Když se v červencovém odpoledni roku 2019 vydal Jan Pleva na procházku podél hrachové pole, netušil, že během pár okamžiků bude bojovat o život. Tehdy se jako čtyřiadvacetiletý chytil do sekačky za traktorem na poli u Brtnice na Jihlavsku. Namotání na sečné nože mu způsobilo devastační poranění nohou, zad, hrudníku a pánve s velkou ztrátou krve. Tehdejší svědci nehody zvládli na místě díky pokynům operátorů linky 155 zaškrtit krvácející končetiny před leteckým transportem do Fakultní nemocnice v Brně.
Po příletu se rozjel kolotoč zdravotnických zákroků, nohy mladíka se však doktorům zachránit nepodařilo. Během půlroční hospitalizace se Pleva potýkal s infekcí a na operačním sále byl skoro každý druhý den. Celkem prodělal padesát operací. Dostal taktéž 257 transfuzních přípravků a 179 krevních derivátů od zhruba 250 dárců krve.
Po několikaměsíčním zotavení přišla otázka co dál. „Usilovali jsme o bionické protézy, které stojí milion a půl, ale neúspěšně. Nyní má Honza od pojišťovny protézy za zhruba tři sta tisíc korun, se kterými zvládne třeba přejít místnost, ale není to na chození venku,“ popsal Plevův otec současný stav. Pleva se tak soustředí hlavně na průběžné cvičení a k pohybu využívá invalidní vozík.
Sám Pleva na tragický incident už nechce vzpomínat. „Stalo se to už před několika lety, takže už to neřeším a myslím na to, co bude v budoucnu,“ popsal. S tím souvisí i jeho rozhodnutí jít poprvé v životě darovat krev pět let od osudného dne 9. července. Učinil tak na Transfuzním a tkáňovém oddělení Fakultní nemocnice Brno, protože právě dárci tohoto oddělení se podíleli na jeho záchraně. Bez nich by se nadcházející oslavy třicátých narozenin pravděpodobně nedožil.
„Kdybych mohl tak všechnu darovanou krev vrátím, ale to nemůžu, protože bych se celý vycucl,“ podotýká se smíchem, zatímco mu sestřička odebírá zhruba 400 mililitrů krve. Standartně se bere 450, kvůli Plevově hmotnosti a chybějícím dolním končetinám mu berou trochu méně.
„Je to první dárce krve bez obou dolních končetin, kterého u nás v nemocnici máme. Teď se ten příběh uzavírá. Pan Pleva je již po rekonvalescenci a snaží se žít život plnohodnotně a k tomu patří i nápad, že bude dárcem. Společnosti a ostatním dárcům to chce nějakým způsobem vrátit, což mi přijde úžasné,“ popisuje primářka transfuzního a tkáňového oddělení Hana Lejdarová.
Pleva chce dárcovstvím pomoct někomu, kdo se stejně jako on, octl v život ohrožující situaci. Inspirací jsou mu i jeho rodiče. Ti krev pravidelně darují v Jihlavě už od devadesátých let. Samotný dnešní odběr proběhl i podle asistující sestřičky Ivany Procházkové Kalinové bez problému. „Odběr trval zhruba pět až osm minut. Pan Pleva má krásné žíly, což je základ a celý proces zvládl jako prvodárce, kterým bývá někdy špatně, naprosto bez problému,“ popsala.
To potvrzuje i samotný Pleva bezprostředně po odběru. „Bylo to super, cítím se úplně v pohodě, jako za starých časů. Čekal jsem, že se mi může třeba zamotat hlava, ale nic. Když to jde, tak jsem rád, že můžu pomoct,“ řekl. Ohlas novinářů, kteří se na něho přišli při odběrech podívat prý nečekal a trošku ho to stresovalo.
Do budoucna Pleva doufá v možnost robotických nohou. Věří, že pokrok jde dopředu a jednou se jich tedy dočká.