Boskovický špitál je v dlouhodobé krizi, utíkají mu lékaři. Rodí se krizový plán

  5:40
Tristní situace v boskovické nemocnici graduje, po dětském oddělení se tam rozpadla také interna. Špitál aktuálně poptává třináct lékařů, potíže se jeho vedení snaží narychlo vyřešit slučováním oddělení. Zatím ale nemocnice čeká na vyjádření, zda je to vůbec možné.

Boskovická nemocnice se potýká s úbytkem lékařů, po dětském oddělení se rozpadla také interna. (červen 2024) | foto: Nemocnice Boskovice

Když loni na podzim museli v boskovické městské nemocnici zavřít dětské oddělení kvůli odchodu tamní primářky, znamenalo to pro rodiče s malými potomky velkou ránu. Pokud bylo nutné, aby dítě v nemocnici pobylo více dní na lůžku, museli místo několika kilometrů v rámci regionu nově zamířit až do Brna. Tehdy boskovičtí politici s vedením zdravotnického zařízení ujišťovali, že na vyřešení problému intenzivně pracují. Jenže náhradu se doteď nepodařilo najít. Naopak problémy se v nemocnici, která obsluhuje velkou část pacientů z Blanenska i okolí, prohlubují.

Rozepře i chybějící lékaři. Problémovou nemocnici bude křísit další šéf

Nedávno muselo svou činnost omezit stěžejní interní oddělení, tedy to, které se zabývá onemocněními srdce, cév, zažívacího traktu a celkově metabolismu. Starostka Jana Syrovátková (nez.) tvrdila, že jde o dočasné opatření, aby si některé lékařky na personálně poddimenzovaném oddělení odpočinuly a mohly v klidu vybrat dovolenou. Jenže jak posléze vyšlo najevo, vedle dvou chybějících doktorů se řeší výpovědi s dalšími čtyřmi. Svůj odchod po této čtveřici oznámil dokonce i tamní primář. „Výpověď podal ke konci srpna,“ sdělil jednatel nemocnice Radim Dembiňák.

Pokud si to nerozmyslí, nebo pokud se rychle nepodaří sehnat náhrada na jeho místo, může se interna ještě více osekat – podobně, jako je tomu nyní u dětského oddělení.

Pro jeho obnovu při marném hledání náhrady na nejvyšší post teď vedení špitálu spolu s politiky vymýšlí řešení v podobě sloučení s gynekologicko-porodnickým oddělením, což by zaštítil jeho primář Jan Machač. Zatím ale nemocnice čeká na vyjádření, zda je to možné.

13 lékařů

aktuálně poptává vedení boskovické nemocnice.

Pokud se to povede, půjde o oddělení pod patronátem muže, který v nemocnici už řadu let přesluhuje. Ostatně nedávno oslavil čtyřiasedmdesáté narozeniny. „Dokud můžu, tak tady chci být,“ prohlásil lékař, pro něhož je boskovický špitál srdcovou záležitostí. V minulosti už se za něj sice hledala náhrada, ale rovněž marně.

Jinak je ale nabídka míst rozsáhlá. „Aktuálně sháníme třináct lékařů, a to na oddělení neonatologie, pediatrie, interny, neurologie, vnitřního lékařství, urologie, rehabilitace, chirurgie a radiologie,“ popsal tristní stav Dembiňák.

„Jak z marasmu?“

Na jednu stranu v úterý zastupitelům na schůzi tvrdil, že situace není přímo kritická, na tu druhou se vytváří krizový plán. A sám jednatel neví, jaké „překvapení“ jej čeká zítra či za týden při snaze dostat se z aktuálního „marasmu“, jak doslova prohlásil. „Neděláme si širší plány, co bude za tři měsíce nebo za půl roku. Jdeme den za dnem,“ poznamenal muž, který nemocnici vede zatím krátce po rezignaci předchozího ředitele. Ten v Boskovicích nevydržel ani půl roku.

Právě nestabilita vedení je podle matadora Machače stěžejní problém, který se začíná stále víc projevovat i ve zdravotní péči. V Blansku, kde rovněž mají městskou nemocnici, vede instituci dlouhodobě Vladimíra Danihelková, která je zároveň zastupitelkou za ODS, tedy za stranu, jež se více než dvacet let podílí na vedení města. Sama žádné podobné personální problémy nehlásí. „Sem tam se stane, že někdo odejde, ale není to výraznější komplikace,“ sdělila šéfka instituce, kde pracuje zhruba 460 lidí a je tedy menším a ne tak komplexním zdravotnickým zařízením jako špitál v Boskovicích. Ročně z Blanska podle ní odejde pracovat jinam, do důchodu či na mateřskou dovolenou zhruba patnáctka zaměstnanců, stejný počet se ale podaří získat.

Radim Dembiňák byl v březnu 2024 zvolen dočasným jednatelem boskovické nemocnice.

To o kus dál na severu je při zhruba šesti stovkách zaměstnanců situace o poznání horší. „Loni ukončilo pracovní poměr celkem 74 pracovníků, z toho 17 lékařů. Naopak se podařilo sehnat 69 zaměstnanců, z toho 12 lékařů,“ přiblížil Dembiňák mnohem vyšší míru fluktuace, jež je nejspíš i reakcí na časté střídání jednatelů spolu s měnícími se názory politiků na boskovické radnici, jakým směrem instituci vést.

Nelichotivý stav vidí i jihomoravské hejtmanství, jež zřizuje nemocnice v jiných částech kraje a právě Blanensko je s dvěma městskými zařízeními zásadní výjimkou v systému. „Jihomoravský kraj nemá moc možností, jak se do řešení problémů vložit, nicméně o problémech jsme informováni a snažíme se pomoci,“ uvedla krajská mluvčí Helena Ondřejová. Dlouhodobě se řeší i možný převod boskovické nemocnice právě do rukou hejtmanství, jenže jednání zatím k ničemu nevedla – opět i kvůli často se měnícím názorům vedení města.

Na jihu Moravy chystají nemocniční škatulata, je to největší změna za osm let

Ministerstvo zdravotnictví na dotazy, zda má přehled o situaci v nemocnici, jejíž spádovost se počítá na sto tisíc obyvatel, protože do ní dojíždí i lidé z okolních krajů, pouze stručně konstatovalo, že dostupnost zdravotních služeb v regionu zajišťují pojišťovny. „Další nejbližší nemocnice je případně v Blansku vzdáleném dvacet kilometrů nebo ve Fakultní nemocnici Brno, vzdálené čtyřicet kilometrů,“ dodal mluvčí ministerstva Ondřej Jakob a jinými slovy tak chtěl dát najevo, že zdravotní péče pro pacienty není ze státního pohledu nijak příliš vzdálená.

Podle Machače by ale mělo být stěžejní udržet právě komplexní péči co nejblíže lidem, a to nejen tu ambulantní, ale celá oddělení s lůžky. „V našem regionu není důležitější instituce než právě boskovická nemocnice,“ vyzdvihl její význam, který se však kvůli nynějším problémům a omezování péče poněkud vytrácí. Starostka se přesto snaží být optimistkou. „Věřím, že se nemocnici podaří stabilizovat i přes všechny problémy, s nimiž se však potýkají i ostatní zařízení, ať už jsou vlastněná soukromníkem, státem, Jihomoravským krajem, nebo městem,“ podotkla Syrovátková.

Autor: