Z oken vyhazovali do vnitrobloku použité injekční stříkačky. Další nechávali uvnitř budovy. Narkomani se tímto způsobem v městském domě na adrese Plynárenská 4 v brněnských Zábrdovicích zbavovali desítek jehel. A nedělali si přitom nic z toho, že si v přilehlé zahradě na pískovišti hrají nejmenší.

„Bylo to hrozné, máme dvě malé děti a do té doby jsme ji využívali,“ popisuje obyvatelka sousední budovy Lucie Straka.

Problémová adresa Plynárenská 4 v Brně.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Spolu s dalšími místními byla z problémových sousedů zoufalá. Dnes už je dům téměř prázdný, protože se chystá k rekonstrukci, i tak je však situace velice napjatá. Proti vůli sousedů chce totiž radnice Brna-střed objekt po opravě přenechat Armádě spásy, aby tam mohla provozovat azylovou službu.

Jehly se válí na každém kroku, stěžují si místní

K jejímu plánu se místní staví zásadně odmítavě, obávají se, že v lokalitě Plynárenské, Radlasu nebo Špitálky přibudou další problémoví lidé. Sepsali petici, v níž upozorňují, že se v okolí opakovaně objevují stříkačky, narkomani a dlouhodobě se tam provozuje prostituce. Z pohledu množství jehel je místo jedním z nejzatíženějších v Brně.

Dohled agentury v problémovém domě se radnici vyplatil. Zmizel odpad i křik

„Již nyní se tu soustředí problematické živly. Město by tak zřízením centra Armády spásy ještě zhoršilo stav místních ulic přidáním dalších živlů, čímž postupně vytlačí slušné pracující obyvatele okolních domů, kteří ze svého platí nemalé nájmy nebo koupili byty, případně společnosti zde podnikající. Neshledáváme smysl v soustředění a ‚začleňování‘ problematických osob v místech, kde je zvýšená kriminalita, výskyt drog a prostituce,“ stojí v petici, jejíž autorkou je Straka.

Aktuálně jsou v domě na Plynárenské 4 obsazené jen dva sociální byty. Radnice už požádala o dotaci na opravu za účelem využití Armádou spásy. Místní také naštvalo, že je o projektu předem neinformovala. Jednat s nimi má teprve v plánu.

Byty budou pro solidní bezdomovce

Organizace tam chce přesunout část klientů bez přístřeší z centra sociálních služeb v nedaleké Mlýnské ulici. To disponuje 85 lůžky. „Plynárenská by byla určená pro klienty s většími předpoklady zapojit se zpátky do běžného života, kteří fungují solidně, mají třeba i určitý pracovní poměr a jsou motivovaní možností mít lepší život,“ nastiňuje jihomoravský ředitel Armády spásy David Jersák s tím, že na Mlýnské by zůstali problematičtější jedinci.

Nad obyvateli bytů v Plynárenské by měl neustálý dohled její pracovník. „Při problémech můžeme klientovi poskytování služby rychle ukončit. Jsme schopni se s ním vypořádat bez nutnosti ho v bytě ještě na nějakou dobu ponechat, na rozdíl od sociálních bytů,“ podotýká.

Novými obyvateli domu mají být lidé bez domova. Místní se obávají, že mezi nimi budou i závislí na drogách či alkoholu a ti s trestní minulostí, ostatně podle žádosti patří mezi cílové skupiny. Podle Jersáka však není příliš pravděpodobné, že se tam zrovna oni nastěhují. „První většinou nejsou schopní dodržovat stanovený režim a druzí nechtějí tyto služby využívat, protože režim měli ve vězení,“ vysvětluje ředitel.

Podle radního Brna-střed pro legislativu Jana Mandáta (ODS) je panika místních předčasná. „Nebude to jako u sociálních bytů, kdy nájemníky jen občas někdo zkontroloval. Tito klienti budou pod permanentním dohledem, takže se minimalizuje pravděpodobnost, že v bytě někdo bude třeba vařit pervitin. Jako bývalý radní pro bydlení z vlastní zkušenosti vím, že projekty Armády spásy fungují. Když organizace někomu přidělila byt, nikdy nevznikl problém,“ míní Mandát.

Nevzhledný „tábor“ pro bezdomovce u vjezdu do Brna nahradí byty za miliardu

Taková ubezpečení však Straku kvůli dosavadním neblahým zkušenostem nijak neuklidňují. „Opravdu nejsem nijak zaměřená proti pomoci lidem závislým nebo bez domova, tyto projekty mají existovat. Je ale třeba tuto pomoc poskytovat tak, aby to neničilo život lidem v celé čtvrti, kteří podobné projekty platí ze svých daní,“ podotýká s tím, že ve čtvrti existuje už několik podobných služeb. Kromě Mlýnské jde například o kontaktní centrum pro bezdomovce v nedaleké Vlhké.

Podezření na výrobu pervitinu v domě

Na Plynárenské 4 fungovaly sociální byty od roku 2017. Na část nájemníků chodily stížnosti. „Těm zpravidla poté nebyla prodloužena smlouva a dům opustili. Od roku 2017 šlo o tři až čtyři případy. V poslední době evidujeme podněty na jednu konkrétní domácnost, jíž jsme neprodloužili smlouvu. Důvody nepokračování se nám ale nepotvrdily,“ tvrdí mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

V „domě hrůzy“ si lidé stěžovali na soužití, teď jim město zvedá nájem

Při vlastní návštěvě problémové adresy loni v říjnu bytový ombudsman Milan Berka narazil v přízemí na narkomana, který si zrovna připravoval dávku. Uvnitř našel také odhozené stříkačky. „Alarmující je skutečnost, že v domě a na dvoře byl intenzivní zápach toluenu, to znamená, že je důvodné podezření, že se tam vyrábí pervitin,“ napsal mimo jiné.

Strážníci tvrdí, že při běžných kontrolách Plynárenské 4 za poslední dva roky nezaznamenali problémy a nezaregistrovali ani stížnosti. „Snad jen v jednom případě se na nás obrátili přímo obyvatelé domu, stěžovali si na sousedy a hlasitou hádku. Situace se nakonec obešla bez našeho zákroku,“ říká mluvčí strážníků Markéta Skřivánková. Do domu mohou podle ní pouze v případě, pokud je zákonný důvod.