Stoletou turbínu z mlýna na Brněnsku vytáhl jeřáb, je možná jediná v Evropě

  11:06
Po desítkách let, během nichž byla ukryta v zemi, se Girardova turbína z Borkovcova mlýna na Brněnsku odhalila v plné své kráse. Z díry, kterou vykopali místní historičtí nadšenci, ji ve středu ráno vytáhl jeřáb. Technický div nyní projde očistou a úpravami. Obdivovat jej lidé mohou přímo u mlýna, kde na začátku 20. století vyráběl z tekoucí vody energii.

O umístění unikátní turbíny právě u mlýna v Lomnici nedaleko Tišnova se dozvěděl Miloš Sysel ze starých technických výkresů při mapování vodních děl v regionu. Předseda Spolku Continuum Vitae povolal další nadšence do historie, kteří pětitunový litinový poklad skutečně objevili a několik týdnů jej vlastníma rukama odkrývali.

„Celou turbínu jsme odkopali, dostali jsme se pod ni a odřezali kotvící šrouby. Celé se to vyrvalo pomocí hydraulického heveru a podepřelo trámky, aby byla turbína uvolněná,“ přibližuje Sysel.

Příští týden chtěli turbínu vyzvednout autojeřábem, ale kvůli nepříznivé předpovědi počasí k tomu přistoupili už dnes ráno. „Celá akce trvala hodinu až hodinu a půl. Byl jsem příjemně překvapen, že nenastaly žádné komplikace, za což vděčíme perfektní přípravě pod vedením tišnovského jeskyňáře Pavla Vašíka,“ sděluje Sysel.

Turbínu nyní čeká očištění a několik úprav, zůstat by měla u Borkovcova mlýna. Její objev vyvolal silný ohlas. „Chtějí se na ni přijet podívat odborníci. Hlásí se mi taky lidé, kteří chtějí informace o mlýnech,“ odhaluje Sysel.

Jediný na světě. Mlýn v Ruprechtově pohání Halladayova turbína

Girardova turbína je technické zařízení užívané při výrobě energie z tekoucí vody, které vyvinul roku 1863 francouzský technik Louis Dominique Girard. Exemplář nalezený v Lomnici je takzvaný kotlový typ, který je podle odborníků jediný v Česku a možná v celé Evropě.

„Ostatní typy jako kašnová turbína jsou třeba otevřené. Princip je pořád stejný, ale vedení vody a provedení jsou různé. Turbína z Borkovcova mlýna má čtyři nožky a dekl, takže vypadá jako kotel na vaření guláše,“ popisuje Sysel.

Z jeho pátrání vyplývá, že technické dílo fungovalo na mlýně od konce 19. století. Nejvíc jej pak udivilo, že je stále možné zatočit oběhovým kolem turbíny, takže je pořád funkční.

Autor: