Lidé z Maloměřic a Obřan se obávali vyvlastnění pozemků kvůli protipovodňové hrázi vedoucí skrze zahrady za jejich domy, kritizovali zároveň i obytný komplex Zelené nábřeží, který investor chystá na vedlejším pozemku. Předloni v létě vyvolali bouři, jež následně v podzimních komunálních volbách smetla tehdejší vedení radnice. „Kormidla“ se po drtivém vítězství chopila právě místní občanská iniciativa, kterou doplnila ODS.
Nedávno Maloměřičtí vyrazili do boje s novou, v pořadí už několikátou peticí, v níž se opět staví proti Zelenému nábřeží.
Odmítají také protipovodňovou ochranu chystanou developerem Tomášem Kalábem a žádají, aby zarostlá plocha mezi Parkovou a Kusákovou ulicí a řekou Svitavou byla namísto bytové výstavby využita pro zeleň, do níž by se případně mohla rozlít velká voda.
„Projekt sleduje výhradně úzké zájmy developera bez jakéhokoli širšího pohledu a řešení závažných problémů dané lokality,“ poukazují autoři petice, kteří posbírali 2 464 podpisů a poslali ji vedení města.
Plánované místo výstavby
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Mezi tvůrci dokumentu je i část stávající koalice. Patří mezi ně radní Zuzana Rožcová (za ODS). „Přidala jsem se jako občanka. Mé názory na věc se po zvolení do vedení radnice nemění,“ obhajuje své zapojení do petice, i když řešení problému může víc ovlivnit v politické funkci.
Kromě zabrání území rozlivu spolu s dalšími v petici upozorňuje, že by Zelené nábřeží významně zhoršilo už dnes mnohdy kritickou dopravní situaci a nenávratně zničilo jedinečný přirozený charakter okolí toku. Plány jsou ostatně místním trnem v oku už řadu let.
Úpravy u řeky slouží developerovi, vadí lidem v Brně. Bojí se vyvlastnění |
Pozemky pro komplex dnes leží v záplavovém území, kde není možné stavět, dokud nevznikne ochrana proti velké vodě. Tu Kaláb hodlá vybudovat dřív než město, protože na něj nechce čekat. Na jím vlastněné ploše počítá s umístěním valu, oproti dřívějšku však nepovede po jejím okraji, ale víc v hloubi. Zmenší se tím část využitelná pro výstavbu.
„Naše řešení zároveň doplňuje takzvaný průleh právě podél této nově posunuté hráze směrem k řece. Poslouží k jejímu odlehčení při vyšším stavu vody,“ říká Kaláb s tím, že podle něj opatření situaci v Maloměřicích zlepší.
Místní mají obavy ze zatopení jiných částí
Vedení radnice má však k řešení výhrady a nesouhlasí ani tvůrci petice. „Protipovodňová opatření navržená developerem ochrání pouze jeho území a negativně ovlivní sousední pozemky, míra rizika jejich zatopení se výrazně zvýší. Oblast je územím přirozeného rozlivu. Obáváme se, že v případě postavení valu bude při povodních docházet k zaplavení území, která v minulosti zaplavována nebyla,“ stojí v dokumentu.
Podle zákona může developer postavit ochranu, jen pokud nezhorší stav v území, což potvrzuje i mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. „Obecně lze konstatovat, že uskutečněním záměru nesmí dojít k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů. V této souvislosti je potřeba poukázat na mylné tvrzení, že výstavba Zeleného nábřeží vyvolá potřebu výstavby protipovodňových opatření na okolních pozemcích,“ zdůrazňuje.
U Svitavy v Brně vyrostou domy pro stovky lidí. Záplavám má bránit val |
Kromě developerovy ochrany mají každopádně v lokalitě vzniknout také další opatření vybudovaná městem. Jejich součástí je též hráz, jež ve staré studii protipovodňové ochrany vedla skrz zahrady místních. Město i v reakci na jejich předloňské obavy nechalo vypracovat nový dokument, jenž hráz posunuje k vodě. Vyvlastnění už nehrozí.
„Nově ochrana nezasahuje do soukromých pozemků, vznikne ale větší opěrná zeď,“ upřesňuje brněnský radní pro územní rozvoj Petr Bořecký (ANO) s tím, že hráz má ochránit stávající zástavbu i plochy určené k rozvoji včetně výstavby.
Současné vedení maloměřické radnice u nové studie kvituje, že začala zohledňovat majetková práva všech vlastníků. „Výrazný rozdíl oproti té minulé je, že jsme měli možnost vznášet připomínky už v průběhu její tvorby. Samozřejmě jsou ještě třecí plochy, ale předpokládáme, že vše budeme ladit v dalších stupních projektové dokumentace,“ hlásí starostka městské části Ludmila Kutálková (PRO Maloměřice a Obřany). V čem spočívají třecí plochy, však neupřesnila.
Stopka bytům by byl precedens, říká radní
Autoři petice i maloměřičtí politici po magistrátu žádají, aby v územním plánu upravil využití plochy zamýšlené pro Zelené nábřeží, jež je už spoustu let určena pro výstavbu bydlení. A následně s developerem pozemky směnil za jiné.
„Motivací je zachování přijatelného prostředí především pro stávající obyvatele, jejichž názory nejsou dlouhodobě respektovány, a dále pro ty, kteří oblast hojně navštěvují k rekreaci. Jsme přesvědčeni, že by se území dalo využít vhodnějším způsobem. Příliš možností pro vytvoření městského parku v Brně už není, ale tady by jedna byla. Nebo biotop, který by umožnil zachovat i stávající rozliv,“ nastiňuje Kutálková.
„Nejlepší by byl povodňový park, jako mají nově v Židlochovicích,“ dodává Rožcová.
Vznikl hlavně kvůli suchu, teď povodňový park pomohl Židlochovicím od nejhoršího |
Podle brněnského radního pro majetek Jiřího Olivy (SOCDEM) ovšem město nepočítá s tím, že by kvůli nesouhlasu místních se Zeleným nábřežím přistoupilo ke směně parcel.
„Pokud bychom připustili výkup nebo směnu stavebního pozemku, aby se na něm nestavělo, budou to pak chtít všichni, protože každá bytová výstavba s sebou nese odpor sousedů. Kdybychom na princip přistoupili, nepostaví se nikdy nic. Byl by to nebezpečný precedens,“ vysvětluje Oliva.
Kaláb by v lokalitě nejraději vybudoval v několika etapách čtyřpatrové bytové domy pro stovky lidí. „Žádný New York,“ ujišťuje developer, že nepočítá s výškovými budovami, jež jsou pro radnici nepřijatelné. K výstavbě ovšem povede ještě dlouhá cesta.
23. července 2024 |