Smělé solární plány v Brně se razantně smrskly, některé střechy nebyly vhodné

Střechy městských budov v Brně měly pokrýt stovky solárních panelů. Alespoň tak si to v roce 2021 „maloval“ tehdejší náměstek primátorky a dnes ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Tři roky od vyhlášení ambiciózního záměru je však v provozu pouze devět fotovoltaik, což znamená číslo daleko za stanoveným plánem.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

„Došlo k důkladné revizi, protože ne každá vytipovaná střecha byla vhodná k osazení fotovoltaických panelů. Některé nemovitosti jsou například památkově chráněné, v okolí jiných se nachází vzrostlé stromy, které by stínily, jinde pak technický stav střechy nebyl pro panely vhodný,“ vysvětlil náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS), který má na starosti městskou energetiku.

Redukce byla jasná od začátku, tvrdí zastupitel

Zastupitel Filip Leder (KDU-ČSL), jenž zmíněné solární plány řešil v minulém volební období jako šéf účelově založené městské společnosti SAKO Brno Solar, na dotaz MF DNES přiznal, že původní plány byly maximalistické. „Od začátku bylo jasné, že ne všechny střechy budou vhodné,“ uvedl. Jinými slovy se podle něj počítalo s tím, že Brno nepostaví přes 650 solárních elektráren, jak si původně vysnilo.

Takto vnímá situaci i zástupkyně opozice Jana Drápalová (Zelení). „Plán se spíš dává do souladu s realitou,“ podotkla brněnská zastupitelka a zároveň starostka Nového Lískovce, proč změnu úkolů pro městskou firmu podpořila.

Brno chce na střechách domů postavit solární elektrárnu za 1,2 miliardy

„Jako městská část jsme se do společného solárních projektu ani nezapojili, protože nám to nepřišlo výhodné. Elektřinu bychom sice kupovali o patnáct procent levněji, ale díky fotovoltaice, kterou si řídíme sami, dosáhneme vyšších úspor,“ popsala.

Podobně se odmítly zapojit i Židenice. Tamní starosta Petr Kunc (nez.) nešetří kritikou, že je SAKO Brno Solar v přípravě fotovoltaiky pomalá a za rok a půl od ní nezískal žádné materiály. Pravidla jsou prý navíc špatně nastavená. „Pro městské části to nedává smysl. Sami si teď budeme instalovat fotovoltaiku na střechu radnice,“ oznámil.

Zrychlí se to, věří náměstek

Skepticky tak vidí i naplnění skromnějšího cíle – zhruba dvou set elektráren. Jednak kvůli tomu, že v případě nesouhlasu městských částí se nemusí podařit najít dost střech, jednak proto, že kvůli předjednaným úvěrům u bank má být vše hotové už za tři roky, což neodpovídá stávajícímu tempu.

„Letos budeme soutěžit dva realizační balíčky instalací. Nejprve čtrnácti výroben, poté dalších sedmi,“ informuje mluvčí společnosti SAKO Brno Solar Michal Kačírek s tím, že u osmdesátky fotovoltaik je hotová projektová dokumentace nebo je těsně před dokončením.

Jihomoravský kraj díky fotovoltaice sám vyrobí třetinu nakupované elektřiny

I to však představuje jen necelou půlku upraveného záměru. „Nehledal bych nikde viníka. Došlo však ke změně managementu a pevně věřím, že nyní bude mít celý proces rychlejší dynamiku,“ sdělil Kerndl.

Podle investičního náměstka Reného Černého (ANO), jenž Ledera nahradil v čele zmíněné firmy, jsou dvě stovky elektráren na střechách naprosto reálným a minimálním cílem. „Vytipovaných míst máme ještě více. Finálních přibližně 220 budoucích výroben je prověřených z hlediska stavebně-technického stavu i například z hlediska osvitu,“ poznamenal Černý.

Komunitní energetika zůstává ve hře

„Duchovního otce“ solárů na brněnských střechách Hladíka uvedená redukce mrzí. „Jestli mám správné informace, změna nastala i kvůli tomu, že instalace mají být pro vlastní spotřebu domu. Odstupuje se tak od vytvoření komunitní energetiky, což je mi osobně líto,“ prohlásil. Brněnské elektrárny se totiž nyní instalují tak, aby z nich byly minimální přebytky, a střechy tak nejsou využité kompletně.

Podle materiálů, které zastupitelé projednávali na schůzi, kde Hladík chyběl, se však s komunitní energetikou nadále počítá. To tvrdí i Černý. „Až se jasně stanoví legislativní rámec, budou se elektrárny projektovat nikoliv podle propočtu na spotřebu daného objektu, ale podle využitelnosti na kapacitu celé střechy, aby bylo možné energii efektivně sdílet,“ nastínil.

Úspora sdílením. Stát se součástí komunitní energetiky bude výhoda

Jak konkrétně to má fungovat? Pokud obec, v tomto případě Brno, umístí například na střechu úřadu či školy solární panely, nemusí energii spotřebovat jen daná budova. Přebytky pak město nebo obec nemusí prodávat do sítě velkým distributorům, ale může si elektřinu „přeposlat“ do jiného zařízení. Podobně se bude postupovat třeba i u bytových domů.

Zákon, který toto sdílení elektřiny umožňuje, byl schválen už na konci minulého roku a kompletně měl začít platit od letošního července. Zatím však nejsou odklepnuté všechny potřebné prováděcí vyhlášky, a tak se termín oddaluje. „V tuto chvíli to vypadá na srpen, ale uvidíme,“ řekla Anna Michalčáková z Unie komunitní energetiky.