Ve Vyšším Brodě lidé zaplatí jen za odpad, který opravdu skončí v popelnici

  9:14,  aktualizováno  9:14
Vyšebrodská radnice skončila s paušálními poplatky za svoz odpadu a přešla na placení za kilogram. Lidé ušetří a víc třídí. I když ze začátku se objevovaly pokusy o porušování pravidel, lidé měli snahu násilně odstraňovat čipy na popelnicích. To ustalo po vylepšení kamerového systému ve městě.

Všechny popelnice jsou osazené čipy, ve kterých je načtená identifikace vlastníka a druh nádoby. | foto: Markéta Sedláčková, MF DNES

Na začátku minulého roku zavedla radnice ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku nový systém hrazení svozu komunálního odpadu. Obyvatelé neplatí paušál, ale za každý vyprodukovaný kilogram.

Přestože se vyskytly obavy, že někteří lidé novinku nepřijmou a budou vytvářet nelegální skládky, nebo dávat odpady do cizích popelnic, nic z toho se nenaplnilo. Radnice se naopak může pochlubit vzrůstajícím trendem třídění odpadu, a to z 33 procent na 62 procent. Podíl směsného komunálního odpadu tím pádem klesá.

Brod stanoví poplatek za odpad podle velikosti popelnice. Více třiďte, žádá

Vyšebrodští platili paušál 550 korun za osobu a rok a nyní po změně jsou to čtyři koruny za kilogram odpadu. Po roce fungování se ukazuje, že spokojení jsou i občané – čtyřčlennou domácnost vyjde vývoz popelnic asi na 500 až 600 korun za rok.

„Popelářský vůz zváží popelnici před vysypáním a pak po vysypání. Odečte rozdíl a ten my zaplatíme. Já za rok ušetřil zhruba dva tisíce korun,“ popsal vyšebrodský občan Jan Friedl. „To mi vyhovuje a líbí se mi to. Lidé se naučili odpad třídit. Jediné, co bych ještě zlepšil, tak možnost platit si zálohy. Teď se platí jednou za rok,“ poznamenal.

Inspiroval se ve Švýcarsku

Podle starosty Jindřicha Hanzlíčka se zpočátku objevovaly pokusy o porušování pravidel. „To ustalo po vylepšení kamerového systému ve městě,“ vysvětlil Hanzlíček. „Jakmile jsme viděli viníky, tak městská policie zasáhla. Trvalo to asi půl roku, od té doby to funguje bez problémů,“ pochvaloval si starosta, který se inspiroval ve Švýcarsku.

Ze začátku měli lidé snahu urážet čipy na popelnicích. „Ale když jsme je nainstalovali znova a znova, tak pochopili, že tudy cesta nevede,“ poznamenal ředitel Technických služeb Kaplice Jiří Zevl. Ty svozové vozy ve Vyšším Brodě provozují a také zaplatily úpravy vozidel a čipy na jednotlivé nádoby. Celkem to stálo asi dva miliony korun.

„Všechny popelnice jsme osadili čipy, ve kterých je načtená identifikace vlastníka a druh nádoby. Na vozidle je váha a čtečka čipů, takže umíme zvážit každou nádobu a zároveň víme, komu patří. Data sbíráme online a následně je zasíláme městu, které podle toho fakturuje,“ vysvětlil Zevl.

Čtečky i kamery jsou nainstalovány nad výsypový prostor vozu. Auta, jež jsou osazena novou technologií, svážejí odpad ve městě v pondělí. Další dny mohou být nasazena jinde.

Stejný systém svozu odpadu s využitím čipů využívá v Jihočeském kraji 12 malých obcí na Třeboňsku a čtyři na Jindřichohradecku.

„Oslovila jsem zástupce jednotlivých obcích s rozšířenou působností v kraji, kteří mi sdělili, že se zatím svoz komunálního odpadu pomocí čipů nikde jinde neprovádí. Aktuálně ho chystají ve Velešíně a výhledově o tom uvažují v Českém Krumlově,“ řekla Hana Pacáková z odboru životního prostředí krajského úřadu. V Třeboni, Vodňanech a Táboře sváží pomocí čipů bioodpad. Vimperk má umístěny čipy v nádobách na bílé a barevné sklo v několika osadách.

Vedení Vyššího Brodu ještě plánuje letos instalaci velkoobjemových podzemních kontejnerů ve čtyřech lokalitách. Na akci vyhradilo 8,5 milionu.

V Netolicích se vrátili k paušálu

Ne všude se dříve podobné projekty osvědčily, své zkušenosti s tím mají třeba v Netolicích na Prachaticku. Před lety tam fungoval svoz odpadu tak, že si obyvatelé kupovali jednotlivé známky, které pak nalepili na plnou popelnici a nechali si ji vyvézt. Na jedné straně to mělo vést k tomu, že lidé budou více třídit, aby jim stačilo vyvážet směsný odpad třeba jen jednou za dva i tři týdny.

Přerovské popelnice dostanou čipy, uspoří firmě čas i peníze

Někteří obyvatelé si to ale vyložili po svém a za městem zakládali černé skládky. Oblíbeným místem se také staly velké kontejnery u hřbitova, kde končily desítky plných pytlů z domácností. Radnice tam pak přestala kontejnery umisťovat.

„A nakonec jsme úplně přešli na paušální systém, protože ty zkušenosti nebyly úplně dobré. Vše má samozřejmě své pro a proti. Ale nyní pozitiva převažují,“ upozornil starosta Netolic Vladimír Pešek.

Všiml si, že po přechodu na paušál se najednou objevily popelnice prakticky u všech domů. „A na druhé straně jsme nepocítili, že by lidé začali méně třídit. Tady platí, že kdo chce třídit, tak to dělá,“ dodal Pešek.