„Mnoho lidí tohle bohužel neví. Přitom peníze, které bychom za nově přihlášené získali, by putovaly do rozvoje města,“ zmiňuje náměstkyně primátorky Karin Podivinská (ANO), jež se problematikou zabývá.
Investice by se týkaly zejména výstavby nových školek a škol, dětských hřišť nebo silnic, zlepšení by se dočkalo i sportovní vyžití, zdravotnictví a nutné údržby. „Problémem navíc je, že služby a inovace musíme přizpůsobovat skutečnému počtu lidí a jejich potřebám. U staveb, kde řešíme, zda budou kapacitně stačit, bereme v potaz i těch sto tisíc lidí, kteří zde nemají trvalé bydliště,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Při současném stavu tak město mnohdy vykazuje vyšší náklady, ačkoliv nezískává tolik peněz zpět. Magistrát proto hledá nové podněty, jimiž rezidenty bez trvalého bydliště zaujme a motivuje k přihlášení. Pomoc pro vytvoření strategie si slibuje od dotazníkového šetření pod záštitou Kanceláře marketingu a cestovního ruchu, která se rozhodla zabývat i touto problematikou.
Data z mobilů odhalila nehlášené obyvatele, obce kvůli nim tratí miliony![]() |
„Respondentů jsme se ptali, co by je k přehlášení motivovalo a jestli z toho mají případně nějaké obavy. Výsledky zveřejníme koncem měsíce,“ zmiňuje Radka Loukotová z tiskového oddělení magistrátu.
Dotazník zamířil elektronickou formou na vysoké školy a univerzity, tazatelé však oslovovali i lidi na ulici. Že mezi respondenty byli zejména studenti, není náhoda, právě ti tvoří podstatnou část obyvatel s trvalým bydlištěm jinde.
„Sice tu studuji už čtyři roky a ještě pár let budu, ráda bych se pak ale přestěhovala zpátky domů, nebo někam jinam. Nemá proto pro mě v tuto chvíli smysl trvalé bydliště na těch pár let měnit,“ vysvětluje třeba studentka Veronika Vindyšová.
Pomohlo rezidentní parkování
Podle Podivinské mezi další nejčastější důvody patří nutnost vyřizování nového občanského průkazu, jelikož to mnozí považují za zdlouhavé „Přitom je to v současnosti už rychlý a jednoduchý proces,“ podotýká.
Druhou početnou skupinou jsou pak zahraniční pracovníci, jichž ve městě pobývá okolo 66 tisíc. Za posledních patnáct let se navíc jejich počet ztrojnásobil.
Brno táhne jako magnet, bydlet však lidé i nadále utíkají do okolí![]() |
Snaha motivovat lidi ke zřízení trvalého bydliště v Brně není novinkou, město se o to snaží dlouhodobě. Jednou z relativně úspěšných taktik bylo zavedení rezidentního parkování. „Primárním cílem byla sice regulace parkování, ale počet lidí, kteří se nově přihlásili k trvalému bydlišti, to mírně zvýšit pomohlo,“ vyzdvihuje Podivinská. Pro zařízení licence je totiž jednou z podmínek právě trvalý pobyt, případně vlastnictví nemovitosti.
Nepřilákalo to ovšem takový počet lidí, jaký město očekávalo, výhod proto nabízí mnohem víc. Patří mezi ně možnost čerpání rodičovských voucherů nebo příspěvku na jízdné do městské hromadné dopravy. Ten není podmíněn vysloveně trvalým pobytem, ale je pro všechny, kdo v Brně platí poplatek za odpad.
„A výhodný je trvalý pobyt i v případě bydlení. Je totiž jednou z podmínek pro získání dostupného bydlení pro seniory. U startovacího bydlení určeného mladým lidem není sice nutný při přihlašování, pro úspěšné uzavření smlouvy už ale ano,“ zmiňuje Poňuchálek.
Kyjov vsadil na kartu nabízející příspěvky
Že se zatím počet lidí s trvalým pobytem zvýšit nedaří, Podivinská částečně přisuzuje vysokým nájmům a cenám bytů. „Kvůli nim se pryč z Brna stěhují mladé rodiny s dětmi, u nichž je přitom největší pravděpodobnost, že by si ho kvůli školkám a školám zřídili,“ vysvětluje.
Podle ní je jedním z důvodů neustále se zvyšujících nájmů právě velký počet studentů a zahraničních pracovníků. „V drtivé většině žijí v pronájmech, což motivuje jejich vlastníky držet ceny vysoko. Pomalu tak začínáme dohánět ceny v Praze,“ dodává.
Nový byt jako sci-fi. Brno předhání i Prahu, za dekádu se ceny ztrojnásobily![]() |
S poněkud odlišnou taktikou přišlo například vedení Kyjova, které se s problémem obyvatel bez trvalého bydliště také potýká, ačkoliv se jedná o mnohem menší počet. „Podle našeho odhadu tu žije asi tisíc lidí bez trvalého bydliště, přičemž část z toho mohou být pendleři nebo dělníci. Kdybychom za rok fungování projektu přesvědčili alespoň čtvrtinu z těchto lidí, aby si v Kyjově nahlásili trvalý pobyt, považoval bych to za úspěch,“ uvádí místostarosta Daniel Čmelík (nez.).
K nalákání radnice využila projekt Kyjovská karta, jež obyvatelům s trvalým bydlištěm nabízí příspěvky. Ty mohou uplatnit při nákupu vstupenek na představení a koncerty, ale i na plavání, kroužky nebo kurzy. Pro stávající rezidenty činí příspěvek tisíc korun, zatímco těm novým vedení města slibuje pět tisíc.
„Od září do prosince toho zatím využilo 33 lidí, ačkoliv máme informace, že se za tu dobu k trvalému bydlišti přihlásilo 80 lidí. Je to pro nás možná takovým impulzem ke zlepšení komunikace s veřejností a větší propagaci projektu,“ dodává Čmelík. Stejně jako v Brně by peníze získané z nových rezidentů chtěla radnice využít k rozvoji města, zejména ke zvelebení veřejného prostoru.