Maloval obrazy jako nikdo jiný. Umělec Alois Mikulka tvořil pozoruhodně hravý, groteskní a trochu ztřeštěný svět, do něhož se rád ve svých myšlenkách ukrýval. Díky originalitě, laskavému pojetí i pečlivému provedení jsou jeho výtvory oblíbené zejména mezi dětmi a velmi ceněné u znalců.

Po červnové smrti brněnského všeuměla se však nad jeho rozsáhlým dílem objevil mrak nejistoty. Jeho vdova Miluše Vorálková obvinila galeristu Romana Kalinu, že nejcennější kousky z Mikulkova ateliéru ukradl. Kalina toto nařčení rezolutně odmítá, případem se zabývá policie.

Galerista, který vlastní Kalina Gallery ve Veselé ulici v centru Brna, se svébytným malířem dlouhodobě spolupracoval, organizoval výstavy jeho děl a označuje se za velkého fanouška Mikulkovy tvorby.

28 fotografií

Vorálková pro MF DNES uvedla, že bezprostředně po Mikulkově skonu na konci června si od ní Kalina vypůjčil klíč od ateliéru s odkazem na chystané výstavy v Praze, Londýně či Paříži. „Já jsem po manželově smrti byla v takovém rozpoložení, že jsem nevěděla, kam patřím a co mám dělat. Byla jsem naprosto zoufalá, takže jsem mu ty klíče dala. Teď si vyčítám, jakou obrovskou chybu jsem udělala,“ vylíčila Mikulkova manželka.

Dále popsala, že se následně do ateliéru vypravila se svým bratrancem a se zděšením zjistila, že nejcennější Mikulkova díla jsou pryč spolu s veškerou dokumentací. Kvůli tomu nedokázala policii přesně sdělit, co všechno zmizelo, jednalo se však podle ní o nejvýznamnější olejové malby a plastiky v celkové hodnotě několika milionů korun.

„S bratrancem jsme ještě některé další věci připravené k odvozu zachránili. Pak jsem uhodila na Kalinu, ať vrátí, co si vzal. On však přivezl jen různé plakáty a méně významné kresby s tvrzením, že to je vše, co v ateliéru bylo,“ sdělila Vorálková.

Všechno vrátil, tvrdí advokát

Kalina pobývající momentálně na zahraniční dovolené poznamenal, že je z uvedeného obvinění naprosto v šoku a odkázal MF DNES na svého advokáta Radka Ondruše. Podle něj se Mikulkova vdova na galeristu sama obrátila s žádostí o vyklizení ateliéru a ukončení jeho pronájmu, aby jej nemusela zbytečně platit.

„Věděla, že se chystá velká mistrova výstava v Praze v Topičově salonu. Dne 28. června Kalinu přímo v ateliéru požádala, aby mistrovy věci z atelieru odvezl, neboť jej bude vracet, aby tak učinil přes víkend a klíče jí v pondělí vrátil. Tak se také stalo, klient vše 29. června připravil na odvoz a 30. června také z větší části odvezl. Ještě v neděli však mistrova manželka volala, že chce část věcí zpět. Ty jí klient spolu s klíči předal v pondělí 1. července. Výslovně mu sdělila, ať v přípravě na výstavu pokračuje a věci pro výstavu si ponechá v galerii,“ napsal Ondruš.

Hravý Mikulka dál tvoří zlou srandu. Z bible, komiksů i rodného Brna

„O to větší překvapení bylo, když klienta kontaktovala advokátka paní Vorálkové s požadavkem na okamžité vrácení všech věcí, které měl v galerii na výstavu nachystány ke zpracování a které z ateliéru po smrti mistra odvezl. To klient okamžitě provedl a 18. července vše komisionálně advokátce vrátil. Při tom v ateliéru mistra zjistil, že byl odtud zbytek věcí (drobnosti), které měl předtím odvézt, již odvezen. Výstavu tedy zrušil a věc považuje za uzavřenou,“ dodal advokát.

Poukázal také na blízký vztah, který Kalina s Mikulkou měl. „Staral se o něj i lidsky, pomáhal mu vyřizovat jeho osobní záležitosti. Tykali si a nikdy v minulosti spolu neměli žádné spory,“ uvedl Ondruš.

Vorálková zdůraznila, že si Mikulka výslovně přál, aby jeho dílo zůstalo po jeho smrti pohromadě místo toho, aby jej galeristé rozprodali do soukromých rukou. Počet obrazů, modelů, plastik a kreseb v ateliéru vyčíslil autor na víc než dvě stovky exemplářů. „Vím, že si s tím v prvních okamžicích nebude nikdo vědět rady, hlavně manželka,“ poznamenal ve své poslední vůli, kterou Vorálková MF DNES ukázala. Mikulka tak doporučil „vyčkat nějaký čas, dokud se neobjeví nějaké rozumné řešení.“

Jedno dílo v průměru za sto tisíc

Tím by mohlo být vystavení na nějakém prestižním místě, třeba v Moravské galerii v Brně. Její kurátor sbírky a grafiky moderního a současného umění Petr Ingerle uvedl, že instituce s Mikulkou o možnosti vystavení části jeho děl dříve jednala. „Zájem bychom měli zejména o jeho ranou tvorbu,“ upřesnil.

V případě nabídnutí Mikulkových unikátních výtvorů do soukromých rukou by si prodávající přišel na zajímavé částky. Například aukční dům umění Art Consulting dosud vydražil přes stovku děl brněnského umělce a průměrná prodejní suma se vyšplhala přes 100 tisíc korun.

Obrazy Aloise Mikulky jsou cenné a uznávané. Některé z nich z jeho pozůstalosti zmizely, jejich hodnotu vdova po malíři Miluše Vorálková odhaduje na miliony korun.

Prodávající galeristé však musí disponovat potvrzením, že k artefaktům přišli s vědomím autora. „K tomu může dojít i ústní dohodou, k níž je však potřeba svědek,“ podotkl Ingerle.

Podle Kaliny mohla k současné situaci kolem jeho nařčení vést právě něčí snaha se k Mikulkově cennému odkazu dostat. „Klient z praxe ví, že se po smrti velkých sběratelů či umělců nebo jiných významných lidí vyrojí nejrůznější hyeny, které se na jejich smrti pokoušejí parazitovat tím, že se snaží ovlivňovat pozůstalé a snaží se ze sbírek něco získat pro sebe. Často jsou to jiní sběratelé,“ naznačil Ondruš s tím, že Kalina pochybuje, že by vdova Vorálková byla sama schopna kontaktovat advokáty. „Klient celou situaci nechápe, nemá pro to logické vysvětlení a osobně mu je chování paní Vorálkové, pro kterou udělal první a poslední, lidsky velice líto,“ doplnil Ondruš.