se záchrankou, kde jezdím, mám s sebou velký tým a jednoho zraněného, o kterého se můžu pořádně a pečlivě postarat. Tady to je zase o tom, abych zachránil co nejvíce lidí najednou a nebyl pod palbou příliš dlouho. Postupy jsou rozdílné. Musím se trošku přepínat do jiné záchranářské rutiny,“ srovnává Kovář.
Strakonický pluk pořádá cvičení pro vojáky v záloze pravidelně a několikrát do roka.
