„Srdeční selhání je závažná nemoc, při které srdce nezvládá dostávat do těla dostatečné množství krve, a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem nemoci je dušnost, při níž se krev hromadí v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování,“ říká Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Odhalit, zda mají potíže s dechem původ v onemocnění srdce, nebo plic, není vždy snadné. Malý rozdíl ale podle lékařů existuje.

„U srdečního selhání se dušnost objevuje často v noci. Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit, a poté se mu uleví,“ popisuje Krejčí.

Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání také otoky nohou, přibírání na váze nebo únava.

Kardiaků je čím dál více. Stávající rozsah péče nestačí, varují lékaři

Na jihu Moravy žije asi 42 tisíc lidí se srdečním selháním. V celém Česku je takových nemocných téměř desetkrát tolik. A do budoucna odborníci očekávají strmý nárůst – v roce 2030 může být pacientů víc než 600 tisíc a o deset let později už téměř 900 tisíc.

Kromě nezdravého životního stylu Čechů je zásadním faktorem hlavně stárnutí populace. „Z dat víme, že až čtvrtina lidí starších 75 let může čelit srdečnímu selhání. Ohroženi jsou také ti, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin,“ přibližuje Krejčí.

Přestože senioři patří mezi rizikové skupiny, není u nich srdeční selhání vždy správně diagnostikováno. Často se jejich zdravotní problémy svádí na potíže spojené s věkem a dál se jim nevěnuje pozornost.

Jarní výkyvy teplot mohou způsobit kolaps, varují kardiologové běžce a cyklisty

Přitom podle odborníků je důležité odhalit srdeční selhání co nejdřív. „Pokud ho správně a včas diagnostikujeme, dokážeme pomocí léčby omezit množství hospitalizací, které hrozí při náhlém zhoršení nemoci. Především starší pacienti jsou často překvapeni, v jak dobré kondici ještě mohou být, když nemoc vhodně zaléčíme,“ vysvětluje přednosta kardioangiologické kliniky FNUSA s tím, že je zásadní zůstat následně v péči specialisty.

Při začínajících problémech s dušností mají lidé zamířit k praktickému lékaři na test takzvaných natriuretických peptidů, což je velmi senzitivní ukazatel pro odhalení její příčiny.

Výsledná nízká hladina svědčí o tom, že potíže s dýcháním mají zřejmě příčinu v plicním onemocnění. Vysoká hodnota ukazuje na možné srdeční selhání.