Ministerstvo životního prostředí si nyní posvítí na drobnou rybku, střevličku východní, letos představilo plán k její regulaci. I na jižní Moravě je s jejím přemnožením problém, například v Lednickém rybníku na Břeclavsku.

A nejedná se o jediný škodlivý invazní druh. Podobně je na tom sumeček černý, kvůli kterému museli loni v Pasohlávkách na Brněnsku vypustit hned tři tůně.

Kněžice, vrtule, síťnatky. Na jižní Moravě řádí noví škůdci, ohrožují i biotopy

Na počátku celého problému stojí lidé, kteří nepůvodní druhy do volné přírody zavlekli. „Často je vypouští rybáři kvůli následnému lovu, ale ne vždy to musí být záměrně. Někdy se při výlovu a transportu ryb přimíchá jejich jejich plůdek nebo mladší jedinci. Vzhledem ke schopnosti množení to pak přeroste v problém,“ popisuje Roman Zajíček z odborné skupiny pro invazní a nepůvodní druhy Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), který se zaměřuje na jižní Moravu.

Vedoucí tohoto oddělení Tomáš Görner upozorňuje, že počty nežádoucích kusů nemusí být přímo úměrné závažnosti problému. „Někdy i méně zvířat působí větší škody. Příkladem jsou predátoři jako třeba mýval,“ poukazuje.

Mazaní mývalové sežerou vše

Tento savec představuje problém zejména v sousedním Olomouckém i Zlínském kraji, například v okolí Chropyňského luhu mezi Kroměříží a Olomoucí. Vyskytuje se však i u vojenského újezdu Březina, ve zbytku Vyškovska a na Boskovicku. „Velmi intenzivní invaze v posledních letech na Olomoucku nám jednoznačně naznačuje, že k rychlému rozšíření pravděpodobně dojde také na jižní Moravě,“ varuje Ondřej Mikulka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Mývalové u nás nemají přirozeného predátora a zabírají hnízda jiných živočichů. „Také požírají téměř všechno a jsou schopni získat potravu za jakýchkoliv podmínek. Ať už je na stromě, nebo ve vodě. Jsou navíc velmi inteligentní a mazaní, dokážou se vymanit i z pasti,“ přibližuje Zajíček.

Mývalové navíc představují hrozbu i pro člověka. Nejenže často poškozují izolace pod střešní krytinou staveb, kde si hledají místo k úkrytu, ale také přenášejí nemoci jako škrkavku mývalí nebo vzteklinu. Vedle všežravce původem ze severní Ameriky hrozí přemnožení také u želv nádherných.

Americké želvy ohrožují vzácné ptáky

Ačkoliv v současnosti naráží Zajíček v jihomoravských rybnících a řekách přibližně na šest těchto tvorů s krunýřem ročně, což není nijak alarmující počet, prognóza do budoucna působí nebezpečněji. „Množit se jim daří v teplejších podmínkách. A těmi bude s přihlédnutím k aktuálnímu klimatickému vývoji jižní Morava přibližně za dvacet let disponovat. Pak už by s jejich přemnožením problém být mohl,“ upozorňuje Zajíček.

Své o tom vědí například na jihu USA, odkud tato želva původně pochází. Ve větším počtu dokáže spást velké množství vegetace, ohrožuje však zejména ptáky. Aby se mohla slunit, vyhledává vyvýšená a vyhřátá místa, kterými jsou často právě ptačí hnízda. „To je problém v případě druhů, jejichž jedinců je i tak málo. Želva je vypudí z hnízda, a oni tak nemají kde snést vejce,“ podotýká Görner.

Želva nádherná působí roztomile, dokáže však zaskočit svojí agresivitou.

Do české krajiny se želva nádherná stejně jako mýval a zmíněné invazní druhy ryb dostala za pomoci člověka. Protože stejně tak patří na unijní seznam zakázaných zvířat, museli ji čeští prodejci od roku 2022 vyřadit z nabídky. Podle Görnera se nicméně může v některých zverimexech stále objevovat, obvykle omylem při záměně s jiným druhem.

„Lidé ji často nezvládnou a vypustí do přírody. Nejprve je malá a roztomilá, časem ale vyroste. Zároveň se dožívá dlouhého věku a takový závazek ne každý zvládne,“ vysvětluje s tím, že chovatelé o zákazu jejího vypouštění často nevědí.

To je přitom to nejhorší řešení, protože se tím zvyšuje populace nebezpečného druhu. U nás navíc představuje konkurenci pro kriticky ohroženou želvu bahenní, která je na rozdíl od ní původním zvířetem. Ochránci přírody proto apelují na lidi, aby v případě, že chov želvy nádherné nebo jiného invazního druhu nezvládnou, kontaktovali příslušné zařízení spadající pod ministerstvo životního prostředí.

Tvrdší boj s pajasanem

Krajinu jižní Moravy neohrožují jen cizokrajná zvířata, ale i rostliny. Také na ně se letos rozhodla zaměřit inspekce životního prostředí. „Unijní seznam invazních druhů byl naposledy aktualizován v roce 2022 a až do loňského srpna měli prodejci čas nově zakázané druhy rostlin vyřadit z prodeje. Ne všichni tak ale učinili, proto jsme se rozhodli podniknout přísnější kontroly. Týkat se budu zahradnictví i hobby marketů, a to jak kamenných prodejen, tak e-shopů,“ avizuje mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Jižní Moravu sužuje „nebeský strom z pekel“. Kvůli teplu se rychle šíří

Zejména na Břeclavsku se v posledních letech přemnožila alergenní ambrozie peřenolistá, tradičně je problém i s klejichou hedvábnou a pajasanem žláznatým. Právě boj proti pajasanům ulehčil kraj v minulém roce tím, že vydal opatření umožňující jejich likvidaci také v chráněných krajinných oblastech (CHKO).

Po vypořádání připomínek veřejnosti nyní toto opatření začalo platit i v CHKO Pálava a všichni majitelé tamních pozemků mají povinnost tento strom průběžně likvidovat. „Nejúčinnější metodou je vstřik herbicidu do navrtaných otvorů v kmeni a skácení stromu až poté, co odumře jeho nadzemní i podzemní část,“ líčí Jiří Kmet z AOPK. Bez chemie se hubení pajasanu zvládnout nedá, kácení na něj totiž neplatí.