K návštěvě zříceniny lákají třeba díky své poloze nebo okolní krajině či zajímavé historii.

Příběnice a Příběničky

Dvojice hradních zřícenin Příběnice a Příběničky stojí naproti sobě přes řeku Lužnici jen asi tři a půl kilometru od Malšic na Táborsku. První ze jmenovaných stojí na ostrohu, jenž obepíná říční meandr.

Obě stavby z první poloviny 13. století nechali zřejmě vystavět Rožmberkové, a díky své strategické poloze měly mimořádný význam. Po husitských válkách však oba hrady zanikly jako součást mírové dohody mezi tábority a Rožmberky.

Dnes je větší z hradních zřícenin snadno přístupná z pěší Stezky údolím Lužnice. V místech, kde stávalo podhradní městečko, jehož zbytky jsou v okolí stezky stále patrné, najdete také občerstvení. Na zříceninu Příběničky stojící na pravém břehu se návštěvníci dostanou velmi obtížně.

Neleží totiž na žádné trase a navíc k ní nevede ani most přes řeku. Zatímco z většího hradu se dodnes dochovala část osmiboké věže a torza hlavních budov, z Příběniček toho moc nezbylo. Patrné jsou pouze fragmenty obvodových zdí.

Hus

Tak trochu pozapomenutou památkou je dnes zřícenina hradu Hus nacházející se asi kilometr a půl od Křišťanovic na Prachaticku. Pozůstatky gotické stavby z poloviny 14. století stojí na úzké skalní ostrožně nad řekou Blanicí a dostanete se k nim po modré turistické stezce od Křišťanovického rybníka nebo od nedalekých Volar.

Hrad Hus založili páni z Janovic, jméno ale získal díky jednomu z pozdějších majitelů Mikuláši z Husi, jenž se stal husitským hejtmanem v Táboře.

Po dobytí hradu v roce 1441 byl hrad zapálen a rozbořen. Dnes jsou zde k vidění už jen zbytky hradeb, vysoká zeď paláce a úzká trhlina, která ústí do sklepů. Za zmínku však rozhodně stojí i množství nekrasových jeskyní v okolí zříceniny. Na skalách se dodnes také nacházejí zbytky původních pralesovitých porostů. Řeka Blanice je zde navíc útočištěm kriticky ohrožené perlorodky říční.

Dobronice

Pohnutý osud má bývalý hrad Dobronice, jenž stojí asi sedm kilometrů severně od Bechyně na Táborsku. Kamenný gotický hrad tyčící se nad stejnojmennou obcí u řeky Lužnice založili kolem roku 1320 pánové z Dobronic, ale do konce 17. století vystřídal nespočet majitelů. Poté, co stavbu měli v držení jezuité, začala chátrat a postupně ji rozebírali okolní obyvatelé nebo stavební dělníci.

7 fotografií

Památku se podařilo – bohužel i za pomoci betonu – sanovat až v 70. letech minulého století a kromě charakteristické věže se podařilo zachovat pozůstatky hradního paláce, kaple nebo obytných budov. Hrad je velmi snadno přístupný po červené či modré turistické značce přímo z obce. Odměnou návštěvníkovi je kromě samotné zříceniny také nádherný výhled na Dobronice v údolí řeky Lužnice.

Kunžvart

Téměř ve všech databázích a seznamech se můžete dočíst, že nejvýše položeným českým hradem je ve výšce 1 035 metrů nad mořem Vítkův Kámen nedaleko Lipna. O pouhé dva metry výše však stojí zřícenina hradu Kunžvart na úpatí vrcholu Strážný u stejnojmenného městysu na Prachaticku. První zmínka o opevněném sídle pochází z roku 1359, v užívání však byl jen asi dvě stě let.

Hrad, jenž převážně sloužil jako vojenský objekt, tak od konce 16. století postupně místní rozebírali na stavební materiál. I tak se dodnes dochovalo torzo čtyřhranné věže s jediným zaobleným nárožím. Výlet na Kunžvart je však spíše výzva pro dobrodruhy, a to hlavně kvůli horší přístupnosti. Výletníci se k hradu dostanou po modré turistické značce vedoucí z obce Strážný, ovšem pouze pěšky.

Švecburg

Skutečnou raritou mezi jihočeskými hrady a zámky je malinký hrádek Švecburg poblíž Kváskovic na Strakonicku, který je nejmladším hradem v Česku. Výstavbu dokončil v roce 2007 hradní pán Jan Švec a stavba je zasvěcena svatému Hubertu. Přístupný je celoročně po polní cestě vedoucí z Kváskovic.

„Dohromady jsme ho s kamarády stavěli asi dva roky a všechno jsme dělali po chvilkách ve volném čase. Vzala se bedna piva, traktor a dělalo se. Kameny jsme posbírali na místě nebo po okolních polích či mezích. Traduje se však, že v době třicetileté války tu byla strážní věž,“ popsal výstavbu Švec, který je nyní v důchodu a dříve se živil jako zedník.

Malý hrádek má dvě věže, k nimž přiléhají dvě menší místnosti. V těsné blízkosti je také kamenný přístřešek s lavičkou, výklenková kaple sv. Huberta a část hradeb.

„Vejde se sem i několik desítek lidí, kteří se mohou volně podívat i přímo do hradu. Chtěli jsme dříve přistavět ještě větší válcovou věž. To mi ale stavební úřad nepovolil, jinak mě ale v úsilí podporoval,“ doplnil Švec.