Stříkačky s léky z Brna putují do celého světa, firma má novou linku za miliardu

  14:44
Zhruba 120 tisíc předplněných stříkaček spotřebují ročně při své léčbě čeští pacienti s revmatoidní artritidou, lupénkou či Crohnovou nemocí. Brněnská farmaceutická firma oncomed manufacturing jich nově dokáže vyrobit přes 100 milionů. Umožní to nová, už třetí výrobní linka za jednu miliardu korun, kterou ve čtvrtek slavnostně otevřela.

Zařízení vyrábí předplněné stříkačky hlavně pro autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém útočí na vlastní tkáně a orgány člověka. Jedním z nich je revmatoidní artritida, při níž pacient trpí zánětlivým postižením kloubů na rukou a nohou.

„Maloobjemové stříkačky se používají zejména v autoinjektorech, jež nemocnému umožňují snazší a pohodlnější aplikaci léků, díky čemuž jsou nemoci lépe zvládnutelné,“ poznamenal obchodní ředitel oncomed manufacturing Radek Fialka.

Autoinjektor s jehlou vypadající jako pero obsahuje konkrétní lék už připravený k aplikaci, kterou si nemocný provede sám bez nutnosti asistence zdravotníka.

Na základě poptávky chce firma postupně ve velkém množství vyrábět také velkoobjemové stříkačky, protože představují příležitost pro rozšíření ambulantní nebo domácí péče. Mohou nahradit tradiční „kapačky“, místo vyžadované hospitalizace kvůli nitrožilnímu infuznímu podání léčiv by totiž mohlo dojít k výměně za pomalou podkožní injekci v ambulanci nebo s autoinjektorem přímo doma. Znamenalo by to vyšší komfort pacienta a také snížení nákladů zdravotního systému.

Vědci ladí spolupráci s investory, za miliardy chtějí v Brně vyvíjet vzácné léky

Firma plní na nové lince stříkačky různými léčivými látkami od výrobců z Německa a Finska. „Samotné stříkačky se vyrábějí v německém Durynsku nebo ve Francii. V Brně dochází k jejich sterilnímu plnění léky, kompletování do autoinjektorů a finální balení pak probíhá v Německu. Výroba na nové lince oncomedu je příkladem integrovaného evropského dodavatelského řetězce,“ podotkl výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem pracov Filip Vrubel.

Díky kapacitě linky bude firma schopna pokrýt celosvětovou poptávku po tomto typu stříkaček. Primárně je směřuje do evropských zemí, jedním z dlouhodobých cílů místních farmaceutických firem je totiž posilování evropské soběstačnosti. Běžně má ale oncomed klienty z různých států napříč kontinenty, od Brazílie až třeba po Jižní Koreu.

Stát dal na linku 203 milionů korun

„Co se týče léků, musí být Evropa soběstačná. Je nutné si uvědomit, že podpora jejího vlastního farmaceutického průmyslu musí být jednou z klíčových věcí, podobně jako obranného průmyslu. Opakovaně to zdůrazňujeme na jednáních evropských ministrů zdravotnictví,“ prohlásil šéf tuzemského resortu Vlastimil Válek (TOP 09).

Česká vláda i proto podpořila vytvoření nové linky investiční pobídkou 203 milionů korun, což pokrylo asi pětinu nákladů. „Farmaceutický průmysl patří mezi odvětví, jež mají jednu z nejvyšších přidaných hodnot. Vždy budeme potřebovat léky, které jsou zásadní pro obrovské množství pacientů,“ řekl Válek.

Technologie nové linky firmy z brněnských Řečkovic je podle Fialky první svého druhu v Česku a na Slovensku. Ambici zajistit celosvětovou poptávku po těchto injekčních stříkačkách chce naplnit do dvou let s tím, jak se jí budou rozšiřovat počty klientů.

Díky rozšíření výroby nabídne firma třicet nových pracovních míst, nyní zaměstnává 230 lidí. Provoz na nové lince je zatím dvousměnný, v příštím roce přibude třetí směna. Stříkačky se tak budou vyrábět 24 hodin denně pět dní v týdnu. „Linka technologicky splňuje nejvyšší farmaceutické standardy. Mezi její klíčové prvky patří kontinuální systém plnění umožňující vysokou rychlost výroby, automatická optická kontrola a výroba ve sterilním prostředí v izolátoru,“ dodal Fialka.

Léky vyrobené v oncomedu se prodávají pod různými značkami, především pod logem jeho mateřské firmy medac z Německa. Dostávají je hlavně pacienti s revmatoidní artritidou nebo onkologickými diagnózami. Právě i pro ně by měly být v budoucnu určené stříkačky vyráběné na nové lince.

„V onkologii se zatím používají málo, ale ve světě, zejména v Americe, je trend přejít z normálních lahviček na tyto pokročilejší lékové formy. Problémem je, že jsou dražší. Ovšem na druhou stranu šetří náklady celého zdravotního systému tím, že není potřeba sestra, která připraví aplikaci a o pacienta se stará,“ vyzdvihl Fialka.