Starostka Světlana Kršková (nez.) míní, že je tady zhruba 750 takových staveb a nové neustále vznikají. S majiteli parcel vede obec marný boj a žádostmi o likvidaci chatek je stavební úřad v nedalekém Podivíně zahlcený.
Na případ nedávno upozornil i ombudsman Stanislav Křeček. „Pokud takto rozsáhlému problému při omezené kapacitě úřadů čelí maximálně jeden či dva úředníci, bez nadsázky snesou Nové Mlýny srovnání s těmi příslovečnými větrnými,“ poznamenává s tím, že má vážné pochybnosti o reálné vymahatelnosti práva. „Zatím jsou ve výhodě ti, kdo právo porušují,“ doplňuje.
Tamní chataři a rekreanti se ovšem brání jakémukoliv nařčení, že by něco měli postavené načerno a bez potřebných dokladů. Jeden z těch, které MF DNES oslovila, na místě ukazoval, že nemá objekt pevně spojený se zemí, ale stojí na patkách, takže klasické stavební povolení nepotřeboval. „Vím, že asi před dvěma roky mluvila obec o tom, že vše nechá odstranit, ale pak od toho upustila. Nevím, že by se k tomu teď vracela,“ popisuje chatař, který k Novým Mlýnům do této kolonie jezdí zhruba čtyři roky.
Podobně nad záměrem obce kroutí hlavou starší slovenský pár, který „vegetuje“ jen o pár set metrů dál. Žena s mužem shodně tvrdí, že svoji chatku, na niž jezdí na jižní Moravu patnáct let, vybudovali ještě podle starých norem, takže tehdy vše splnili, jak měli. I zde je vidět jakási snaha o broušení na hraně zákona jako v prvním případě.
„Každý je tady spokojený, je tady rád,“ míní dvojice a opět odmítá, že by v lokalitě stály některé přístřešky načerno. „A že se neodváží odpadky? Podívejte se kolem sebe. Vidíte tady něco?“ naráží muž na další výtku od vedení obce i ombudsmana, že se tu válí odpad.
Problém trvá už dvacet let
Skutečnost je ale taková, že na první pohled nepůsobí lokalita na návštěvníka nijak přívětivě. Některé pozemky jsou velmi malé a dělí je jen úzké cesty na průjezd auta, připomínají tak spíš sklady s harampádím.
Ani pro část místních, které reportéři MF DNES potkávají v obci, není toto území tím, kam by se rádi vydávali. „Často tam přebývají rybáři a ti dokážou být kolikrát velmi nepříjemně vlezlí,“ líčí vlastní zkušenost na návsi dospívající dívka. Dva zhruba dvanáctiletí kluci, co si před hospodou vybudovali improvizovaný skokánek pro kola, lokalitu za silnicí příliš neřeší, doma ale slyšeli stížnosti a kritiku, jak místo vypadalo dříve a jaké je to tam dnes.
Brno trápí množství černých staveb, peníze na jejich demolici ale už nedá |
„Tento problém trvá už snad dvacet let, obec to řeší intenzivně asi šest nebo sedm let, probíhají nějaká řízení o odstranění staveb, ale zatím žádná z nich nebyla na popud úřadu odstraněna,“ uvádí starostka. Podle ní se snažili situaci řešit i s majitelem Antonínem Záklasníkem, který vlastní velkou část pozemků, na nichž se problematický kemp nachází.
Záklasník však podle starostky vedení obce tvrdil, že místo pronajal třetí osobě, a jak ta s ním dál nakládá, už neví. Jednotliví rekreanti MF DNES nicméně řekli, že mají místo pronajaté přímo od majitele, s nímž například řešili i to, jak má být jejich chatka velká. „On jim tam nechá přivést elektřinu nebo vodu. Vrt má kupříkladu povolený na základě žádosti na zavlažování ovocného sadu,“ poznamenává starostka a upozorňuje tím na další problém, že všechny chatky stojí na zemědělské půdě, aniž by pozemky byly vyňaty z půdního fondu.
MF DNES se Záklasníkem chtěla hovořit. Když se ale reportér do telefonu představil, muž se okamžitě rozloučil a zavěsil. V telefonátu pro Českou televizi před ukončením hovoru jen stručně řekl, že slova o černých stavbách jsou lži a že o žádné v tomto duchu nikdy nebylo rozhodnuto.
Úředníci na výpomoc
Úřady už ombudsmanovi slíbily, že situaci začnou intenzivně řešit. Do problému se vložil Jihomoravský kraj i ministerstvo pro místní rozvoj.
„Stavebnímu úřadu v Podivíně dočasně zajistíme větší kapacitu odborníků na stavební právo, aby se co nejdříve vypořádal s řešením černých staveb, na které v současnosti jeho kapacity nestačí. Tato spolupráce začne v průběhu letošního léta,“ sděluje mluvčí ministerstva Karolína Nová s tím, že se předpokládá, že pracovníci resortu budou pracovat přímo v Podivíně. S některými věcmi pak vypomůžou i jiné stavební úřady v okolí.
Starostka doufá, že se jim povede totéž, co zvládli v minulosti v nedalekých Šakvicích, kde také stály chatky načerno.
Černá osada je pryč. Úředníci se radují, rybáři truchlí |
„Šlo o různé boudy, které nakonec po výzvě zmizely. Dnes je ten prostor vyčištěný. V jiné části katastru máme naopak zónu, kde je možné chatky mít. Tam už je na jednotlivých majitelích, aby své stavby legalizovali,“ říká šakvický starosta David Tomášek (za STAN) s tím, že jinak v obci mají platnou vyhlášku o zákazu bivakování. Ostatně k nádrži se s autem šofér dostane po silnici jen na povolení obce.
Boj s rybáři a rekreanty poblíž vodní nádrže svádí i Dolní Věstonice. Těsně u břehu si vybudovali své chatky, jenže ty stojí v chráněném biokoridoru, kde žádné stavby být nemohou. To podle tamní starostky Jaroslavy Rajchlové (nez. ) řeklo i ministerstvo, když dotyční žádali o změnu územního plánu. „Původně obvinili nás, že jim chceme obydlí zrušit, ale biokoridor je tady už několik desetiletí,“ dodává starostka. Podle ní jde asi o čtrnáct stavení.
