„Tento týden nás čekají hodně nadprůměrné teploty vzduchu, ale i častější bouřky. To by mělo znamenat, že půdní vlhkost bude stále vysoká a sucho pozorovat prakticky nebudeme,“ hlásí vědci z webu Intersucho přesto, že v okolí Znojma a Břeclavi je nasycení půdy proti minulému týdnu o něco nižší.

Podle jejich šéfa a bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR je tak nyní ideální doba, aby se zemědělci pustili do opatření, která následky sucha do budoucna zmírní. Jenže právě dostatek vody podle něj tyto kroky brzdí podle hesla „co oči nevidí, to srdce nebolí“. V době postupující klimatické změny je přitom jen otázkou času, kdy sucho udeří znovu.

Zemědělci se učí, jak na sucho. Žně letos začaly předčasně

Pár dní nazpět už ostatně ohrožovalo kukuřici i další krmné plodiny v zemědělském družstvu Olbramkostel na Znojemsku. Naštěstí pro tamní pěstitele v neděli zapršelo. „Na rozdíl od jiných podniků na Znojemsku, které již delší dobu zavlažují, tuto možnost nemáme, a tak jsme závislí na množství dešťových srážek,“ sděluje za družstvo Zdeněk Rechtík.

Oslovené farmáře ovšem doporučení odborníků spíš vytáčejí, protože podle nich nikdo nezná místní podmínky lépe než oni. „S vláhou jsme hospodařili, hospodaříme a hospodařit budeme vždy podle našeho selského rozumu a v nejlepší víře maximálně šetrně. Jediné, co pro naši práci potřebujeme, je, aby byla co nejméně svazována různými nařízeními. Hospodaření se odehrává v přírodě, a ta – jak víme – dost dobře svazovat nejde,“ hlásí za Agrospol v Jezeřanech-Maršovicích na Znojemsku Ondřej Čáp, který má v rodinné firmě na starosti rostlinnou výrobu.

„Zemědělství viděli jen z okna“

Alergický je na rady klimatologů také Karel Provazník ze společnosti ZERA Rájec na Blanensku. „Většina rádoby odborníků viděla zemědělství jen z okna, když přejíždějí mezi konferencemi, na nichž prezentují svoje výsledky z kanceláře. Ale absolutně nemají představu, o čem praktické zemědělství je. To znamená udržovat krajinu, produkovat komodity a ekonomicky fungovat. Bez toho nebudeme mít peníze na péči o krajinu, jedno bez druhého nejde,“ říká zapáleně.

ZERA aktuálně s trochou nadsázky plave. V červnu tu napršelo přes 200 milimetrů, což je víc než třetina objemu vody za normální rok. A zároveň extrém, který má výraznější negativní vliv než sucho. Podle Provazníka, který je současně předsedou agrární komory na Blanensku, se to u prvních sklizených hektarů v podnicích tohoto regionu projevuje nižšími výnosy, než se čekalo, i horší kvalitou sklizených komodit.

Vytrvalé deště zabrzdily sklizeň obilí. Žně nyní pokračují, ale například kvalita ječmene je už horší, místo sladovnického se bude prodávat jako krmný.

„Takže proč v tomto špatném roce začínat s dalšími výdaji do opatření proti suchu? Každý dobrý hospodář se proti němu snaží z roku na rok bojovat tím, že zlepšuje úrodnost půdy a zvyšuje obsah organické hmoty v ní, což má pozitivní vliv na vodní režim v krajině. Technologie přípravy půdy se za poslední roky významně změnila k lepšímu,“ podotýká Provazník.

Žně začaly v Rájci poslední červnový týden, což je nejzazší termín v historii nejen této firmy. U ozimého sladovnického ječmene zklamal nejen výnos nižší asi o patnáct procent, ale také zjištění, že i přes ošetření je dvě a půl procenta zrn zaplísněných, což je právě důsledek počasí. Kvůli extrémním dešťům a silným nárazům větru také porosty poléhají, což komplikuje sklizeň. Tu navíc zpomaluje a prodražuje fakt, že se kombajny v podmáčené půdě místy boří.

Ondřej Čáp z Jezeřan-Maršovic zatím mluví o mírně podprůměrné aktuální sklizni, během suchého a teplého podzimu však podnik u ozimých ječmenů potrápilo napadení virózami. Množství zaoraných polí označil ze stejného důvodu předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček za rekordní. Připomíná také, že kvůli abnormálně teplé zimě místy pokračovala invaze hrabošů, kteří poškodili především ozimé porosty řepky a pšenice a také pícniny. Řepce ublížily i jarní mrazy.

Pekárny by zdražovat neměly

Podle posledních dat ministerstva zemědělství je zatím průměrný výnos obilí na jižní Moravě poměrně vysoký, konkrétně 6,14 tuny na hektar, což je podobné jako loni. Je zatím však sklizeno jen minimum polí.

Celorepublikově letos zemědělci oseli nejmenší výměru za sto let, což platí i pro jižní Moravu. Zatímco ještě před deseti lety rostla řepka a obilniny na 200 tisících hektarech, letos je osetých 170 tisíc. Méně obilovin nicméně podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nebude mít výraznější vliv na cenu mouky. „I přes pokles zůstane Česko v produkci obilovin soběstačné a desítky procent sklizně vyveze. Z důvodu slabší úrody by ani neměly zdražovat pekárenské výrobky, rozhodně se tedy nebude konat katastrofa jako v případě ovocnářů,“ předpovídá.

Podle Hlaváčka si však budou zemědělci lámat hlavu s tím, kdy a co prodat. Ceny komodit jsou totiž v poslední době nestabilní. Nepříjemnou realitu prý podtrhují dopady konsolidačního balíčku, který zemědělcům výrazně zvýšil daň z nemovitosti, a zároveň pobírají nižší evropské i národní dotace. „Když se to sečte, radost z toho nevyplývá,“ oznamuje.