iDNES.cz

Šance pro curling, nebo zbytečnost? Plán na novou speciální halu dráždí

  5:04
Před dvěma a půl lety zaujali české sportovní fanoušky pražští manželé Zuzana a Tomáš Paulovi, kteří na zimní olympiádě v Pekingu obstojně zápolili v curlingu. Své zástupce by na vrcholnou akci mohlo v budoucnu vyslat i Brno, k čemuž má dopomoci nová hala pro tento stále spíše okrajový sport.

Tomáš Paul v duelu soutěže smíšených dvojic v curlingu proti Itálii na olympijských hrách v Pekingu. | foto: AP

Vzniknout má na volném pozemku vedle sídliště Turgeněvova v Černovicích. Aktuálně se brněnští curleři prohánějí s košťaty a kameny ve staré průmyslové hale v areálu Nové Zbrojovky, podle jejich předsedy Lukáše Merty se však jedná o dočasné sportoviště, které nenabízí dostatečné podmínky.

„Nedá se provozovat celoročně, chybí tam třeba vzduchotechnika,“ vysvětluje Merta, který je zároveň majitelem stavební firmy PS Brno. Odmítá nicméně, že by jeho úsilí o výstavbu nové haly jakkoliv souviselo s jeho společností.

Klub Curling Brno se po místě, kde by mohl vybudovat plnohodnotný stánek, poohlíží od založení před pěti lety. Najít vhodnou lokalitu mu pomáhá také město. „Jednou z cest pro rozvoj sportu ve městě je podpořit investory, aby na své náklady postavili v Brně sportoviště. Město nabídne pozemek, na němž by stavba vznikla, a soukromník zajistí financování a provoz,“ odůvodňuje brněnský radní pro sport Tomáš Aberl (TOP 09) pomoc soukromníkovi.

Vedle curlerů podle něj podobně město spolupracuje i v případě chystaných hokejových hal v Bohunicích a na Vinohradech či bazénu v Židenicích.

„Hraje to jen pár lidí“

Mezi uvažované plochy pro curling patřil například prostor za Lužánkami, areál Vodova, výstaviště, Slatina nebo Vinohrady. Po dlouhém hledání i odmítání ze strany radnic se jako nejlepší možnost ukázala nezastavěná plocha mezi Turgeněvovou, Olomouckou a Černovickou. „Bylo potřeba najít vhodný pozemek, který by vyhovoval pro daný účel, a to i z pohledu územního plánování. Vybrané místo je v majetku města a pro tento typ stavby se hodí,“ podotýká mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Město hodlá curlerům prodat část pozemku o výměře zhruba tří tisíc metrů čtverečních, kde postaví halu s pěti drahami o rozměrech přibližně 70 krát 27 metrů a také infrastrukturu včetně parkoviště. Na jednom z posledních jednání se k prodeji vyjadřovali černovičtí zastupitelé, přestože parcelu městská část nemá na rozdíl od řady jiných svěřenou do správy, ale „pouze“ se nachází na jejím území. Proti se jednoznačně postavili členové opozičního uskupení Společně pro Černovice bývalého starosty Ladislava Kotíka.

Jeden bazén v Brně opravili, druhý přistavěli. Za Lužánkami se opět plave

„Tato plocha je jedním z posledních volných míst v Černovicích, které by se dalo koncepčně využít, ale pro jiné a daleko potřebnější věci. Nemáme pořádné sportoviště, ať už venkovní hřiště, nebo krytou halu, ani kulturní dům,“ upozorňuje Kotík.

Prodej pozemku curlerům ovšem nakonec černovičtí zastupitelé doporučili díky hlasům koalice. „Curling městskou část zlukrativní. Mým cílem při nástupu do funkce bylo, aby Černovice vzkvétaly, a tento projekt k tomu pomůže. Jakékoliv nové sportoviště je přínosem, curling je navíc rozvojový sport,“ míní starostka Petra Quittová (Černovičtí patrioti).

Plán se kromě opozice nelíbí ani mnoha místním obyvatelům, kteří by v dotčené lokalitě raději viděli třeba parkovací dům. Kritici také poukazují, že curling není masový sport a věnuje se mu jen úzká skupina nadšenců. „Nemůže ho hrát tolik lidí najednou. Navíc pronájem dráhy je dost drahá záležitost, pohybuje se v tisícikorunách,“ podotýká Kotík.

Chodí celé rodiny, tvrdí curleři

Že nejde o sport pro pár vyvolených, dokládá Merta na návštěvnosti v Nové Zbrojovce. „Ročně přijde deset až dvanáct tisíc lidí z Brna a okolí. Rodiny berou curling jako zážitek, je to podobné, jako když jdou na bowling. Žáků ze základních škol chodí dva tisíce. Máme spolupráci s vysokými školami – VUT a nově i Masarykova univerzita vedou curling jako univerzitní sport a studenti ho k nám pravidelně chodí hrát,“ přibližuje Merta.

Podle něj jsou liché také obavy z hluku. „Nebudeme hlučnější než auto, které k nám přijede a zaparkuje,“ ujišťuje. Členská základna klubu podle něj organicky roste a je schopný pojmout stovky sportovců. Hráčů reprezentujících na různých šampionátech má nyní pár desítek.

S plánovanými pěti drahami by se brněnská hala stala kapacitně největší v Česku. Čtyři dráhy využívají curleři v pražských Horních Roztylech, dvě v nedaleké Zbraslavi a rovněž dvě se chystají v Ostravě. Na některých jiných místech se hraje curling na zimních stadionech bez speciálních drah.

Olympijský festival nabídne volejbal na sněhu i Jágrovy narozeniny

Vytipovaný pozemek by brněnští curleři rádi získali do konce první poloviny příštího roku. V závislosti na délce povolovacího procesu by pak mohli začít stavět za několik let. Kromě soukromých zdrojů se chtějí poohlížet také po dotaci od Národní sportovní agentury.

Plochu vedle curlingové haly mají do budoucna obsadit černovičtí ragbisté. Ti teď využívají hřiště střední školy Charbulova, kde ale naráží na limity, chybí jim mimo jiné zázemí. Město oficiálně požádali o dlouhodobý pronájem plochy pro budoucí hřiště, curleři jsou proti nim v plánech o kus dál.

zpět na článek