Po necelých třech letech měření totiž vznikla studie, která nejen upřesňuje, co se tehdy stalo, ale navrhuje i konkrétní způsoby, jak dalšímu neštěstí předejít. Ve hře jsou norná stěna, zařízení sbírající nečistoty z hladiny nebo vytvoření dalšího koryta řeky.

„Na samotném toku Dyje i třech nádržích Nové Mlýny, které se na ní nacházejí, je ale nutné podporovat především to, co omezí dostupnost živin, jako jsou fosfor nebo dusík,“ oznamuje břeclavský místostarosta Milan Klim (ANO), jenž má na starosti životní prostředí.

V Dyji uhynuly další tuny ryb, kvůli elektrárně a sinicím jim došel kyslík

Tyto látky, které se do řeky dostávají z odpadních vod, totiž podporují růst fytoplanktonu, tedy řas, sinic nebo vodních květů. A právě ty jsou hlavní hrozbou. Ačkoliv ve dne díky fotosyntéze produkují kyslík, v noci při nedostatku světla jej naopak z vody „vysávají“, což způsobuje jeho nedostatek pro ryby. Potřeba je navíc i k rozkladu odumřelých organismů. „Nepomáhá tomu ani vysoká teplota vody, která snižuje schopnost řeky kyslík udržet,“ podotýká mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Platí tak jednoduchá rovnice: čím víc řas a sinic, tím větší pravděpodobnost nedostatku kyslíku. Velké množství těchto „škůdců“ navíc způsobuje zakalenost, což omezuje průnik světla do vody a tím pádem i schopnost prospěšné fotosyntézy.

Jako řešení navrhují odborníci využití sedimentů, tedy písku, jílu nebo štěrku. Ty obsahují látky, které k sobě nežádoucí fosfor nebo dusík vážou a nepustí je tak k řasám a sinicím. „Vidina je taková, že bychom sediment využili jako stavební materiál pro budoucí úpravy v nádržích. Tuto metodu aktuálně testujeme ve střední novomlýnské nádrži,“ sděluje Vlastimil Sajfrt z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Voda jako v rybníku

Protože kompletní odstranění problému představuje náročný proces, navrhuje zmíněná studie i opatření, která pomohou alespoň zmírnit jeho dopady. Například u dolní novomlýnské nádrže, kde se hromadí velké množství sinic, je vhodné umístit nornou stěnu. „Zabránila by, aby tato hromada putovala dál po toku a působila tam problémy,“ vysvětluje Sajfrt, podle něhož se však nejedná o ideální řešení.

Místo toho navrhuje zavedení systému, který by fungoval na bázi přístroje zvaného skimmer, jenž se využívá zejména v bazénech a zahradních jezírkách. Zatímco norná stěna nečistoty pouze zachycuje, skimmer by vodu nasával a pomocí filtru by se jich rovnou zbavoval.

Za úhyn 40 tun ryb v Dyji nemůže elektrárna, ale splašky, zjistili vědci

Mezi další opatření patří vytvoření paralelního koryta řeky, protože za nedostatkem pronikajícího světla může být i příliš hluboká a pomalu tekoucí voda. To je případ úseku nad jezem v Bulharech, kde řeka připomíná spíš rybník. Další koryto by tento stav mohlo zlepšit.

„Navrhuje to i naše další studie zaměřující se na vodohospodářskou část připravované chráněné krajinné oblasti Soutok. Nutno podotknout, že daný úsek k tomu vybízí, jelikož je tu pro takový krok dostatek prostoru,“ zmiňuje Sajfrt s tím, že se však jedná o složitý postup s mnoha překážkami v okolním území.

Rychlé řešení? Zvýšení průtoku

Podrobnosti se budou řešit s Povodím Moravy, které by za uskutečněná opatření bylo zodpovědné. Nyní se zatím ke studii vyjádřit nemůže, jelikož nemá – stejně jako většina ostatních členů pracovní skupiny – k dispozici finální výsledky. „Čekáme na svolání diskuse nad závěry výzkumu i doporučeními,“ uvádí Kučerová. Jednání očekává Jihomoravský kraj na jaře.

Sajfrt upozorňuje, že případné provedení doporučených opatření bude během na dlouhou trať. Existují však podle něj i taková, která lze udělat rychle bez složitých příprav a jednání.

„Příkladem je zvýšení průtoku nad bulharským jezem, ideálně přes spodní výpust dolní novomlýnské nádrže. Tam je totiž podle měření vyšší obsah kyslíku. Něco podobného by bylo vhodné zavést i na jezu Bulhary,“ domnívá se, i když zároveň přiznává, že ani tato metoda není samospásná.

Právě v odtoku dolní novomlýnské nádrže a před jezem Bulhary, kde ke katastrofě před třemi lety došlo, už nyní fungují alespoň sondy, které nepřetržitě měří množství kyslíku. „Pokud zaznamenáme jeho výrazný pokles, můžeme upravit odtok z nádrže tak, aby se k jezu vypouštěla voda s vyšším obsahem kyslíku,“ přibližuje mluvčí Povodí Moravy.