Prestižní operní festival Janáček Brno láká do jihomoravské metropole na třítýdenní multižánrovou nabídku.

„Tento operní festival se za dobu své existence vyprofiloval v jedinečnou akci s velkým mezinárodním ohlasem. Právě díky téhle reputaci navázal umělecké spolupráce, které v podmínkách České republiky nemají obdoby,“ zdůvodnil téměř přesně před rokem přímo v Brně příspěvek patnáct milionů korun ministr kultury Martin Baxa (ODS).

„Festivalový program se v ročníku 2024 dotkne hvězdných výšin. Pomyslnou laťku kvality se během krátké doby podařilo zvednout na úroveň, která splňuje parametry prvořadé evropské kulturní události,“ dodává k tomu za pořádající Národní divadlo Brno (NdB) jeho ředitel Martin Glaser.

A široká nabídka pod heslem Bez hranic! skutečně dokazuje, že přímou dotaci od státu se podařilo zhodnotit. „Jako lidé si hranic stavíme nespočetně, ale cesta do říše fantazie je otevřena všem a hudba, ta žádné hranice nezná,“ zdůvodňuje motto letošního ročníku dramaturgyně Janáčkovy opery Patricie Částková.

Umělecký šéf Jiří Heřman přidává, že už když člověk prvně vstoupil na Měsíc, hrála k tomu Novosvětská českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka. „S radostí nyní otevíráme interpretační hranice a těšíme se na zážitky z různorodých pohledů na díla našich skladatelů,“ zve Heřman na program letošního ročníku. Speciálně na to, co s operou Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy provedl kanadský režisér Robert Carsen a skotský tenorista Nicky Spence v titulní roli.

Nejúžasnější a nejšílenější opera

Pro Janáčka netradiční kus na námět ve své době oblíbených novel básníka Svatopluka Čecha zahájí v Janáčkově divadle festival už tento pátek. „Tato opera je rozhodně nejúžasnější, nejpodivnější a nejšílenější dílo, s jakým jsem se kdy setkal, a že jsem jich už několik potkal. Byla to skutečná výzva pro náš tým,“ libuje si elitní janáčkovský režisér Carsen.

Skladatel Janáček je stále mezi studenty, jeho výročí připomíná videoklip

Navíc u Janáčka se jedná o neobvyklou přítomnost až sršícího humoru, který si z typicky českého človíčka, poživačného domácího Matěje Broučka z Malé Strany, který se ocitne na Měsíci a pak i ve středověké Praze, dělá pořádně nabroušenou legraci. Sám Janáček ke vzniku této opery kdysi napsal v dopise své múze Kamile Stösslové pozoruhodné vysvětlení, proč si vybral právě tento námět.

„Tak víte, co to ten Brouček je? Tak zcela všední člověk; hubačí na celý svět a celý svůj život ztápí u džbánku piva. K ničemu dobrému na světě není. Ptáte se: ‚Tak proč jste si takového člověka vybral na operu?‘ Proto, aby se všem zhnusil, aby byl na posměch a aby byl výstrahou! “ píše Janáček, a byť sám velký rusofil, dodává k tomu až neuvěřitelně vizionářsky: „Rusové měli takového ‚měkkého‘ člověka též; jmenoval se Oblomov. Vlastně každý druhý Rus byl Oblomovem – a kam to přivedli! Strašná revoluce teď to potoky krve čistí. Proto Broučka vystavuji – na výstrahu. Je též u nás těch Broučků na všech stranách dost a dost! Jen žaludek je jim vším.“

Stoletá liška či Haasův Šarlatán

Operní řada festivalu se věnuje Janáčkově tvorbě opravdu důkladně, a to od prvního úspěchu Její pastorkyně až po dvě vrcholná díla. „Vzácným hostem festivalu bude vynikající soubor Staatsoper Unter den Linden z Berlína, který přiveze skvělou inscenaci Věc Makropulos v režii Clause Gutha,“ hlásí Částková.

A druhý kus? „Zdá se to neuvěřitelné, ale opera Příhody lišky Bystroušky oslaví 6. listopadu sté výročí premiéry,“ přidává dramaturgyně a dodává, že svá blahopřání si připravily hned dva soubory. „Za Janáčkovo rodiště to bude zbrusu nová inscenace Moravskoslezského divadla v režii izraelského choreografa Itzika Galiliho a z domovských bílovických lesů inscenace Janáčkovy opery s mimořádnými hosty Kateřinou Kněžíkovou coby Bystrouškou a Adamem Plachetkou jako Revírníkem,“ vyzdvihuje.

Čtyřiadvacítka festivalových dnů toho však nabízí mnohem víc. „Vedle pochopitelného důrazu na Janáčkovu tvorbu přinese na koncertech symfonických, komorních i recitálech nejen díla českých skladatelů, jejichž životní data končí až mytickou čtyřkou – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk, ale představí i další autory, kteří formulovali, či naopak záměrně rozostřili pojem české hudby,“ říká muzikolog Jiří Zahrádka.

Důraz se klade také na díla židovských autorů, jejichž životy i tvorba byly násilně ukončeny nacistickým běsněním. „Zazní tak především řada děl Janáčkova oblíbeného a nadaného žáka Pavla Haase,“ zmiňuje brněnského rodáka, jehož v roce 1944 zavraždili v Osvětimi. „V brněnském Mahenově divadle měla v roce 1938 světovou premiéru Haasova jediná opera Šarlatán a tam se také po téměř devadesáti letech vrátí v nové inscenaci souboru opery Národního divadla moravskoslezského v režii Ondřeje Havelky a pod taktovkou Marka Šedivého,“ doplňuje dramaturgyně Částková.

Světová tělesa, vily i recepty

K obrovským tahákům patří také koncerty Bamberských symfoniků s brněnským dirigentem Jakubem Hrůšou, Staatskapelle Berlín s dirigentem Christianem Thielemannem, ale také hudba v podání nejlepších domácích i zahraničních komorních těles. K velkým bonusům lze podle Zahrádky připočítat rovněž tradiční, ale i neotřelé prostory pro konání koncertů, jako je refektář augustiniánského opatství nebo ikonické brněnské vily Tugendhat, Stiassni či Löw-Beer.

„Za koncerty s českou jazzovou hudbou období první republiky můžou návštěvníci festivalu zavítat do brněnských prvorepublikových kaváren,“ dodává Zahrádka. Navíc se po dobu konání festivalu bude ve třinácti brněnských restauracích, kavárnách či cukrárnách podávat jídlo a dezerty podle receptů Janáčkovy hospodyně Marie Stejskalové.

Brněnským TIC byla rovněž připravena janáčkovská trasa po městě, kterou lze s mobilní aplikací Loxper celou projít a s heslem získaným na jejím konci obdržet v informačním centru pod krokodýlem odměnu. Ve vile Löw-Beer bude též přístupná výstava originálů ilustrací k Těsnohlídkově knižní předloze Lišky Bystroušky od Venduly Chalánkové. A její kolážový doprovod ke knihám Janáčkovy hospodyně Mářiny paměti a Mářina kuchařka zájemci najdou během otvíracích hodin v kavárně Era od 6. listopadu až do 6. ledna.

Lze si též projet či projít místa spojená s Janáčkovým životem v Brně a Hukvaldech, případně po naskenování QR kódů u siluety Janáčka s jeho fenkou Čiperou v ulicích poslouchat z mobilu jeho hudbu.