Když se v malé brněnské části Jehnice rozhoduje na zastupitelstvu o nějaké zástavbě či investici, často se to přímo dotýká Oty Rinchenbacha. Díky dědictví a restitucím vlastní více než stovku hektarů lesů, k tomu rozsáhlé polnosti a další pozemky v okolí.
A právě plán na zástavbu části jeho parcel 51 rodinnými domy vyvolává už delší dobu velké vášně. Politici jsou rozhádaní, část z nich po půl roce ve funkcích rezignovala a není vyloučené, že v Jehnicích bude třeba uspořádat nové volby.
Rinchenbach totiž nevystupuje pouze jako soukromník, který má velký vliv už jen díky svému rozsáhlému majetku. Zároveň je řadu let i aktivním místním politikem, v minulosti byl dokonce dvanáct let místostarostou. Někteří o něm dokonce mluví jako o knížeti.
Letos v březnu na zasedání zastupitelů tak Rinchenbach na chvíli „přepnul“ z role politika do role developera a začal popisovat svůj investorský plán. Poté se vrátil zpět do pozice zastupitele a hlasoval pro usnesení, že městská část souhlasí s výstavbou inženýrských sítí na daném pozemku. Ničeho nezákonného se přitom nedopustil, protože na začátku oznámil střet zájmů.
„Zastávám linii, že se Jehnice mají rozvíjet. Jestli je to na mých pozemcích, nebo na cizích, je mi celkem jedno. Lidé mají právo někde bydlet,“ prohlašuje s tím, že nejde o první projekt, do kterého se pouští. Zmínil například stávající rodinné domy kolem tamní školy, kterých je také kolem padesátky.
Bez jeho hlasu by však aktuální investorský plán nebyl schválen. „Kdyby byli všichni zastupitelé hasiči a řešila se nová hasičárna, všichni budou ve střetu zájmů a nic se neodhlasuje,“ hlásí Rinchenbach s tím, že jeho kritici si pro sebe odhlasovali vysoké odměny za práci na úřadě.
Podle výsledků voleb mu ani jeho vlastní hlas neměl stačit. Doplnil ho však starosta Stanislav Dráb z nejsilnějšího uskupení Společně v Jehnicích, které přitom před volbami slibovalo, že se zasadí o udržitelný a smysluplný rozvoj, tedy aby se vedle bydlení řešila i infrastruktura. „Na náměstí není kde parkovat, sousední Mokrá Hora je z dopravy k nám nešťastná,“ líčí dnes už exmístostarosta a bývalý zastupitel za stejné sdružení Robert Charvát, jenž hlasoval proti usnesení.
Developer sliboval péči o seniory, na kraji Brna však staví komerční byty |
Dráb tvrdí, že jeho hlasování nebylo v rozporu s předvolebními sliby, protože celý plán je zatím v rovině přípravy, během níž může řešit potřebnou infrastrukturu a tlačit investora k budování občanské vybavenosti. „O výstavbě bydlení v této lokalitě se mluví třicet let. My ani nemůžeme soukromému majiteli nařizovat, co může, a co ne,“ říká.
Ze zmíněné Mokré Hory vede do Jehnic jediná příjezdová cesta od Brna. „Ve špičkách je mnohem frekventovanější než podobné silnice jinde. Proto jsme opakovaně vyjadřovali nesouhlas s další mohutnou výstavbou v Jehnicích,“ oznamuje Marek Viskot (ČSSD), starosta Řečkovic, pod něž Mokrá Hora spadá. Aktuálně plánovanou výstavbu vnímá jako hraniční, poté by se podle něj už nemělo budovat nic.
Návrat „staré gardy“
Podle jehnického exstarosty Václava Šichy, který i nadále sedí v zastupitelstvu, ovšem doprava s novou výstavbou nijak extrémně nenarostla a nemyslí si, že by se to mělo stát v budoucnu. „Od roku 1990 jsem vždy podporoval rozvoj Jehnic a právě pozemky pana Rinchenbacha jsme vytipovali jako vhodné,“ sděluje s tím, že za více než třicet let, co byl ve funkci, se podařilo zvýšit počet obyvatel Jehnic na dvojnásobek, tedy dnešní zhruba tisícovku. A údajné zahlcení auty rozporuje také Rinchenbach. „Jezdím tam každý den, takže vím, o čem mluvím. Máme i data, která říkají, že kapacita silnice není naplněna ani z dvaceti procent,“ tvrdí.
Obavy z vysoké dopravy se údajně nenaplnily ani u nové rezidenční čtvrti Bavaria, jejíž podoba se proti původním plánům výrazně proměnila. Investor totiž sliboval, že se chce zaměřit na seniory a postavit Alzheimer centrum či dům. Jsou tam však jen komerční byty, některé dodatečně povolené s více patry. Část nových obyvatel namísto úzké příjezdové cesty do areálu bývalého pivovaru využívá i spojení přes parkoviště u tamní badmintonové haly ležící na parcele místního „magnáta“ Rinchenbacha.
Ten ovšem průjezd znemožní, v blízké době se zde chystá nainstalovat bránu. „Měl jsem dohodu se stavební firmou, aby tudy jezdila těžká technika. Není ale možné, aby sem mohla osobní auta nebo tu procházely maminky s kočárky. Je to průmyslový areál, kde se pohybují nákladní vozy,“ vysvětluje.
Charvát tvrdí, že Rinchenbach upřednostňuje vlastní byznysové zájmy nad těmi městské části a zradou současného starosty se znovu dostal k moci s celou „starou gardou“. To zastupitel a developer v jedné osobě odmítá. „Vždy to musí být v nějaké symbióze. Pokud by měl pan místostarosta tyto pozemky, nebude dělat nic jiného než já. Kdyby to navíc bylo v rozporu se stanovisky dotčených orgánů nebo se stavebním zákonem, nic neprosadím,“ hájí se. A za nesmysl označuje Charvátovu verzi i jeho někdejší kolega Dráb. „Prosazuji, co jsem sliboval,“ trvá na svém.
Podle Charváta byla rezignace v nastalé situaci jedinou možností. Doufal jen, že se k němu a jeho kolegyni přidá i místostarosta Vít Krinčev. Ten váhá. „Situace je napjatá a zvažuji všechny varianty,“ podotýká. Pokud by se vzdal křesla stejně jako jeho náhradníci, klesne počet jehnických zastupitelů na čtyři, což je pod minimálním zákonným limitem, a musely by se konat nové volby. To je také Charvátovým cílem. „Občanům naslibovali všechno možné a teď od toho utekli,“ kritizuje tento záměr exstarosta Šicha.