iDNES.cz

Zanedbaný kout Brna se změní v bytový komplex, developer řešil i sesuv půdy

  6:16
Brněnské sídliště Vinohrady dlouhodobě patří mezi nejhustěji osídlené lokality v Česku, na necelých dvou kilometrech čtverečních zde žije přes dvanáct tisíc obyvatel. I tak na okraji této čtvrti tvořené primárně panelovými domy vyroste v příštích letech rezidenční komplex Kalevala se zhruba 750 byty.

Vizualizace bytového komplexu Kalevala s devíti budovami a 750 byty v Brně. | foto: YIT Stavo

První z celkových devíti etap nad poliklinikou Viniční u Šedovy ulice ve východní části města spustí finská developerská firma YIT letos na podzim. Už na ni má platné stavební povolení.

Aktuálně v lokalitě nacházející se v kopci mezi Židenicemi a Vinohrady, pod něž oficiálně spadá, dělníci kácí náletové dřeviny a zeleň. Odstraňují zbytky oplocení, ostnatých drátů, nevhodného materiálu a základů po původních objektech.

Developer plánuje v kopci velkou výstavbu, zahrádkáři se bojí sesuvu půdy

Následně je v plánu přeložit v koordinaci s magistrátem inženýrské sítě, poté finský investor odstartuje svoji první výstavbu ve městě.

„Zanedbané území se promění v novou čtvrť s vybaveností, která poslouží jak novým rezidentům, tak i současným obyvatelům. Součástí projektu se stane pěší zóna, díky níž dojde k historickému propojení Vinohrad a Židenic. To přispěje k jejich lepšímu zpřístupnění a významně se zvýší komfort i kvalita života v celé oblasti,“ propaguje záměr generální ředitel YIT Stavo Marek Lokaj.

750 bytů

nabídne komplex Kalevala v brněnských Vinohradech. Výstavba je naplánována na devět etap, první začne na podzim.

V Kalevale postupně vyroste devět budov. Nabídka bytů zahrne různé velikosti a dispozice, od 1+kk až po 4+kk. „Naším cílem je pokrýt potřeby všech skupin obyvatel – od singles přes páry až po větší rodiny s dětmi či seniory, kteří ocení klidné a přívětivé prostředí. Chceme tímto způsobem vytvořit pestrou a živou komunitu,“ nastiňuje Lokaj.

Podle vinohradské starostky Jitky Ivičičové (KDU-ČSL) by v nové zástavbě mohlo žít asi 1 500 lidí, což pro městskou část znamená nárůst o desetinu. „Za občanskou vybaveností zamíří do Židenic, na Vinohradech musíme zajistit dostatek míst pro děti ve školách. S ohledem na demografický vývoj nebude problém je rozprostřít po základkách a čtyřtřídní mateřinku v lokalitě postaví město,“ říká Ivičičová.

Náměstí, relaxační zóny i alej

V domech vznikne několik komerčních prostor pro obchody či služby. Investor počítá i s vytvořením centrálního náměstí, relaxačními zónami, dětskými hřišti a nově vysazenou zelení včetně aleje. U prostranství je v plánu vytvořit dominantu svíce než deseti patry, ostatní domy mají být zhruba podobně vysoké.

Dělníci Kalevalu vybudují ve svažitém nezastavěném terénu plném zeleně. Kvůli nestabilnímu podloží zaznívaly zejména od zahrádkářů obavy, že v důsledku výstavby hrozí sesuv půdy. Investor nicméně ujišťuje, že podobné nebezpečí není reálné. „Autorizovaní architekti a inženýři zodpovědní za projekt navrhli taková technická a stavební řešení, která zajišťují stabilitu svahu a eliminují jakékoli riziko sesuvu,“ ubezpečuje Lokaj.

Proti projektu se dlouhodobě stavěli někteří místní žijící v okolí polikliniky. Opakovaně se ohradili také v povolovacím procesu. „Některým lidem se projekt skutečně nelíbí, ale primárně musí protestovat proti vymezení plochy pro bydlení v územním plánu. Ta je v něm zanesena už několik let. Na svém zastavitelném pozemku chce zkrátka stavět každý,“ podotýká židenický starosta Petr Kunc (nez.).

3. srpna 2020

V brněnském Juliánově se lidé obávají sesuvu půdy | (0:29) | video: iDNES.tv

Vinohradská radnice je hlavně ráda za zkultivování lokality. „Místo je opuštěné, aspoň se ‚zcivilizuje‘. Nejsem pro masivní výstavbu, ale chápu, že se investor snaží pozemek vytěžit co nejvíc,“ poznamenává Ivičičová.

Projekt dlouho připravoval brněnský developer Marek Vinter. Kromě stovek bytů chtěl postavit vedle polikliniky i parkovací dům a bazén, který by využívaly mimo jiné místní školy. Kvůli tomu byla dokonce uzavřena smlouva s městem, jež mělo na provoz plovárny přispívat třemi miliony korun ročně. Loni Vinter projekt komplexu i splatným povolením prodal právě Finům. Zato bazén zůstal v původních rukou; zda k jeho výstavbě skutečně dojde, v tuto chvíli není jisté.

Finskou firmu vyšlo pořízení víc než pětihektarového stavebního pozemku na stovky milionů korun. Dokončení všech devíti budov předpokládá v horizontu šesti let.

zpět na článek